RETRO 90s | Poprvé na pivu s Michalem Pavlíčkem: Někdy je dobré v nejlepším přestat

Co teď chystáš?
Autorsky se napůl s Otou Balagem podílím na druhý desce BSP, pak připravuju LP zpěvačce a herečce Divadla Sklep Monice Načevový, který budu i produkovat, a složil jsem hudbu k takovýmu pseudomuzikálu s Bolkem Polívkou. Jinak jsem přemíchal šest věcí z alba Rány a remastroval taky album Horký dech Jany Koubkové. Obojí vyjde poprvé na CD, na němž se brzy objeví i Best Of Stromboli.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Jsem workoholik, hudba je pro mě meditací i transem. S Pražským výběrem snad brzy natočíme singl

Zadrž, prosím tě, a pověz ke každému projektu aspoň pár slov. Kdy budete točit s BSP?
V červnu a červenci, aby deska vyšla v první půlce října. Od debutu se bude lišit tím, že se na ní objeví moje písničky. Ty pochopitelně nejsou tak do středního proudu, i když tam mám třeba taky jednu hodně chytlavou melodii. Celkově album vyzní asi dost přímočaře, v tomhle kontextu bude určitě navazovat na první, ale mělo by být pestřejší -povedlo se mi třeba jedno funky... No, ještě není všechno definitivně skloubený, dramaturgie desky se teprve vytváří. Ještě ani nevíme, jestli bude nazpívaná česky nebo anglicky.

Fajn. A dál?
Pracuju na albu Moniky Načevy, podílím se na něm i autorsky. Šlo o to zhudebnit velice silný básně Jáchyma Topola. Jedná se o netradiční, zvláštní muziku, deska to bude určitě pestrá, obsahuje jak bigbíty, tak lyrický záležitosti. Navíc bude dekadentní a v jistým směru uhozená. Monika je nekomerční zpěvačka a tohle jí sedne. Tak to je jedna věc, a pak chystám hudbu na takovej novej tvar - pseudomuzikál se čtyřma písničkama podle hry Pavla Kohouta August, August, August. V hlavní roli hraje Bolek Polívka v představení z cirkusovýho prostředí. Rozhodně to není klasický muzikál, spíš jakýsi mý vidění bláznivý muziky.

LIVE: Michal Pavlíček podruhé v O2 universu jako démon z jiné dimenze

Ještě jsi začal o remixech.
Album Rány, který jsme natočil se Zuzanou Michnovou před víc jak pěti lety, je podle mě nadčasový, líbí se mi dodnes, až na ten zvuk, proto jsem ho přemíchal a v létě Rány vyjdou poprvé na CD - nejdřív snad na promosinglu, pak celý - u Supraphonu. Jak už jsem řekl, přemixovali jsme ze stejných důvodů i Horký dech. V případě Best Of Stromboli nejde o remix, jenom o výběr nejlepších původních věcí na CD, na kterým ani dvojalbum ani Shutdown nevyšlo. Zařadím tam hity jako Ó hory, Lalulá, Okolo ohňů, Sandonorico... To by bylo u Pantonu.

Neobáváš se toho, že neprogresivní firmy jako Supraphon a Panton tvé comebacky jenom vydají a patřičnou propagaci hodí za hlavu?
Ty nahrávky jsou jejich majetkem, s tím nic nezmůžu, musí to vyjít u nich. Publicitu pro všechny tři tituly budu pochopitelně tlačit. LP Rány třeba nemá doposud klip, tak snad ho teď konečně natočíme. Mám dojem, že v současný rock a pop music je obrovská krize v identitě a originalitě, melodie jsou vyčerpaný, různě se vědomky i nevědomky kradou a já považuju Rány a Stromboli za hudbu velice osobitou. Stromboli mělo v sobě nějakej zvláštní náboj, skutečně originální, zvláštní melodie, já jsem si ho poslech asi po pěti letech a mile mě překvapilo. Kromě toho je tady několik povedených videoklipů, který se díky nesolventnosti Pantonu vůbec nikde nikdy neobjevily. Existuje videokazeta Shutdown se čtyřma skladbama a tu skoro nikdo neviděl, proto se teď pokusim domluvit v televizi, aby natočili vzpomínkovej pořad o Stromboli s využitím právě těchle materiálů.

RETRO 90s | Michal Pavlíček: Bigbandové turné Adieu CA bylo experimentem, chtěli jsme s Pražským výběrem přinést něco nového

Stokrát jsi odpovídal na takovou otázku, ale stejně to zkus po stoprvé: když sis po čase vyslechl obě desky, nelituješ rozpadu Stromboli, podle mě předčasného?
Víš, prvotní příčinou zániku byl odchod Klaudy Kryšpína S Vendulou Kašpárkovou ven. Roman Dragoun a Jirka Seidl, i kydyž si jich velice vážím, už nebyli pro Stromboli tím pravým ořechovým, předtím jsme byli vopravdu dokonale sehraný. Takže to nakonec nějak vodumřelo, po třech letech jsme zjistili, že už naše kapela nemá co říct. Někdy je lepší v nejlepším přestat než zažít pád.

Tvou náhradou za Stromboli je Trio, donedávna nepříliš často vystupující instrumentální kapela, jejíž název jsi po turné s BSP a Lucií Bílou a po vydání LP debutu změnil na Big Heads. Kdy se Velké hlavy vydají na samostatnou šňůru?
Od poloviny května pojedeme patnáct koncertů po malých sálech a klubech, jinam se tahle muzika ani nehodí. Jako host vystoupí Kamil Střihavka, udělali jsme pro něj čtyři bluesrockový písničky.

V čem jsou tví "rytmičáci“ Jirka Zelenka a Jirka Veselý nenahraditelní, že se jich tak držíš? Dokázal by je podle tebe v BSP nebo v Big Heads někdo adekvátně nahradit?
Naše trio existuje už delší čas. Jirkové jsou na takovou muziku ideální. To co hrajeme v Big Heads, je velmi komunikativní hudba závislá na improvizaci, technický vyspělosti, na porozumění. Známe se X let a nějakym způsobem společně zkoumáme nový cesty a možnosti našeho hudebního projevu. Určitě by se u nás našli hráči, kteří by byli třeba schopni hrát v BSP, ale my jsme už holt taková zajetá, sehraná parta. Chci točit desky a koncertovat s lidma, se kterýma si především rozumim. Mezi náma vzniká určitá vnitřní vazba projevující v muzice - to považuju za hrozně důležitý.

Michal Pavlíček interview: Mám svůj rukopis, už se nemůžu moc měnit podle toho, jak zavane vítr novým trendům

Dokladem tvých slov je nedávno vyšlé LP Big Heads. Určitě se zařadí mezi stežejní tituly českého instrumentálního rocku. Kolik ale osloví běžných současných posluchačů?
To jsem se chtěl zeptat já tebe. Nevím, je to z mý strany test, jestli už lidi mají jenom čistě komerční vidění. Tlak peněz a snaha být úspěšný za každou cenu je cítit skoro u každýho. Venku komerčnost vládne taky, ale před třemi léty se najednou Passion and Warfare Stevie Vaie v klidu dostalo do několika amerických Top Twenty, přitom je to podle mě pro běžnýho hudebního konzumenta velice obtížně stravitelná věc.

Skladby z Big Heads jsou už staršího data?
Ne všechny. Tři jsme dodělávali na desku, zbytek byl v podstatě připravenej, akorát jsme přepracovali aranžmá...

... na chalupě. Natáčeli jste u tebe na chalupě, to přece není žádné profesionální studio, a přesto je výsledek zvukově vydařený. Čím to?
Na chalupě mám pro tyhle účely zařízený dvě místnosti - jednu vytlumenou určenou na nahrávání a druhá slouží jako režie. Nechal jsem si změřit akustiku, upravil jí ekvalizací, navezli jsme tam všechny ty mišpulty a mohlo se začít. Obrovskou výhodou bylo, že jsme nebyli pod žádným časovým presem, mohli jsme o muzice dost přemýšlet, nebyl to hon. Ale zas nějak moc dlouho jsme desku nenatáčeli - asi deset dní, daleko víc času zabralo nastavování zvuků. Kytary jsem dělal skoro měsíc, se dvěma zvuky jsem se třeba sral celej den. Dalo to práci, než jsem dosáhl toho, aby se kytarový zvuky neslejvaly a navzájem nemazaly, a aby tvořily barevný spektrum. No a pak jsme míchali asi dva týdny.

Michal Pavlíček interview: Vždycky jsem hudbu vnímal jako široký horizont, který je hezký ve své barevnosti

Hodláš si na chalupě Na Kloboučku zřídit profesionální studio se vším všudy?
Rád bych. Zatím je to jenom taková moje pracovna, chci z ní udělat normální studio, který by ovšem sloužilo akorát mně a mým nejbližším známým. Žádnou podnikatelskou vizi v tom, že by se ve studiu střídaly kapely jako na běžícím páse a nahrávalo se od rána do večera, tedy nemám.

Bude tam vznikat i druhá deska BSP?
Nejspíš jo. Důležitý bude skloubení Otova a mýho materiálu, jak se nám ten slepenec tří individualit dokáže spojit v kloudnej celek. Pro natáčení jsme zvolili ještě jednu kytaru v rámci zachování určitýho, zase novějšího soundu. Mirek Chyška, kterej s námi koncertoval, bude na desce plnit klasickou roli doprovodnýho kytaristy. Vnesl do naší muziky zvuk metalový kytary s razantnějším zvukem, jakej já nepreferuju. Na desce BSP určitě nebudou chybět ani vokalistky. Na dechový nástroje ještě nepřišla řeč.

Ještě dvě otázky k Big Heads, změnil bys s odstupem času něco na této desce?
Měl jsem tam zařadit ještě jednu silnou věc, možná bych udělal některý kytary zvukově jinak, ale teď už je samozřejmě pozdě "Zdeňka Fibicha honiti".

A co ten obal? Je skutečně netradiční...
To jsou vyšívánky malíře Brázdy. Na čelní straně je kulatá hlava, ta se mi líbí, je trošku podobná mojí. A z druhý strany je zachycena atmosféra druhý písničky. Na tu se bude dělat klip: nálada, noční města a tak. Rozhodně se bude diametrálně lišit od toho prvního s těma knedlíkama. To byla sranda, chtěli jsme natočit českýho Honzu. Instrumentální muzika skýtá videoklipu velký možnosti, není vázaná významem textu a vyjádření může být abstraktní.

Hm, tak mě napadlo, nevíš, co teď dělá Michael Kocáb? Nedávno se nechal slyšet, že by chtěl znovu začít s muzikou.
Občas se s ním vídám, ale on je v jiným světě, pořád říká, že něco uděláme, ale já už jsem si dal takovou podmínku ke spolupráci s ním: musí přinést aspoň pět složenejch věcí. Takhle uvidím, jestli u něj skutečně nastala vnitřní potřeba něco v muzice dělat.

Jak to vypadá s křtem LP Big Heads, bude kmotrem Jeff Beck?
Odepsal mi jeho manažer, že se mu deska líbí, bohužel ale v plánovanym termínu na konci března točil novou desku a pak jel turné v USA, takže projevil zájem přijet v květnu nebo v červnu. Mám mu napsat přesný datum.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Kvůli Jeffu Beckovi jsem zrušil dovolenou, ale taková nabídka se neodmítá

Už dlouho jsme tě neslyšeli nikde zpívat.
Když jsem teď připravoval nový písničky na BSP, tak jsem si je i nazpíval. Ale oficiálně právě nijak nad zpíváním neuvažuju, někdy v budoucnu snad zas jo, ale jedině anglicky, česky neumím. Časem chci natočit vlastní desku, která by měla býtmou jakousi globální zpovědí. Sám bych ji nazpíval, složil, nahrál, opatřil filozofickejma textama. Jakmile bude čas, pustím se do toho, protože si pořád myslím, že se na mě řada lidí dívá jako na podivnýho muzikanta. Dokonce jsem slyšel, když vyšlo BSP, že Pavlíček konečně začal dělat melodickou hudbu. Takže chci přesvědčit o tom, že pro mě není problémem udělat hit podobnej těm, který tady běžně vznikají.

Jaké je vlastně tvé hlavní hudební krédo?
Bejt v muzice identickej, osobitej, originální. Nechci, aby moje písničky byly jenom plagiátem něčeho, co už tady bylo. Na posluchače můžou působit mý melodie nebo i celý skladby dost divně, jsou míň srozumitelný a komplikovanější, ale taková tvorba je pro mě jedinou cestou, jak se dostat ze šablony zajetých rockových písniček. Na světě existuje a existovalo jen pár výjimek jako Prince, Gabriel, Doors, Pink Floyd, který si v tý záplavě zachovali svůj ksicht velmi originálně.

Kromě zmíněněné desky a stanoveného hudebního cílu máš závěrem ještě nějaký další plán, přání?
Rád bych založil rockovou školu, který už běžně na Západě existujou jako součást výuky hudebních institutů. Mluvil jsem na tohle téma s Petrem Jandou. Měla by se vytvořit nějaká nadace rockový hudby a z ní se má škola financovat. Jednalo by zřejmě o jakýsi rockový gymnázium s deseti studenty od každýho základního nástroje as deseti učiteli, kteří by spíš formou seminářů a speciální výuky byli schopni usnadnit vývoj začínajícím muzikantům. Bylo by to hezký, ale vyžaduje to obrovský prostředky, který nejsou a zatím je nikdo odnikud nevyčlení. Já doufám, že ano.

Text původně vyšel v časopisu Rock Report č. 4/1993.

Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.

Text: Jarda Hudec, foto: archiv iREPORTu a Michala Pavlíčka, Tomáš Martinek, Jiří Fait
Témata: Michal Pavlíček, Big Heads, Stromboli, Expanze, Bohemia, Mahagon, Horký dech, Pražský výběr