ROZHOVOR | 7krát3: Jestli mám ještě čas na deku a brko? To si kuř!

Nedávno se vám narodil druhý syn, živíte se jako fyzioterapeut ve vlastní ordinaci. Nakolik je 7krát3 role a nakolik je to Štěpán Hebík?
Je to obojí, 7krát3 je mé umělecké jméno. Všechno, co skrze něj napíšu, zazpívám a zarapuju se odehrává v hlavě Štěpána Hebíka. Od mé osobnosti nebo identity to nemůžu oddělit. Na druhou stranu na něj můžu cokoliv svést a pořádně mu naložit, protože vím, že to 7krát3 snese. Místem, kde se ukládá ke spánku, je právě má ordinace.

TOP 10 | Visací zámek, Katarzia nebo 7krát3. Albové žně první poloviny roku 2020

V rozhovorech jste zmínil, že fyzioterapeutickou praxi držíte dál od hudby, přesto - neexistují místa, v nichž se ty dvě profese protnou? Případně, mohou si být něčím podobné?
Protínají se všude a zároveň nikde. Všechno spolu do určité míry souvisí. Někdy si lze aspekt jedné profese vypůjčit do druhé a naopak. Krásný příklad je například empatie a lidské emoce, které mají v hudbě naprosto zásadní význam. Důležitou roli ale hrají také v otázce zdraví, hlavě ve vnímání bolesti, které je přísně individuální. Hudba mi pomáhá ve fyzioterapii nevyhořet. Praxe může být rutina, může se také stát, že člověku nedokáži pomoct, i když se snažím sebevíc.

Jak často muselo vaše civilní zaměstnání ustoupit hudbě? Muzika dokáže nabídnout hodně nečekaných příležitostí, po nichž je nutné sáhnout.
Fyzioterapie v poslední době ustoupila více, než bývalo zvykem. Pořád je to ale profese, která mě živí a dost často živí i tu hudbu. Bohužel, ale je to tak. Přesto se snažím dělat všechno pro to, aby se i muzika stala mým živobytím. Díky hudbě potkávám spoustu kreativních a zajímavých lidí, mnoho z nich může člověka posunout dál. Na druhou stranu, pokud jsi v něčem dobrý a snažíš se to dělat poctivě, příležitosti mohou přijít odkudkoliv. Teď jsem třeba začal jako fyzioterapeut pracovat pro sportovcem, který se chystá na letní olympijské hry. Je to pro mě čest a zajímavá zkušenost. Nabídek na spolupráci s vrcholovými sportovci nebo týmy jsem dostal už několik.

Jak jste vlastně prožíval to podivné jaro? Muzikanti přišli o koncerty, které dnes tvoří prakticky jediný zdroj jejich příjmů, někteří si přesto pochvalovali, že konečně měli čas na dlouho odkládané nápady, resty nebo prostě jen na sebe a rodinu.
Jaro jsem prožíval celkem dobře. Přesně v období nejpřísnějších opatření se mi narodil druhý syn, takže jsem se mohl naplno věnovat rodině. Na druhou stranu jsem přišel o šanci se ukázat na větších pódiích, protože se veškeré festivaly zrušili. Dlouho jsem na tom makal a pořád věřím, že ty šance neutečou a podaří se mi ukázat, že i na pódiu to stojí za to.

S koncerty je to teď všelijaké, velké akce asi teď čekat nemůžeme…
Ano, tenhle čas sice může muzikantům přinést prostor pro tvorbu, ale ti, kteří se koncertováním opravdu živí, jsou v dost vážné situaci. Mám kolem sebe spoustu hudebníků, kteří svoji práci dělají skvěle - svůj nástroj ovládají na top úrovni, věnují se mu na sto procent, a nyní si nemůžou svou prací vydělat na běžný život. Chápu, že je důležité ochránit společnost před nemocí, ale opatření, která přicházejí v dnešních dnech, jsou devastující. Nikdo neví, co bude zítra, což brání pořadatelům cokoliv plánovat. A nejen jim.

Nedávno jste debutové album pokřtil v Praze. Jak ale probíhal křest na konci června na domácí půdě v Českých Budějovicích?
Zásadní rozdíl je v tom, že v Budějovicích jsem křtil s DJem a v Praze s živou kapelou. S kapelou zahraju konečně poprvé v Budějovicích letos na podzim, konkrétně 28. listopadu. Na domácí půdě je to překvapivě trochu těžší. Vnímám to, že v Praze mám mnohem větší fan base a menší Budějovice si k novým věcem vždycky hledají cestu trochu pomaleji.

Zpěvák 7krát3 pokřtil na Střeše Radost debutové album

Neplánujete přesun do Prahy? Mnoho hudebníku to tak kvůli bližšímu kontaktu a větším příležitostem udělalo. Ve vašem případně mám ale pocit, máte na jihu Čech pevnou základnu.
Do Prahy jezdím v několikadenních blocích. Když jsem v Praze, můj program je od rána do večera nabytý, čas se snažím maximálně a efektivně naplnit. Přesun do Prahy by možná spoustu věcí ulehčil, ale na jihu je mi dobře. A vím, že pro mou rodinu je život na jihu vzdušnější.

Dříve jste hrál na trombón a zpíval ve ska a reggae kapele Pub Animals, váš otec Jiří Hebík hrával reggae s kapelou HE Band ještě před revolucí. Nyní to ale působí, jako byste ten žánr smetl ze stolu a snažil se od něj držet dál. Neláká vás nějaký singl třeba jen lehce napustit druhou dobou?
Žánr jsem určitě ze stolu nesmetl. Je to pro mě jeden z nejoblíbenějších žánrů. Reggae je hudba, která mě dokáže rozvibrovat na správnou frekvenci. Navíc můj brácha s reggae stále pokračuje s Michalem Šepsem, který má po účasti v Superstar trochu pochroumanou reputaci, reggae ale cítí jako málokdo tady v Česku. Můj táta kapelu HE Band pořád drží a navíc má jazzový projekt Bobesh, kde hraje na křídlovku a doprovázejí ho skvělí muzikanti. Jako 7krát3 se určitě reggae nebráním, všechno má svůj čas.

TOP 10 objevů roku 2019: Berenika Kohoutová, 7krát3, Walkmanz, Billie Eilish, Lizzo nebo Maggie Rogers

Projekt 7krát3 má výraznou a jasně danou vizuální stránku. Působí to tak, že přesně víte, jak byste měl navenek vypadat a působit. Kde se ve vás tahle vizuální obsese vzala?
Vizuál je pro mě v hudbě stejně důležitý jako audio. Dokáže hudbu podtrhnout, zvednout, ale i pěkně zmrvit. Vždycky mě bavila vizuální stránka věcí. Na klipech mé první kapely jsem si vylámal zuby, všechno jsme si chtěli dělat sami. Poučil jsem se z chyb a naučil se věřit lidem, kteří konkrétní řemeslo ovládají mnohem lépe než já a dokážou se na to podívat jiným pohledem. Moje máma vždycky dbala na estetiku umění. Všechno jde tak nějak přirozeně. Důležití jsou také lidé, kteří se na mých vizuálech podílejí. Pro mě to jsou Benjamin Buttler, můj brácha Jakub Hebík, Matěj Pšenička a spousta dalších.

Na obalu debutu sedíte sám na velkém písmenu I, kolem vás je prázdný vesmír. Takhle sám se cítíte?
Je to písmeno I nebo římská I. Moje první sólové album. Písmeno se tyčí nad vesmírem v horách, na které jsem vyšplhal, abych mohl vydat tohle album. Takhle jsem to cítil a takhle to cítil i Matěj Selucký, který má cover art na svědomí.

Především po singlu Tygrovanej prej se o vás začalo mluvit jako o následovníkovi Jiřího Korna, někteří si dokonce mysleli, že jste jeho syn. Jiří Korn nedávno oslavil sedmdesát jedna let, co vás na něm při osobním setkání nejvíce překvapilo?
Nejvíce mě překvapilo, jakou má auru. Nemusí nic předstírat, nemusí se urputně snažit, aby si člověk v jeho přítomnosti řekl, že je to velká osobnost. Je to člověk, který na sobě celý život pracoval a nepřestal na sobě pracovat ani v 71 letech.

V žánrech r’n’b a hip hop, k nimž máte asi nejblíže, je běžné hostování. Chodí vám hodně nabídek a odmítl jste nějaké?
Nabídky mi chodí neustále. Většinu jsem odmítl, protože bych pak neměl prostor na vlastní tvorbu, která je pro mě teď prioritou. Nabídku od DJ Wiche, Vladimira 518, PSH, Paulieho Garanda jsem ale odmítnout nemohl, vždyť jejich tvorbu jsem obdivoval v dobách, kdy by o mě nikdo ani nezakopl.

7krá3 o spolupráci s PSH na videoklipu Boh dal love na Redbull.cz

Přestože aktuální klip Brko a deka působí jako točený na domácí kameru, jde o vizuál, za nímž podle všeho stojí spousta práce…
Přesně tak. S Benjaminem Buttlerem jsme točili na speciální kameru a vybírali jsme ji dlouho, aby měl klip právě ten jedinečný look. Celé video působí jako natočené na koleni, a abychom tohoto pocitu docílili, museli jsme vymyslet, jak to celé pojmout, zahrát a natočit. To bylo nejnáročnější. Nicméně všechno dopadlo podle našich představ. Chodí za mnou spousta lidí a vypráví mi, jak se na dovolené předhání v tom, kdo nejlépe dokáže napodobit můj běh po vodě.

Máte za sebou dva vyprodané pražské křty a nově i letní singl Brko a deka. Co bude dál?
Je to neuvěřitelné. Oba koncerty byly moje první vystoupení s live bandem a hned se vyprodaly. Pořád z toho mám obrovskou radost. Právě na hraní s živou kapelou se chci nyní zaměřit.

Průběžně vydáváte singly, občas někde hostujete, teď konečně přišel i čas koncertů, do toho máte rodinu i civilní zaměstnání. Zbývá vůbec ještě čas na brko a deku?
To si kuř!

Text: Ondřej Horák, foto: Štěpán Svoboda
Témata: 7krát3, Štěpán Hebík, Jiří Korn, Vladimir 518, PSH, Tygrovanej sprej, Bigg Boss, Red Bull