ROZHOVOR | CANN: Mám tu nejpomalejší kariéru. Táta ze mě chtěl doktora, myslel si, že se hudbou chci jen bavit

Ty ses začal hudbou zabývat mnohem dříve než jako rozhlasový moderátor. Jak to bylo?
Když se podívám zpět, první kapelu, která ještě neměla název, jsem měl na základce. Potom se rozpadla. Asi čtyři roky na to, když jsem šel na střední školu a oslovila mě parta kluků, vznikla skupina Memphis. Tenkrát jsem tam hrál na basu. Snažili jsme se tvořit, později jsme měli i rádiový singl a CD, ale mně se ta cesta trochu znechutila. Vydavatelství na nás vytvářelo extrémní tlak tvořit radiové hity, dělaly se různé aranže jednoho songu, aby byl zaručený úspěch, a ztratila se radost z tvorby. Byli jsme s financemi na nule, kluci začali zakládat rodiny,  bylo mi devětadvacet let a z naštvání jsem začal psát bez ambicí texty, o tom, co se mi v životě děje. Zjistil jsem, že když se člověk naštve, má to v sobě úplně jinou energii. S Memphis jsme vydávali věci, do kterých jsme investovali stovky tisíc korun, a nic. A já si vedle toho natočil na mobil písničku, vydal jsem ji jako nedělní videa a měla vyšší zhlédnutí než Memphis. Vznikla komunita mých příznivců, fanouškovské stránky, cítil jsem, že se něco děje, a tak jsem si založil vlastní projekt.

Memphis interview: Pozvali si nás na "pánský večírek"

To bylo v jaké době?
Živil jsem se tehdy v rádiu jako moderátor, dařilo se mi, ale měl jsem pocit, že se nedokážu naplno radovat, protože nedělám to, co bych chtěl. Nechtěl jsem už vstávat s myšlenkami na to, co řeknu v rádiu, ale na to, co budu dělat za hudbu. Proto jsem v rádiu skončil, i když jsem tam byl spokojený. Chtěl jsem novou životní zkušenost.

Název tvého debutu Nesplacený dluh vychází z toho, že k jeho vzniku přispěli na Startovači fanoušci?
Ne, název vycházel z toho, že v textu jedné z písní zpívám, že cítím nesplacený dluh vůči svému mladšímu já. Souvisí to s hádkou, kterou jsme měl se svým otcem. On chtěl, abych byl doktor, ale já mu oznámil, že chci dělat hudbu. Otec se domníval, že se chci hudbou jenom bavit, ale já mu řekl, že se tím chci živit. Tím názvem jsem chtěl vyjádřit, že jsem cítil jsme dluh vůči sobě, že jsem to dlouho nezkusil. Pomohlo mi, že deska měla dobré streamy, Youtube začal být monetizovaný, a tím se to zlomilo.

A druhá deska?
Tam jsem cítil, že jsem chtěl vždy být součástí scény, přál jsem si být součástí toho, co mám rád. Zlomem pro mě bylo, když jsme poznal, že má se mnou zájem spolupracovat Refew. Na desce hostují také IAM Oskar nebo Jaroslav Oláh, bral jsem to, že už se ubírá správným směrem.

A Splacený dluh?
No, to je to, že už se to stalo. Jsem rád a hrdý, že se to povedlo, byla to dlouhá cesta, ale trilogie je uzavřená kapitola. Mám tu nejpomalejší kariéru, jakou jsem si kdy uměl představit, ale jsem vděčný, že ji mám.

Jako hosté se albu Splacený dluh objevují Marpo, P.A.T., Majself, Dom a Alan Murin. S Marpem máš vydařený videoklip Hodnoty. Jaká s ním byla spolupráce?
Měli jsme spolu dělat už na předchozí desce Splácím dluh, byla domluvená session, ale jemu se na cestou rozbilo auto a už jsme to nestihli. Pro mě bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem funguje. Přišel do studia, neměl nic připravené, pobavili jsme se o písničce a on během půl hodiny napsal text. Během další půlhodiny to nahrál a bylo hotovo. To takový P. A.T. mi k songu Královna poslal jenom narapovanou věc bez textu. Dal tam to, co mu zrovna lezlo do hlavy, takový freestyle. Baví mě sledovat rozdíly mezi tím, jakým způsobem lidé skládají.

ROZHOVOR | Marpo: Příklon ke country není krátkodobý. Jsem extrémně citlivý člověk

A co křest nebo turné?
Plánuju jeden zásadní  koncert, ke kterému vše oznámíme později, jeden velký pražský koncert a k tomu budou menší města. Zahraju i se živou kapelou. Plánujeme klasické kluby, tam se naše hudba nejvíc hodí.

Jak jsi přišel ke jménu CANN, je to ono město proslavené filmovým festivalem?
Ano. Vzniklo to tak, že  naše rodina pomáhala za války francouzským válečným zajatcům. Oni nám pak posílali jídlo, peníze, oblečení, prostě se nám to nějak snažili vrátit. Díky tomu jsme po roce 1989 začali jezdit do Francie. Pamatuji se, jak jsem už jako malý vnímal ten rozdíl. Bydleli jsme na šedivém sídlišti v Hradci, jádro z umakartu a tak. Jih Francie je pro mě neskutečně pozitivní vzpomínka. Když jsem zakládal svůj sólový projekt, bylo to v době, kdy se kapele moc nedařilo, tak jsem si vybral jméno CANN. To slovo mám rád.

Zpracoval: Roman Jireš, foto: Michal Rak, Don Matteo, Tomáš Rallife
Témata: CANN, Honza Řičař, Splacený dluh, Nesplacený dluh, Memhis