ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Jsem workoholik, hudba je pro mě meditací i transem. S Pražským výběrem snad brzy natočíme singl

Tvé sedmdesáté narozeniny jsi oslavil na začátku ledna dvěma unikátními koncerty v pražském O2 universu. Souvisí s oslavami jubilea také vydání desky Na obzoru?
Měl jsem v plánu, že album vyjde už na podzim. Ale nakonec se to zkomplikovalo a kvůli zdravotním problémům vyšla až po koncertech v O2 universu.  Ale pár nových věci z alba jsem na těchto koncertech zahrál. Desce jsem se věnoval hlavně poslední rok, protože jsem předtím měl hodně scénických projektů jako například hudbu k seriálu Oktopus II nebo hudbu k Máji K. H. Máchy. Chtěl jsem ,aby ta deska dozrála a dotáhnout ji do finále. Po sedmi letech od předchozího alba tady zanechat nějaký další podpis.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Kvůli Jeffu Beckovi jsem zrušil dovolenou, ale taková nabídka se neodmítá

Chystáš k albu Na Obzoru turné?
Neplánuji vyloženě speciální turné, ale nový pecky budu hrát na svých koncertech. Chtěl bych na ně průběžně pozvat i hosty, třeba Phila Shoenfelta, Milly Honsovou,  Radka Škarohlída, rád bych i někdy Davida Kollera. To se uvidí.

Mám pocit, že jsi měl šťastnou ruku s výběrem hostů. Takový Radek Škarohlíd nezklame nikdy...
Radek je v Burning Up prostě úžasný, je to můj oblíbenec. Hostoval mi už jako mladík kdysi dávno na trojalbu Srdeční záležitosti.

Jaká byla spolupráce s Davidem Kollerem?
Než jsem oslovil Davida, požádal jsem Jana Saharu Hedla, se kterým jsem pocitově propojený, aby napsal na mou píseň text. Domluvili jsme se na tom, o čem by měl být. Pro mě je důležitý, abych se s tím textem ztotožnil, protože ta deska by měla být pravdivým odrazem mých pocitů. Honza napsal A teď už je to jednou jasný, který se mi líbil, jen jsme měl pár drobných připomínek. Davidovi jsem pak poslal moji originální verzi této písně ve svahilštině, a pak i nový demáč, který jsem podle tohoto textu nazpíval. Tušil jsem, že by mu to mohlo sednout. Píseň ho oslovila. Nazpíval dvě verze, jednu citlivější, a pak i ostřejší s jeho typickým výrazem. Nakonec jsem použili víc tu citlivější.

ROZHOVOR | Michal Pavlíček: Byl jsem asi první a poslední skladatel, který odmítl texty Jiřího Suchého

Ty jsi si sám nazpíval, dá-li se to tak nazvat, skladbu Fialové berle...
Jo, je to spíš bizarní řvaní, zoufalý pokřik, když jsem byl v nemocnici kvůli operaci kyčle a chtěl jsem přitom tančit na pódiu s kytarou místo fialových berlí. Je to vlastně s nadsázkou úsměvný text.

Další skvělou peckou je Opice zla s Monikou Načevou.
Vždycky, když udělám svoji sólovou desku, tak tam aspoň jednu písničku musí zazpívat Monika. Tak to prostě je, jsme si blízcí a to naše hudební souznění si  na koncertech moc užíváme. Monika má magickej hlas a silný výraz, stojí si za tím, o čem zpívá. Tuto báseň Jáchyma Topola mi poslala někdy před sedmi lety, jestli bych ji nechtěl zhudebnit. Nějak jsem to tenkrát odsunul. Když jsem teď připravoval materiál na desku, vzpomněl jsem si na něj a zhudebnil ho. Vyjadřuje obraz toho, co se nyní děje ve světě, jak začíná narůstat zlo. Má v sobě i naději . Myslím, že podobné pocity v této agresivní rozpolcené době sdílí hodně lidí.

Spolupráce s již zmíněným Philem Shoenfeltem byla tvoje první?
Potkali jsme se před léty na mým koncertě, kde mě s ním seznámil můj kamarád Michal Baumbruck, který letos o mně natočil dokument Rocker Verze 7.0. Domluvili jsme se, že spolu něco uděláme a teď to prostě uzrálo. Napsal mi dva texty, které mě velmi oslovily. Píseň Foreign Lights jsem mu ušil přímo na tělo a ve skladbě Burning up Phil vytvořil takový zvláštní duet s Radkem Škarohlídem. Je to kombinace dravého mladého rockového zpěvu s dekadentním projevem stárnoucího rockera. Myslím, že to má zajímavé napětí.

VIDEOROZHOVOR | Michal Pavlíček: Hlavním kouzlem Kloboučků bylo jamování a následné mejdany

Skladba Země je věčná s Milly Honsovou mě chytla hned na první poslech.
Text je zhudebněná pasáž, kterou jsem si vybral z knihy Řeka pod hladinou od Pavla Koláře. Pavel je můj přítel a tenhle zvláštní hymnus o lidské existenci a věčnosti vznikl nějak přirozeně a měl své místo na závěr alba a na koncertech k mým sedmdesátinám. Hlas Milly má pěknou barvu s příchutí indiánskou magie.

Na novém albu nechybí ani tvoje instrumentální skladby. Chtěl jsi ukázat i tuhle stránku své tvorby, aby to nebyla jen písničková deska?
Chtěl jsem, aby to byl pravdivý obraz toho, jak to cítím. Hraji sólové instrumentální koncerty, kde se v podstatě nezpívá a zároveň skládám celý život zpívané písničky pro Výběr, Stromboli, B.S.P, Moniku Načevu a další interprety. Takhle to je, myslím, vyvážený, dělal jsem to podobně i na minulých albech.

RETRO 90s | Michal Pavlíček: Bigbandové turné Adieu CA bylo experimentem, chtěli jsme s Pražským výběrem přinést něco nového

Na albu je hodně různých autorů textů, ale celé to atmosférou drží pohromadě. Je to dané tím, jak jsi mluvil o tom, že texty musíš vzít za své?
Ano, v tomhle smyslu jsem si ty texty vybíral. Musel jsem se s nimi vnitřně ztotožnit. Texty ve mně musí vyvolat něco, co mě osloví, za čím si můžu stát.

Ptám se tě na to pokaždé, ale před časem jsi říkal, že na desku s Pražským výběrem to zatím nevypadá. Nedávno jsi se ale vyjádřil v tom smyslu, že s novými věcmi od Pražského výběru už asi nemůžeme počítat. Jak to vypadá teď?
I když  jsem byl hlavně já k novým věcem pro Výběru skeptický, přeci jen bychom se o to měli pokusit. Takový poslední výstřel v podobě singlu a třeba z toho pak vypadne celé album. Chci to teď klukům navrhnout. Bylo by fajn na podzim vyslat do světa singl. A uvidíme, jestli tím oslovíme naše věrné fanoušky anebo zůstaneme jen u těch Pražáků anebo   Zubaté.

Kde se v tobě bere ta chuť neustále hrát a skládat novou hudbu?
Hudba je mocná čarodějnice, stále se mnou cloumá a já se rád  brouzdám různými hudebními světy. Je pro mě meditací i transem. Do toho jsem workoholik, pořád si hraju a něco si skládám. Dokud budu mít sílu a nápady budou padat shůry, nechystám se zatím pověsit kytaru na hřebík.

LIVE: Michal Pavlíček podruhé v O2 universu jako démon z jiné dimenze

A chystáš teď něco konkrétního?
Teď si potřebuji dát hlavně oraz a chci se více věnovat rodině. Ale budu stále koncertovat.

Zpracoval: Roman Jireš, foto: Roman Černý, Irena Zlámalová, Jan Novák, Jiří Rygel, David Capone, Jiří Linhart, Jan Urbánek
Témata: Michal Pavlíček, Pražský výběr, Stromboli, Radek Škarohlíd, Monika Načeva, David Koller, Na obzoru, O2 universum