RECENZE: Načeva na novém albu vyžaduje čtenářskou a posluchačskou zkušenost

Načeva

Zdivočelí koně

Skladby:
Divoké husy, Chvilka před setměním, Do ztracena, Neplavil jsem se po mořích, Posledním vlakem, Zdivočelí koně, Sen, Korálek, Chvění, Voda, Listí už padá, Šedé.

12 skladeb / 47:45 min

Vydavatel: Vlastní náklad

Monika Načeva už roku 1990 začala zpívat se skupinou Něžná žláza, do širšího povědomí se pak dostala o čtyři roky později vynikajícím debutovým albem Možnosti tu sou... s nadčasovým hitem Udržuj svou ledničku plnou podle básně Jáchyma Topola. Desku natočila s kytaristou Michalem Pavlíčkem a čerstvý člen andělské Síně slávy, hudební kritik Jiří Černý, tehdy poznamenal, že Načeva protahovaným polozpěvem připomíná Patti Smith.

Živá ulice v Plzni: Monika Načeva, Michal Pavlíček, Michal Ambrož nebo Lenka Dusilová oslavovali svobodu

Na další desce Nebe je rudý z roku 1996, kterou produkoval Jan P. Muchow, si pohrávala s trip hopem. Následoval temný Mimoid z roku 1998. Po mateřské dovolené zpěvačka roku 2001 nahrála další album Fontanela ovlivněné world music, jehož texty vznikaly tak, že si dva roky zaznamenávala slova, která se jí líbila. Později s Michalem Pavlíčkem natočila v roce 2007 album Mami, opět s Topolovými texty.

Na desce The Sick Rose z roku 2010 elektronická hudba podbarvovala staré básně českých představitelů moderny a dekadence 19. století s originálními texty Williama Blakea. Načeva je nahrála s britským hudebníkem Timem Wrightem, spolupracovníkem britské skupiny Goldfrapp. V roce 2013 následovalo album Milostný slabiky s kytaristou Justinem Lavashem, inspirované básněmi Sylvy Fischerové. A v poslední době vystupovala v triu se zpěvačkami Ivou Bittovou a Lenkou Dusilovou. Jejich projekt se jmenuje Spolu.

Iva Bittová, Lenka Dusilová a Monika Načeva byly v Brně na pódiu opět Spolu

Proč tenhle encyklopedicko-historický úvod? No proto, aby bylo jasné, že setkání s Načevou vyžaduje čtenářskou a posluchačskou zkušenost.

Načeva zhudebnila texty režimem pronásledovaných básníků

Načeva na novém albu spolu s klávesistou Davidem Kabzanem a bubenicí Markétou Pták zhudebnili texty básníků pronásledovaných minulým režimem. Svou desátou studiovou desku s texty Pavla Zajíčka, Ivana Martina Jirouse, Vladimíry Čerepkové, Václava Hraběte, Věry Jirousové nebo Šárky Smazalové Načeva nazvala Zdivočelí koně a zaměřuje se v ní na samizdatovou poezii z 60. až 80. let 20. století.

Nahrávku otevírá temná elektronika Divoké husy s verši Šárky Smazalové: "na podzim šlapu černou hlínu, chodí tu bílá dáma, věští mi z ruky dlouhou zimu, ve které budu sama...". Díla předčasně zemřelé básnířky a prozaičky české beatnické generace se spolu s tvorbou Pavla Zajíčka na Zdivočelých koních objevuje nejčastěji. Zajíček, který v roce 1973 společně s Milanem Hlavsou založil kapelu DG 307 a o tři roky později byl spolu se členy kapely The Plastic People of the Universe zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k vězení, na nahrávku vedle titulní písně přispěl ještě například textem Chvění.

Monika Načeva a Michal Pavlíček: Deska Na svahu je důsledkem našeho společného zajiskření

Jako hlavního skladatele si Načeva vybrala Davida Kabzana, který pro ni před lety složil skladbu Nebe je rudý. Hudebník známý z kapely Rány těla logicky nechává vyniknout silné verše, které podkresluje nevtíravou hudbou. Takový je například jednoduchý doprovod kláves básně Neplavil jsem se po mořích ze známé sbírky Ivana Martina Jirouse Magorovy labutí písně. Kabzanova muzika však v sobě skrývá i energii, která vyvěrá na povrch třeba v případě skladby Do ztracena na slova Vladimíry Čerepkové.

Nový projekt Načevy je v jejím případě chválihodným pokusem získat pozornost nové generace posluchačů pro undergroundovou poezii. Není to žádná odlehčená zábava, ale poučný výlet ke kořenům tuzemské nezávislé kultury.

Text: Roman Jireš

Témata: Monika Načeva, undergroundová poezie, nezávislá hudba, David Kabzan, Markéta Pták