ROZHOVOR | Pavel Šporcl: Ruce mám pojištěné. Dřív jsem si myslel, že jsou rockeři na drogách a holdují alkoholu, Petr Janda můj názor změnil

Někteří slavní fotbalisté si nechávají pojistit nohy, máš podobně jako oni pojištěné své jedinečné ruce a prsty proti případnému úrazu?
Mám, stejně jako mám pojištěné svoje housle. Ale upřímně, kdyby se cokoliv stalo, k čemu by mi ty peníze byly, kdybych, nedej bože, nemohl hrát? Je to jen taková pojistka, ale věřím, že ji nikdy nebudu muset využít. Tyhle housličky, co mám, jsou dvacet let staré, jsou pořád jediné na světě, a i když mi dvakrát spadly, nechtěl bych, aby se s nimi cokoliv stalo.

LIVE: Pavel Šporcl jako Rebel s modrými houslemi vzdal hold světovým rockovým hitům

Ty legendární modré housle ti vyrobil významný český stavitel…
Ano, jsou od Jana Špidlena, našeho nejvýznamnějšího stavitele houslí.

Jak je to náročné, když s tebou cestují letecky?
Ty housle jsou docela malé, takže to takový problém není, beru si je na palubu, ale horší je to se smyčcem, ten je dlouhý. Někteří houslisté často zmiňují, že je stewardky nebo kapitán nepustili na palubu, když měli jedno velké pouzdro na housle i smyčec. Já to řeším tak, že mám zvlášť housle v jednom pouzdře, což je rozměrově v pořádku, a smyčec v takovém malém tubusu, který nezabírá tolik místa, a ještě nikdy mě s tím z paluby letadla nevykázali.

V jednom z minulých rozhovorů jsi mi říkal, že jsi dlouho odmítal rockovou hudbu vůbec poslouchat, natož ji hrát. Nicméně pak se něco změnilo a přišel jsi jí na chuť. Nedávno jsi dokonce nahrál album s rockovými hity, Rebel with the Blue Violin. Co tě k tomu přivedlo?   
Já jsem měl kdysi pocit (a možná i částečně oprávněný), že jsou rockeři na drogách a holdují alkoholu, což já absolutně odmítám. Tento můj pocit mě hodně ve vnímání rockové hudby limitoval, měl jsem pocit, že ty skladby vznikají pod vlivem návykových látek. Což některé z nich byly tímto určitě ovlivněné a bez toho by asi takové legendární hity nevznikly. Zásadní pro mě bylo zjištění, že autoři mnoha legendárních rockových kapel byli při skládání ovlivnění vážnou hudbou, milovali Mozarta, Bacha. Dokonce jsem se nadávno z videí dozvěděl, že legendární skladba Smoke on the Water od Deep Purple vznikla jako opak Beethovenovy páté symfonie. (smích) Já to tam tedy úplně tak neslyším, nicméně autor té skladby tvrdil, že ho to ovlivnilo. Nevím tedy, na jakých drogách v té době byl, ale skutečně to tvrdil. (smích)

LIVE: Valentýn po vzoru O5 a Radeček. V Obecním domě je doprovodila olomoucká filharmonie i Pavel Šporcl

Jak moc ovlivnil tvůj názor na rockovou hudbu tvůj kamarád, kytarista a hitmaker kapely Olympic Petr Janda?
Petr Janda měl na mou změnu názorů velký vliv, také moje žena mě opatrně nasměrovala k poslechu rockové hudby. Petr začínal s hraním na housle, chodil na základní uměleckou školu, miluje housle, jeho syn hrával na housle a na violu. Když se potkáme na tenise nebo na koncertech, často se spolu bavíme o Bachovi a Beethovenovi, a přitom to je tvrdý stoprocentní rocker. Takže takové ty pro mě ne hezké součásti rockové hudby jsem už všem odpustil a nyní se soustředím pouze na tu samotnou rockovou hudbu, která mě musím říct fascinuje, hlavně ty skladby, které teď s kapelou hraji. Nacházím v tom programu velké potěšení, které je úplně odlišné od Bacha nebo Beethovena. Ale kontakt s publikem a takové to skákání na pódiu mě teď doslova nadchlo. (smích)

Takže se těšíš na fanoušky, kteří při těch rockových vypalovačkách vyskočí na pódium a začnou tam skákat s tebou…
Tak to se nám ještě nestalo, nicméně hlavně zpočátku lidi z prvních řad odcházeli, protože mnoho z nich nevědělo, co od toho koncertu čekat. A já jsem hned viděl, když byli moc blízko pódia, že se to bude dít, protože my náš program začínáme skladbou od Led Zeppelin, která se jmenuje Kashmir, a to je fakt velký nářez. Takže to lidi v prvních řadách často úplně omráčí a někteří opravdu odchází dozadu. A jak na začátku odchází, tak zase ke konci přichází zpět, protože si na tu hudbu zvyknou.

Talkshow U Aleše na střeše přivítala Janu Kratochvílovou s Jiřím Hrubešem, Lou Fanánka Hagena i Tondu Rauera

Viděl jsem na koncertě, že si to ale většinou lidi užívají…
My máme ten program velice dobře poskládaný a vyvážený, takže si tam lidi i zadupou, zakřičí, zatančí, a uprostřed koncertu hrajeme mezi těmi zahraničními rockovými hity i třeba od Vašo Patejdla písničku Voda, čo ma drží na vodou, máme tam i srdceryvné melancholické dojáky, takže lidé mezitím i pláčou. 

V další části video rozhovoru si pak můžete poslechnout, jakou roli hrála v příklonu Pavla Šporcla k rockové hudbě jeho manželka, herečka Bára Kodetová-Šporclová, jak se spolu seznámili, jakou roli v tom hrál jeho budoucí tchán, legendární herec Jiří Kodet, ale také třeba to, jak probíhají konkurzy začínajících hudebníků, a jaké nové album s koncerty vážné hudby již stihl natočit a vydat.

Zpracoval: Aleš Materna, foto: Lenka Hatašová, Vojtěch Vlk, František Ortmann
Témata: Pavel Šporcl, Rebel with Blue Violin, U Aleše na střeše