ROZHOVOR | Simon Opp: S novým EP mi pomáhal producent Depeche Mode

Simone, prozraďte nám, kdy jste se rozhodl zkusit to na hudební scéně?
S hudbou jsem začal už asi v osmi letech, kdy jsem vzal do ruky kytaru a hrál Beatles. Svoji první kapelu jsem měl ještě na základní škole v mých čtrnácti. To mě na nějakou dobu naprosto pohltilo a v jeden čas jsem hrál ve čtyřech kapelách naráz. Takže v době, kdy jsem studoval střední zdravotnickou školu, tak jsem přemýšlel, jakou cestou se nakonec vydám. Následně mě našel můj aktuální producent a manažer Honza Gajdoš, podepsal jsem profesionální kontrakt a už jsem v tom a děláme tenhle rozhovor.

Otis Rush - Bluesový kytarista, který nastavoval laťku

Má vaše rodina nějakou hudební historii? Případně kdy jste se začal po muzice poohlížet? Co bylo tím spouštěčem?
Můj táta hrál v mládí v rockových kapelách a doteď hraje na kytaru, když je příležitost. On mi svým způsobem ukázal muziku a tam pro mě vzniklo to pouto, když jsem viděl, jak s ním ostatní zpívají u táboráku. Když jsem ukázal zájem o muziku, tak mi moje maminka koupila mojí první kytaru.

Na svém kontě máte zatím pouze několik skladeb. Poslední dvě mají silný bluesový nádech. U mladého zpěváka to není tolik obvyklé. Chtěl byste v tomto žánru zůstat? Případně jaký žánr vás momentálně nejvíce oslovuje a proč?
Teď mi vyšlo nové EP s názvem Dance With Somebody, které jsme mimochodem nahrávali v Londýně v Panic button studios s bývalým producentem Depeche Mode, Stevem Lyonem. Celé EP je takový průlet žánry, které mám rád, a kterých bych se chtěl do budoucna držet. Blues je pro mě stoprocentně stěžejní, snažím se vše stavět na bluesovém spodku. Jediné, co můžu slíbit, je, že to bude nářez a bude to ještě svižnější a ještě nabitější. Takže přijďte na koncert si to zažít s náma.

Jaké jsou vlastně vaše hudební vzory?
Z rockového světa určitě Elvis, Beatles, Little Richard, KALEO, ZZ top, Led Zeppelin, blues scéna Eric Clapton, B.B. King, country Johnny Cash, Chris Stapeleton, Colter Wall.

Zpíváte v angličtině. Proč jste se pro ni rozhodl? Zkoušel jste třeba nahrát něco v češtině?
Tu muziku, co dělám v mojí hlavě, a tak, jak to cítím, za mě prostě v češtině dělat nejde. Občas hraju Nedvědy a Waldu Matušku u táboráku a tím to asi končí.

Písně, které jste vydal, jste si i sám složil? Případně s kým v tomhle směru spolupracujete?
Většinu písní skládám s akustickou kytarou, a pak následně dotváříme s producentem v produkci. Máme pár skvělých muzikantů, kteří mi nahrávají živé nástroje, které jsou pro mě v mojí muzice naprosto nenahraditelné.

V čem hledáte při skládání inspiraci?
Většinou jsou hlavním tématem ženy, jak je tomu i v mém životě.

Do svých textů nechci tahat umělou inteligenci

Zkoušel jste v tomhle směru využít třeba i AI? Aby vám pomohla s nějakými texty? A jaký je obecně váš názor na umělou inteligenci v hudbě?
Rozhodně ne, inspirací je kolem nás bambilion a nechci tahat roboty minimálně do textů.

Jak na vaši hudbu reaguje rodina? Říká se, že nám nejbližší lidé jsou také našimi největšími kritiky…
Myslím si, že pozitivně, baví je hlavně koncerty. Moje maminka teď senzačně trsala v Roxy, a tak celkově na to reagují hezky. Babičce písničky musím překládat.

A co se široké veřejnosti týče, máte třeba na svou hudbu nějakou reakci, která vás překvapila?
Vždycky mám obrovskou radost, když lidé reagují pozitivně. V poslední době často slýchám, že taková muzika na české scéně chybí. To mě v těžkých chvílích drží nad vodou, když mám někdy pocit, že tahle muzika už v dnešním světě nemá moc prostor.

Někomu stačí napsat jeden song a zná ho díky němu celá republika, jiní si musí své „místo na výsluní“ vydřít. Pociťujete v tomhle směru na sobě nějaký tlak? Ať už, že si jej na sebe vytváříte sám, anebo třeba ze strany hudebního vydavatelství?
Samozřejmě, že cítím tlak ze strany vydavatelství, ale dává to smysl, když do mě investuje svůj čas a peníze. Ale já jsem typ člověka, co trochu potřebuje šlapat takzvaně na krk. Pracuju nejlíp v krizových situacích.

Chcete jít momentálně cestou singlů, anebo se chystáte vydat album?
V roce 2025 chci vydat pár singlů, a zároveň paralelně pracovat na album na rok 2026.

Na co se vaši příznivci mohou těšit v novém roce?
Doufám, že na spoustu skvělých koncertů, a i na nějakou tu muziku do sluchátek.

Máte nějaký sen, který byste si v kariéře chtěl splnit?
Vlastně všechno, co dělám je takový malý splněný sen, každý další koncert, každá další píseň, každý další fanoušek. Moc si to užívám, tuhle cestu, tenhle život.

Text: Andrea Štipčáková, foto: Brainzone
Témata: Simon Opp, Steve Lyon, blues, rock