Vydáno 02.04.2026 | autor: Aleš Materna
Paul Simon je bezpochyby jedním z nejvlivnějších skladatelů a textařů v historii populární hudby. Jeho kariéra, ať už v duu Simon & Garfunkel nebo jako sólového umělce, přinesla nadčasové hity, které definovaly několik generací. Jelikož se 9., 10. a 12. dubna představí v Praze v Kongresovém centru, připravili jsme výběr TOP 10 písní Paula Simona, které mapují jeho geniální cit pro melodii a sociálně-poetické texty.
Paul Simon se chystá do Prahy. Poslechněte si TOP 10 písní tohoto geniálního skladatele
Titulní skladba Simonova stejnojmenného a komerčně nejúspěšnějšího alba. Umělec zde propojil svůj rukopis s africkými rytmickými vlivy, což bylo v době kulturního bojkotu země kontroverzní, ale hudebně průkopnické. Píseň získala cenu Grammy za nahrávku roku a stala se symbolem překonávání kulturních hranic. V textu Paul Simon reflektuje svůj nedávný rozvod, ale i cestování a hledání duchovního klidu. Skladbě dodal velikou emotivní hloubku zpěv vokální skupiny The Everly Brothers, který je slyšet v pozadí.
LIVE: Paul Simon v Praze dokázal, že je legenda s velkým L. Vedle hitů vzpomínal na Václava Havla
Ačkoliv jde o skladbu dua Simon & Garfunkel, a zpívá ji Art Garfunkel, napsal ji výhradně Paul Simon. Vyšla na posledním stejnojmenném albu dua a jde o jednu z nejkrásnějších a nejlépe produkovaných balad všech dob. Simonova schopnost napsat píseň, která působí jako hymnus, v kombinaci s nezaměnitelným hlasem Arta Garfunkela, vytvořila nesmrtelnou skladbu o přátelství a podporę, a stala se jakousi hymnou útěchy a naděje v bouřlivých dobach. Tato monumetální ballada ovlivněná černošským gospelem získala v roce 1971 pět cen Grammy, včetně nahrávky a písně roku. V Americké hitparádě Billboard Hot 100 se dostala na první místo, kde se udržela šest týdnů.
Hit číslo 1 z alba Still Crazy After All These Years s charakteristickým rytmem bubnů a konverzačním, vtipným textem. Tato píseň je ukázkou Simonova smyslu pro humor, poetický nadhled a schopnost rýmovat nečekané fráze. Skladba z alba Still Crazy After All These Years vyniká svým specifickým, téměř vojenským bubenickým rytmem (který obstaral Steve Gadd), a uvolněným, až konverzačním vokálem. Je to jeden z jeho největších sólových hitů. Jediný singl Paula Simona, který dosáhl první příčky v americké hitparádě Billboard Hot 100. Skladba pojednává o rozchodu s vtipem a lehkostí a Paul Simon využívá vnitřní rýmy a kreativní hru se slovy.
Paul Simon odstartoval turné koncertem v Praze
Titulní píseň stejnojmenného alba z roku 1975, které získalo Grammy za nejlepší album roku, je melancholickým ohlédnutím za životem, láskou a stárnutím. Skladba má silný jazzový nádech, a je často uváděná jako jedna z jeho nejtrvalejších a nejintrospektivnějších balad. Paul Simon v ní upřímně reflektuje své životní postoje a zpívá o náhodném setkání s bývalou milenkou. Píseň je upřímnou zpovědí o stárnutí, osamělosti a vyrovnávání se s minulostí, podbarvená nádherným jazzovým klavírem.
Oblíbená, veselá a rytmická stálice Simonovy rané sólové tvorby ukazuje jeho lehčí, hravou stránku. Píseň je plná energie, skvělé akustické kytary a textu, který vypráví příběh o dospívání, tajemství a nezbednostech. Je to skvělá ukázka jeho schopnosti psát chytlavé melodie. Uvolněná, akustická píseň s latinskoamerickým nádechem, která vypráví záhadný příběh o dvou chlapcích, kteří se zapletli do potíží. Je to jedna z nejoblíbenějších Simonových písní pro svou bezstarostnou melodii a hravý text.
Další klenot z alba Graceland. Píseň zaujme na první poslech chytlavou basovou linku (hrál ji Bakithi Kumalo) a vtipným, surrealistickým textem o muži, který prochází krizí středního věku a hledá smysl života, a je také inspirována Simonovou cestou do Jižní Afriky. Název písně vznikl z nedorozumění, kdy francouzský skladatel Pierre Boulez nazval na jedne párty Paula Simona „Al“ a jeho ženu Peggy Harper „Betty”.
Původně tichá folková nahrávka dua Simon & Garfunkel, která nejprve vyšla na albu Wednesday Morning 3.A.M. v roce 1964, kde propadla, se po přidání elektrických nástrojů producentem Tomem Wilsonem stala singlovým megahitem, a znovu vyšla jako titulní skladba alba Sounds of Silence v roce 1966. Píseň reflektuje neschopnost lidí komunikovat a nebezpečí konformity a była inspirována pocity po atentátu na J. F. Kennedyho. Paul Simon zde prokázal svůj talent pro existenciální texty již v raném věku. V průběhu let vzniklo množství lepších i horších coververzí, jedna z nejznámějších z poslední doby pochází od skupiny Disturbed (2015). Paul Simon po rozpadu dua s Artem Garfunkelem píseň znovu nahrál jako singl v akustické verzi v roce 1974.
Rychlá, popová píseň, jejíž název odkazuje na populární značku barevného filmu od společnosti Kodak. Text je úvahou o nostalgii, pohledu na svět přes vzpomínky a snaze vidět věci „jasněji“ (jako na kvalitní fotografii). Simon měl původně píseň nazvat „Photochrome“, ale nakonec zvolil slavnější název. Skladba była prvním singlem z třetího sólového alba There Goes Rhymin´Simon z roku 1973.
Emotivní balada, která vypráví příběh chudého, osamělého mladíka v New Yorku. Píseň je proslulá svým postupně gradujícím aranžmá a ikonickým sborem „lie-la-lie“. Je to mistrovské dílo vypravěčství, kde Simon zrcadlí vlastní pocity nejistoty z počátků kariery a text je částečně ovlivněn Biblí. Píseň vyšla nejprve v dubnu 1969 na singlu, a o devět měsíců později také na posledním studiovém albu dua Simon & Garfunkel Bridge Over Troubled Water v roce 1970.
Další vrcholná ukázka spolupráce s jihoafrickým vokálním souborem Ladysmith Black Mambazo z alba Graceland. Píseň kombinuje vysoké produkční standardy s africkými rytmy a vokálními harmoniemi, což vytváří nezaměnitelný zvuk plný radosti a energie.
Text: Aleš Materna, foto: Live Nation
Témata: Paul Simon, Simon and Garfunkel, rock, folk