Vydáno 01.05.2017 | autor: David Stoklas
Punk okleštěný od prvoplánové a laciné zběsilosti. Naopak je dlouho a intenzivně máčený v černém láku a obohacen o špetku existencionalismu. Až na pár výjimek se post-punkové kapely do hitparád nikdy moc nehodily. To ale neznamená, že by si nezasloužily pozornost.
Ian Curtis patří k významným ikonám rockové hudby jako takové.
Kanadští Protomartyr staví svůj zvuk na barytonovém vokálu frontmana Joea Cayseho. Není vůbec náhoda, že bývá dost často, jak už je u tohoto žánru dobrým zvykem, srovnáván s Ianem Curtisem z kultovních Joy Division. Protomartyr nabízejí post-punk v té nejsrozumitelnější a nejsyrovější podobě. Elektronickými aranžemi neplýtvají a naopak staví na naléhavosti svého projevu. Jejich minulým koncertem u nás v Česku navíc dokázali svou lásku k alkoholu, díky němuž jejich jinak fantastická živá produkce trochu pokulhávala.
LIVE: Post-punková rozlučka s Basementem za asistence Protomartyr
Bauhaus patřili k průkopníkům tohoto žánru, neboť se mohou chlubit tím, že vznikli na konci sedmdesátých let. Kromě vydání pěti studiových desek se taky stihli dvakrát rozpadnout. Naposledy tomu bylo před devíti lety. Jejich hudba neměla vliv jen na řadové posluchače, ale potutelně ovlivňovala i další umělce. Jejich skladbou s názvem Bela Lugosi’s Dead se nechal inspirovat spisovatel Chuck Palahniuk, když psal svoji sbírku povídek Strašidla.
Jméno kapely Merchandise rezonovalo v Česku minulý rok na podzim, kdy se měl uskutečnit koncert v pražském klubu Café V lese. Na něj nakonec nedošlo, ale před nedávnem dostali fanoušci bolestné v podobě náhradního termínu. Jejich začátek se vymyká všem typickým historkám o tom "Jak jsme zakládali kapelu". Netoužili po slávě, dodnes nemají profil na Wikipedii a dlouhou dobu si nahrávky dělali sami - bez manažerů, producentů. Nakonec se i tahle kapela upsala malé společnosti, ale můžeme je pořád řadit k těm, u nichž je fráze "dělat hudbu pro potěšení" stále uvěřitelná.
I belgická nezávislá scéna vyslala do světa své zástupce. Whispering Sons jsou na scéně od roku 2013 a teprve loni se pochlubili svojí studiovkou Endless Party. Tou dobou už startovala také jejich první evropská šňůra. Zvukem a atmosférou právě navazují na osmedástkový post-punk. Mrazivě znějící kytary a hluboké vokály i v jejich podání dost často působí jako opravdový stroj času.
Tato americká kapela musela řešit docela choulostivý problém. Představte si, že konečně proslavíte své jméno a vaše hudba je v širším povědomí. V tom se ale právě to vaše jméno někomu nelíbí a vy si ho musíte změnit. Z provokativního Viet Cong se stalo Preoccupations, ale naštěstí se žádný odchod do zapomnění nekonal. Pod novým jménem vydali desku, se kterou se už 27. května ukážou v pražském klubu Futurum.
Severoamerické klima zocelilo temné duše členů skupiny Ought. Kluci z Montrealu debutovali EPčkem Calm v roce 2012 a nedlouho poté naservírovali kritice lahodné sousto v podobě dlouhohrající desky More Than Any Other Day. Možná jste mohli zaregistrovat i sólový projekt jejich zpěváka Tima Darcyho. Tomu vyšel studiový debut Saturday Night letos.
Kdyby někoho zajímalo, kdo stojí za současnou londýnskou nezávislou scénou, tak to jsou právě The Horrors. Za své dvanáctileté působení stihli míchat post-punk, shoegaze, neurvalost garážového punku i líbivost klasického kytarového indie. Na rozdíl od Protomartyr se The Horrors nebojí hrátek se syntezátory, jak lze vidět na jejich předposledním studiovém počinu Skying.
Editors patří už k těm známějším interpretům. V jejich tvorbě je post-punk cítit ve všech možných variacích. Třeba jejich poslední album, které mimo jiné představili na koncertu v Praze, je motivy podobným těm ve skladbách Joy Division plné. I přesto, že na něm ubrali na přímočarosti kytar. Vše naopak vykompenzovali hutnou temnou atmosférou a silnou dávkou emocí.
RECENZE: Temná strana Editors vrací úder
Interpol největší věhlas pravděpodobně získali deskou Turn On The Bright Lights, která letos slaví patnácté narozeniny. Při té příležitosti se Interpol vydávají na turné, u něhož je předem znám celý setlist. Budou totiž hrát právě tuhle desku. Od začátku do konce. Interpol samozřejmě nejsou kapelou jedné desky či jednoho singlu. Nicméně i oni tímto gestem uznávají, jak i pro ně bylo album svým způsobem přelomové. V rámci tohoto turné navštíví i 9. srpna pražskou Lucernu, kam se koncert po vyprodání Lucernu Music Baru přesunul.
LIVE: Interpol v Praze i přes vedro potvrdili svůj status
Tohle je jen zlatá tečka. Respektive spíše pěkně černá. Joy Division jsou kult a ne jenom proto, že jejich ikonické logo někteří lidé nosí díky kolekcím velkých módních řetězců na tričkách. Joy Division zažili raketový start a zatímco stoupala jejich popularita, stejně tak se zhoršovaly zdravotní a psychické problémy zpěváka Iana Curtise, který nakonec sám ukončil svůj život. Bohužel stihli hudební svět obšťastnit pouze dvěma deskami.
Na jejich tvorbu navázali New Order, kde donedávna působil původní baskytarista Peter Hook. Ten se svým projektem Peter Hook & The Light navštívil i Prahu a připomenul atmosféru této doby právě skladbami Joy Division.
LIVE: Peter Hook & The Light cestovali časem a křísili Iana Curtise
O životě Iana Curtise i příběhu kapely Joy Division byl natočen výtečný film Control, jenž zrežíroval Anton Corbijn.
Text: David Stoklas
Témata: Post-punk, Joy Division, Ian Curtis, Interpol, Editors
