Vydáno 28.05.2017 | autor: David Stoklas
Není tomu tak dávno, kdy jsme mohli kanadské post-punkové kvarteto Preoccupations v Česku slyšet. Nicméně od té doby se toho stala spousta. Změnili si jméno, vydali eponymní desku. Rok staré album a novou kapelní občanku přijeli představit v tento horký květnový víkend.
Preoccupations na ilustrační fotografii
Preoccupations měli se svým původním jménem Viet Cong problémy už od roku 2014, kdy vydali EP Cassette. Tlak na ně se začal stupňovat až do stádia, kdy jim promotéři oznamovali, že na jejich akci hrát nemohou kvůli svému názvu. Tehdejší Viet Cong se poté omluvili, uznali, že mít jméno kapely, jež sice charakterizuje jejich syrovou a temnou hudbu, ale je inspirované politickým a vojenským hnutím, které se za vietnamské války nechovalo zrovna hezky, není v pořádku. Stali se z nich Preoccupations. Mohli se tak opět soustředit na hudbu.
Temní jezdci post-punku: TOP 10 kapel od Joy Division po The Horrors
Ačkoliv by se mohli mnozí domnívat, že lidé z takových kapel budou tlupou zamlklých poseroutků, Preoccupations tak srdnatě schéma post-punkovým umělců nesledují. Když se ponoří do stísněných útrob své hudby, stávají se z nich sice postavy z té temnější strany světa, avšak jakmile mají možnost přestat, jsou najednou dobrosrdečnou a usměvavou partou. Příjemná byla i cena jejich merche a spousta lidí si tak kromě boží vzpomínky odnášela vinyl bez pocitu, že budou muset čtrnáct dní nejíst.
Setlist pražského koncertu se nesl v duchu jejich poslední vydané eponymní desky. Za tvorbou tehdejších Viet Cong však žádnou radikální tlustou čáru neudělali. Neuspořádali rituální pálení starých desek, jako když někdo ostentativně pálí fotky svého bývalého. Jedna z ozvěn minulosti byla poslední skladba večera Death, která se po vzoru její studiové verze zvrhla v takřka čtvrthodinové šílenství, trápení kytar, lámání paliček, orgasmických výkřiků, hypnotického pohupování a nakonec rezignovaného uvědomění si, že je bohužel konec.
Jako jedna z předkapel se představila česká naděje post-punku ±0 a přehrála skladby z velice povedeného a nápaditého debutu, v němž může někdo vidět soundtrack života současné generace, která korzuje ulicemi Prahy. Druhým hostem byli krajané Preoccupations - kapela Lab Coast. Možná by bylo zajímavé znát historky o tom, jak vznikli, neboť na pódiu působili jako různorodá skupina těch největších podivínů, jaké si dokážete představit. Zdání ale klame. Zahráli poměrně příjemnou směsici klasického kytarového indie a přívětivého a přátelského lo-fi punku. Nicméně atmosféra jejich hudby úplně nezapadala do té celkové, která byla těžká, hutná a temná jak mlha na Mostecku.
Preoccupations zkrátka nezklamali a při dalších cestách po Evropě je může hřát vědomí, že naplnili asi ne zrovna malá očekávání českých fanoušků. Jejich hudba nebyla monotónním hlukem za zvuku dusavého rytmu bicích. To, co je nutné na jejich vystoupení ocenit, je práce s dynamikou a gradací. Toto třeba krásně demonstrovali na jedné z nejsilnějších a nejpropracovanějších skladeb Memory - prvně nejistý začátek plný napětí s pulzujícím rytmem, pak zhudebněná epilepsie a pozvánka na temný bál, kde se všichni nakonec proberou s bolavýma nohama a rozmazanými očními stíny.
Chceme znovu.
Text: David Stoklas
Témata: Preoccupations, Viet Cong, post-punk
4,50
čtenáři
hlasuj
