LIVE: Arakain oslavil 40 let na scéně metalovou jízdou plnou adrenalinu

Arakain
Praha, O2 arena
28. 1. 2023

Před O2 halami v pražských Vysočanech se v předvečer ohlášení vítěze ve volbě čtvrtého českého prezidenta srazily a mísily dva světy – zatímco do té větší arény mířil roztodivný dav fanoušků na vystoupení zpěvačky Dary Rolins, O2 Universum zaplnili do posledního místečka rockeři a metalisti povětšinou v černých tričkách a kožených bundách. Arakain svůj výroční koncert pojal opravdu velkoryse – přestože by sám mohl díky množství vydaných alb a výborných písniček hrát klidně i čtyři či pět hodin v kuse, členové dali ve svém předprogramu příležitost mladým a zatím nepříliš známým kapelám Jackers (vznikli v únoru 2022) a #Černá.

Arakain slavil v O2 universu čtyřicátiny, přáli mu Petr Kolář i Lucie Bílá

Zatímco vystoupení Jacker´s jsem nestihl, u druhé předkapely v pořadí #Černá, která už je ostřílenější, jsem ocenil její kvalitně zvládnutý mix rocku a elektro-metalu stejně jako celkovou pódiovou show, ovšem nutno také zmínit určitou nevyváženost v pěveckém výkonu zpěváka, který střídal výborné polohy s těmi méně zdařilými. Členové zaujali netradičním elektronickým provedením známého hitu Jiřího Schelingera Šípková Růženka, hitové ambice má také písnička Nad řekou. Celkově se jednalo o příjemné překvapení, velice slušně přijaté také fanoušky tvrdého thrash metalu i přesto, že stylově díky převažující elektronice tato kapela k Arakainu příliš neseděla. Zkrátka, jak konstatoval svým výkřikem jeden z fanoušků, Černá není Bílá. Většina fans však jejich snahu dokázala ocenit velkým potleskem.

Díky přestavbám pódia po vystoupení předkapel dostal celý program mírný skluz, nicméně fanoušci trpělivě čekali, co si pro ně Arakain připravil. A čekání stálo za to. To, co všem vyrazilo dech, byl nejen skvělý hutný metalový zvuk, čokoládovou polevou na dortu byla hlavně multimediální show, která povýšila běžný řadový koncert na úroveň něčeho mimořádného. Zkrátka a dobře, bylo nejen co poslouchat, ale také na co se dívat. Na třech obrazovkách umístěných za kapelou se střídaly historické záběry sestavy s úryvky jejích klipů, ale také s různými odkazy na její alba a písně, mnohokrát propojené s texty, vše dotaženo po designérské stránce k dokonalosti. Výborně vyvážené bylo také osvětlení pomocí laserů a použití ohňometů, vše bylo tak akorát, aby stylisticky dotvořilo scénu každé jednotlivé písničky, ale aby zároveň nepřebilo jejich hudební a textové sdělení.

O hudebních a muzikantských výkonech se téměř nemá cenu bavit, výkon měl drajv a štávu, včetně zvuku bylo vše excelentní. Přesná kytara Jiřího Urbana, který je jako jediný ze současné sestavy členem kapely od samého počátku a prožil s ní celých 40 let, pestré a v rámci žánru propracované bicí Lukáše Doksanského, který v Arakainu hraje od roku 2005, excelentní sólová kytara dalšího matadora kapely Miroslava Macha (v kapele s přestávkou od roku 1985) a hutná basa nejmladšího člena skupiny Marka Loučky, to vše vyšperkováno jedinečným nakřáplým hlasem Honzy Toužimského, který v Arakainu působí již téměř dvacet let.

Další přidanou hodnotou ovšem byli hosté z řad dřívějších zpěváků. Jelikož zakládající člen kapely Aleš Brichta pozvání odmítl, zbylo tak více prostoru pro jiné dva excelentní vokalisty, Petra Koláře a Lucii Bílou. Zatímco se Petr Kolář se samostatně, ale také v duetech s Honzou Toužimským představil více v rockových polohách (úchvatné songy Černý koně a Strom života), Lucie Bílá se jako správná v kůži oděná dračice vrhla ve dvou písničkách po hlavě i do řádně tvrdých metalových kousků, což vygradovala v duetech Ty a já a následně ve známé předělávce od AC/DC Tygřice opět s Honzou Toužimským.  Jejich hlas vzájemně až niterně souznil a toto spojení bylo jedním z vrcholů večera.  Co však překvapivě nejvíc z celého koncertu fungovalo, byly skladby, které hrála a zpívala kapela bez obou hostů samostatně, například v krátkém akustickém setu jen na španělku zahraná a zapívaná Chtěl bych ti říct či celou kapelou unplugged Farao, poté již zase v plné palbě songy Půl století, Nenávidím, Dnes ještě ne, či Zase spíš v noci sama.

Akce v O2 Universu byla výjimečná po všech stránkách a představila kapelu ve vrcholné formě. Velice milé bylo i poděkování bývalým členům, z nichž mnoho z nich se dostavilo osobně, a Jirka Urban postupně všechny za ohromného aplausu představil. I když některá jména jsou již známá jen skutečně skalním fandům (Maršík, Ježek, Jenčík), další, jako například Krob, Žežulka či Smetáček jsou pro fanoušky této thrash metalové legendy mnohem známější.

Výroční koncert skupiny Arakain ukázal, že tato kapela má svým fanouškům stále co nabídnout, neustále se vyvíjí a posouvá vpřed, umí překvapit, žádnou stagnaci u nich nečekejte. Nezbývá než se těšit na další překvapení a mnoho výjimečných koncertů a písní, které nám kapela, jak pevně věřím, ještě v budoucnu nabídne.

Autor: Aleš Materna, foto: Radoslav Vnenčák
Témata: Arakain, Lucie Bíla, Petr Kolář, O2 Universum, Praha