LIVE: Hit Right Here Waiting zazněl poprvé v Praze. Richard Marx odehrál intimní koncert v Divadle Hybernia

Richard Marx
Praha, Divadlo Hybernia
30. 8. 2022

"Dobrý večer, Praha," pronesl v češtině Richard Marx, když nastoupil na pódium Divadla Hybernia, které překvapivě nebylo vyprodané. A rovnou se u toho zastavme. Světoznámý umělec, kterého by v Česku spousta lidí označila možná trochu nespravedlivě za one-hit wonder, by za normálních okolností mohl vyprodat minimálně Forum Karlín. To by ale pořadatelé koncertu nesměli podcenit marketing. Right Here Waiting je hit, který nejen u nás zná úplně každý. A spousta lidí by si ho přišla poslechnout i naživo. To by ale o tom koncertě musela nejdříve vědět.

Prakticky neviditelná propagace tak způsobila, že jsme zpěváka sice viděli v intimnějším prostředí, které sedělo jeho momentálnímu akustickému turné, potenciál tam byl ale mnohem větší. Dnes už osmapadesátiletý rodák z Chicaga, který nejspíš bere stejné prášky na mladistvý vzhled jako Tom Cruise, tak bohužel úplně plno neměl. 

Snad aby ukázal, že ještě není padlou hvězdou, nechal Marx před začátkem svého vystoupení pustit na projekci video, kde byly sestříhané jeho nejslavnější časy. Nouzi o známosti se slavnými kolegy nikdy neměl, sledovali jsme proto jeho úspěchy v číslech spolu se záběry různých nočních talkshow, potřásání si rukou s Jeffem Probstem či Louise Fonsiho, jak si místo řízení auta bubnuje jeho hit. Anebo taky společné záběry na *Nsync, Keitha Urbana nebo Hugha Jackmana, kterým dle svých slov pomáhal s napsáním několika skladeb. Ostatně i jeho jediná cena Grammy z roku 2003 není za vlastní tvorbu, nýbrž za skladbu Dance With My Father, kterou nazpíval Luther Vandross. To video bylo zvláštní. Byl to podivný egotrip, který se k jinak spíše poklidnějšímu večeru vůbec nehodil. A prezentovat se tam jako někdo, kdo čtyři dekády za sebou měl samá čísla jedna v hitparádách, bylo také minimálně přikrášlené.

Na pódiu stál Richard Marx sám, s sebou měl jen dvě španělky, piáno, drink a zvukaře Sama, který mu podle potřeby pouštěl doprovodné záběry k jeho obsáhlému povídání. Třeba fotky z přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy, jak sám poznamenal, vypadal, že má na hlavě mrtvou veverku. A to povídání na tom všem bylo vůbec nejlepší. Marxův hlas už není nejčistší a nehladí po srsti tak přirozeně jako v jeho začátcích, to se ale v jeho pokročilém věku ani neočekává. Bylo proto dobře, že publiku přiblížil vznik většiny písní a koncert díky tomu nesplýval v monotónní přehrání podobně znějících skladeb.

Diváci spolupracovali hezky. Už od úvodních hitů Endless Summer Nights nebo Satisfied tleskali do rytmu a po vyzvání zpívali hity, které jsou známější spíše v Americe, spolu s ním. K nim interpret přidal i pár novějších věcí, například titulní skladbu Limitless věnoval Karlovi, kterého jeho partner Daniel požádal o ruku v loňském roce a on mu to zde chtěl oplatit. Upozornil také na 23. září, kdy vychází jeho dvacetipoložková sbírka nových písniček, album se bude jmenovat Songwriter. Z něj zazněl song Same Heartbreak, Different Day, který napsal se synem Lucasem.
Mimochodem, pokud jeho novější věci neznáte, zkuste jim dát šanci. Možná vás překvapí, že někdo v tak pokročilém věku natáčí písničky, které jsou produkčně tak mladě znějící. Kdyby je měl na albu třeba Shawn Mendes, úplně přirozeně by tam zapadly. Navíc mu na poslední desce hostuje skvělá Jana Kramer, country zpěvačka a herečka známá ze seriálu One Tree Hill.

Příležitostný herec, který většinou v seriálech hraje sám sebe, se publiku svěřil, že už si Prahu prochází druhým dnem i se svou ženou a nejvíce ho tady zaujalo, jak jsou tu všichni dobře oblékaní. „Nikdo tu nenosí žabky!“ rozplýval se. Bylo sympatické vidět jeho nadhled a bavit se vtípky, kterými shazoval především sám sebe. „Keep Coming Back je skvělá skladba, pokud si dneska chcete po koncertě vrznout. Nemáte zač,“ ušklíbl se spiklenecky.

Vykládal také o své rodině, velmi pyšný je na své tři syny – Brandona, Lucase a Jesseeho. Všem je dnes kolem třiceti a když mu zhruba před jedenácti lety všichni sami od sebe řekli, že se jim líbí jeho tehdy nová skladba When You Love Me, vzal je tehdy do studia a natočili spolu video, jak ho doprovázejí na nástroje. To video Marx svým fanouškům v sále také pustil a tím se dostáváme k největšímu problému koncertu.

V prostřední části setu si totiž Marx nechával pouštět half-playback, aby své skladby doplnil nástroji a samply, které by z pódia sám vytvořit nedokázal. A to byla škoda, protože to znělo amatérsky a nepřirozeně. A možná by bylo i lepší, kdyby na zprávu, že se v publiku nějaké paní neudělalo dobře, nejprve koncert zastavil. Nebo alespoň jako další nevybral písničku o jeho pohádkovém životě v Malibu, kde se na projekcích povaloval se svou ženou Cynthií Rhodes (Penny z Hříšného tance) a psem v kýčovitých záběrech na jeho americký sen, když mu přitom mezi diváky někdo omdlévá.

Nahodit zpátky do té doby příjemnou atmosféru nebylo jednoduché, po pár písničkách se to ale podařilo. To už zase vtipkoval, že jeho největší hit z konce osmdesátých let je ten od Bon Jovi a kousíček z You Give A Love A Bad Name i zahrál. Po dvojici skutečných singlů Hold On To The Nights a Now And Forever si dal skladbu Angelia úplně bez mikrofonu a sklidil za to dosud nejbouřlivější potlesk.

Nakonec ale konečně zasedl i k piánu. Na předchozích koncertech zpoza něj hrál třeba i Phila Collinse, v Praze byl ale přímočarý. A síla balady Right Here Waiting nijak nezeslábla ani po více než třiceti letech od jejího vzniku. „Pořád to tam má," mohli fanoušci spokojeně zatínat pěsti a zpívat spolu s ním refrén skladby, která vznikla jako milostný dopis jeho ženě, když natáčela film v Africe. Nebylo divu, že ho za to potom nechtěli pustit z pódia. On sám už se ale nevrátil. Dobře věděl, že už to netrumfne, slíbil ale návrat. Tak snad se o jeho případné druhé návštěvě České republiky dozví včas více lidí. Plný sál by si zasloužil.

Text: Jan Trávníček, foto: FB Richard Marx
Témata: Richard Marx, Praha, Divadlo Hybernia