Vydáno 26.07.2025 | autor: Lucie Všianská
Druhý den festivalu Pop Messe na brněnském Velodromu nabídl ještě širší možnosti hudebního (a jiného) vyžití. Oproti prvnímu dni měli návštěvníci o jednu hudební stage navíc a v odpoledních hodinách měli možnost zhlédnout v rámci programu i několik dokumentárních filmů. Kromě slabšího deště navíc pátečnímu festivalovému dni přálo i počasí.
LIVE: Druhý den Pop Messe ve znamení disca. Zářili Róisín Murphy i Ventolin
Pro první páteční návštěvníky zahrála kapela Whyohwhy, která na Velodrom přivezla křehký a emocionální rock, který pohnul nejspíš každým, kdo se rozhodl na festival přijít včas. Přestože debutovali teprve vloni, jejich tvorba už má jasný styl a směr a jejich vystupování na pódiu bych označila za velmi suverénní.
Future is now stage otevřel britský raper namesbliss. Jeho otevřenost a interakce s publikem si získaly i ty, co zezačátku jen stáli a dívali se, co se bude dít. Na konci jeho setu už si s ním jeho ikonické slovo “lively” zakřičel snad každý.
Monika Načeva uchvátila nejen svou uměleckou vizí, ale i performance, protože její spojení básní a multižánrové hudby místo na festivalu jako je Pop Messe, získalo právem. Její set byl neotřelý, divoký a rozhodně stál za návštěvu.
LIVE: Prvnímu dni Pop Messe kralovali elektroničtí Real Lies a Orbital. Exceloval i MC Gey
Potom už se ale Velodrom rozezněl v rytmu Disco Science, protože pódium převzal Ventolin. Už od prvních tónů přenesl festival na diskotéku a roztančil celé publikum, které ho přišlo podpořit. Přestože spousta lidí Ventolina miluje kvůli jeho originálním a často až dadaistickým textům, je potřeba vyzdvihnout jeho hudbu, která má opravdu náboj. Každá jeho píseň je hit, a set tak neměl snad jediné hluché místo. Dá se říct, že Pop Messe tak jeden z vrcholů pátečního dne zažilo již o půl osmé večer. Ventolin totiž nasadil laťku tak vysoko, že další vystupující byli lehkým zklamáním.
Estonští Night Tapes měli potenciál, který se jim bohužel naživo nepovedlo naplnit. Jejich medailonek slibuje éterické vokály, ale bohužel místy byly až falešné a jindy celkově ne moc příjemné na poslech. Set byl však dost špatně nazvučený, těžko tedy říct, jak by kapela zněla s dobrým zvukařem.
V Brně vytahovali pláštěnky. První den Pop Messe nepřálo počasí
Souběžně s nimi ale na Brno stage vystupovalo francouzské duo Atoem, které festival uchvátilo svou pořádně dunivou techno party. Celkově je třeba ocenit, že line-up Brno stage, kde se střídají DJs z celého světa, je postavený tak kvalitně, že úspěšně léčí každé zklamání z interpretů na hlavních pódiích.
Po zastavení na pár post-punkových písní z dílny polského Korusu, jejichž tvorba stejně jako u Night Tapes trochu pokulhává na vokálech, byl čas na posledního headlinera stage Future is now. Tím byl český raper James Cole, který byl pro mě ale největším zklamáním letošního Pop Messe. Jeho hudba je průměrná a textům chybí jakýkoliv hlubší smysl, působí pouze jako snůška nadávek. Ani živé vystoupení nebylo ničím originální, nemělo přidanou hodnotu. James Cole nebyl showman a vynikající raper jako nameisbliss, který vystupoval o několik hodin dřív, ani neměl geniální texty jako MC Gey, který na Pop Messe zářil ve čtvrtek. Oproti umělcům s jasnou vizí a originálním hudebním projevem, kteří tvoří většinu line-upu festivalu, James Cole prostě zaostával.
Večer však zachránila irská ikona Róisín Murphy, která vtrhla na pódium jako energický živel a získala si tak celé publikum během několika minut. Excentrická disko diva na Velodrom přivezla show s takovou stage presence, že fanoušci po celém dni festivalu zapomněli na únavu a náležitě si show užili. Možná jen škoda, že Murphy nevystoupila třeba o hodinu dřív.
Text: Lucie Všianská, foto: Jiří Linhart
Témata: Pop Messe, Brno, Róisín Murphy, Ventolin, James Cole, Načeva, Whyohwhy
0,00
čtenáři
hlasuj
