LIVE: Festivalová NEJ letošního Szigetu: Tom Odell sršel energií, Pink létala a Wiz Khalifa posílal jointy do publika

Vzhledem k tomu, že se Sziget každoročně prezentuje jako multižánrový festival s širokým záběrem, měla letos v line-upu výrazné zastoupení i elektronická hudba, a to především i díky prakticky nekončícím afterparties a barům reprodukujícím pouze elektroniku. Mainstreamové i méně známé DJe a producenty v čele s Major Lazer, The Chainsmokers, Galantis nebo end show Dimitri Vegase pak vyvažovalo množství jinými směry orientovaných umělců - festival nabízel kromě mnoha dalších megalomanská vystoupení Billy Talent, Pink, Wiz Khalify, nebo Macklemora. A i přes to, že organizátoři každoročně volí headlinery festivalu dle nejvyšších kvalit, letošní ročník se oproti tomu minulému údajně dočkal o několik desítek tisíc návštěvníků méně.

FOTOREPORT: Sziget, den první: Velký návrat létající Pink, představili se i Billy Talent, Elle Exxe či Bazookas

Atmosféra Island Of Freedom, jaký přívlastek Sziget již tradičně užívá, je však slovy téměř nepopsatelná a každý vám spíše doporučí festival navštívit na vlastní pěst. Pro ty, kterým se to letos nepoštěstilo, je zde výběr festivalových "nej" letošního ročníku.

Nejlepší vystoupení: Kasabian, Tom Odell

Kasabian jsou jistotou, která nezklame ani na studiové nahrávce, ani naživo. To v poslední době potvrdili vydáním nových singlů a poté albem For Crying Out Loud, koncertní kvality pak ukázali i na Szigetu. Charismatická dvojice frontmanů Toma Meighana a Sergio Pizzorna si je plně vědoma, jak je jejich fanoušci milují a moc dobře ví, jak toho využít ve svůj prospěch. A ke svým hudebně strhujícím koncertům ani v nejmenším nepotřebují přehnanou show, ohňostroje ani jiné vizuální "pomůcky", bohatě totiž stačí světla a neonové srdce vévodící celému pódiu.

SOUTĚŽ: Nejlepší festivalové selfie

Tom Odell už dávno neplatí jenom za písničkáře, který skládá tklivé lovesongy za klavírem. Jeho koncerty jsou nabité energií, doprovodná kapela podává skvělý výkon a Odellův pěvecký rozsah sahá daleko za hranice, kterých se doslechnete z jeho nahrávek. Z klavírních balad se průběžně stával koncert s rockovým nádechem, zakončený výstupem na klavírní křídlo a dohráním poslední písně právě z tohoto místa.

Největší překvapení/objev: Bear's Den, Tycho, Birdy

Bear's Den bude v našich končinách znát asi jen hrstka vyvolených, jejich hudba však po internetu obletěla už takřka celý svět. Tvorba Bear's Den po přesných dávkách kombinuje folk, indie, emoce a minimalistické vizuální provedení a jak trefně poznamenal jeden z fanoušků, pokud se váš hudební zájem pohybuje někde mezi Coldplay a Mumford And Sons, mohli by právě Bear's Den být vaším novým hudebním favoritem.

Tycho je sice původně jednočlenný projekt, v případě koncertů se však prezentuje jako kompletní kapela, pohybující se ve vodách ambientu a post-rocku. Ústřední postava, producent Scott Hansen, je původně znám zejména pro svoji fotografickou a designérskou práci, což se odráží i v případě koncertů. Ty jsou totiž doplněny o působivé vizuály, ať už statické fotografie nebo videa. Vzhledem k tomu, že doménou podobných hudebních žánrů je především hudba instrumentální, není tomu jinak ani u Tycho - o to víc je však samotná hudební stránka působivější.

Ze tří zmíněných jmen je mladou éterickou zpěvačku Birdy potřeba představovat asi nejméně, především díky letošnímu vystoupení na Colours of Ostrava je totiž tuzemskému publiku již velmi dobře známá. Podobně jako Tom Odell prezentuje svoje písně zpoza klavíru, který taktéž vévodí celé stage. Birdy však se svojí tvorbou stále zůstává u emocemi nabitých popových písní, jichž se drží už od svých patnácti let, kdy vydala hity Skinny Love a People Help The People.

Nejšílenější show: Mac DeMarco

Ulítlý Kanaďan Mac DeMarco se rámci turné k nové desce This Old Dog kromě budapešťského Szigetu představil i vyprodané MeetFactory, do Prahy se vrátil po čtyřech letech. Jeho koncerty jsou kromě občas lehce disharmonických písniček především zábavnou podívanou, kdy se kapela nejistě pohupuje po pódiu a pro láhev Jamesona nesahá zrovna daleko. Jestli odehrát koncert v ponožkách nebo bos, je pravděpodobně hlavní otázka, kterou si kapela před koncertem klade, tedy hned po té, zda připravené alkoholové občerstvení vystačí na celý koncert. A že si Mac DeMarco náležitě užívá nejen koncerty, při kterých neváhá šplhat po vlastní aparatuře, dokazuje i to, když ho potkáte v areálu festivalu hned dvakrát kolem páté hodiny ranní v doprovodu slečen. Ty ho s další lahví v ruce podpírají a jeho kroky směrují tak, aby porazil co nejméně kolemjdoucích.

Nejočekávanější: Pink, Wiz Khalifa, Macklemore, The Chainsmokers

V čele programu mělo svoje místo hned několik headlinerů, zastupujících tu nejširší žánrovou paletu. Jako první se představila Pink, která dle očekávání předvedla své nejvýraznější hity doplněné o celkem tři covery. Za zpěvačkou nechyběly sboristky a i pro Pink typické létání nad fanoušky během koncertu proběhlo. Zatímco show Pink byla poměrně očekávaná, Wiz Khalifa si hned na úvod vzal na paškál celý festival. Sziget, který dle svých pravidel zakazuje na ostrově veškeré drogy, si totiž pozval interpreta, který nejenže během svého koncertu sám zapaloval jeden joint za druhým, neváhal je však ani poslat mezi fanoušky, či mezi ně alespoň rozházet jointy obrovské, ale nafukovací. Už od začátku tedy bylo jasné, co bude ústředním motivem celé show a jak projekce, tak vlajky a reakce fanoušků (a vůně prostupující davem) to jen potvrdili.

Macklemore v neodmyslitelném doprovodu kolegy Ryana Lewise již tradičně kladl důraz i na mluvené slovo, a tak se mezi odzpívanými písněmi neváhal vyjadřovat k současné světové společensko-politické situaci, za což mu jednoznačně patří uznání. K politice se vrátil i provedením jednoduché, avšak úderné písně Fuck Donald Trump, která se v publiku dočkala očekávaných ohlasů.

The Chainsmokers připravili dlouhotrvající taneční párty, kterou si sice většina návštěvníků užila, mnoho z nich však dalo přednost hudebně pravděpodobně kvalitnějšímu programu na vedlejších stageích a diskotéku si tak bez mrzení nechalo ujít. V čase The Chainsmokers totiž program nabízel hned několik zajímavých jmen včetně The Naked And Famous a Tycho.

Největší zklamání: Sziget Sickness

Ne, v programu festivalu kapelu podobného jména skutečně nenajdete. Kdo Sziget už někdy navštívil, nezapomene se vám zmínit, že z něj velmi pravděpodobně odjížděl buďto nemocný, nebo minimálně se sníženou schopností mluvení. První příklad bohužel podtrhávají občasné stížnosti na kvalitu nabízeného jídla, druhý úkaz však způsobuje všudypřítomný prachový oblak. I když je festivalový ostrov celoročně udržován s travnatým povrchem, desítky tisíc lidí jej za uplynulý týden snadno promění ve vyprahlou prašnou plochu, kterou zejména během posledních dvou festivalových dnů ani půldenní kropení nezachrání od šíření se všemi směry.

Při sledování koncertů se pak před prachem těžko utíká a zejména při odjezdu pak poznáte, jak moc jste se prachu stihli nadýchat. Jedná se samozřejmě o fakt, který je během letního počasí zcela běžný a takřka neovlivnitelný, organizátorům festivalu tak nelze upřít snahu situaci co nejvíce předejít.

Současně s tím pak zbývá jen poděkovat za uplynulý týden narozeninových oslav, dokola si v hlavě přehrávat všechny skvělé zážitky a držet palce při dramaturgickém tvoření dalšího ročníku, jenž by měl překvapit prvními jmény již zanedlouho.

text: Matěj Chalupa, foto: Marek Holoubek

Témata: Sziget, Pink, Wiz Khalifa, Kasabian, Tom Odell, Birdy, festivaly