LIVE: Tom Chaplin z Keane v Praze předváděl vysokou školu britpopu

TOM CHAPLIN
ROXY, PRAHA
6. 3. 2017

Úvodem jedna omluva. Když se pisatel v pondělí dopoledne díval na internetu na harmonogram večera, dozvěděl se, že předskokan sice nebude, ale i tak je start naplánován až na devátou večer. V osm večer však zjistil, že se situace změnila a Tom Chaplin začíná hrát právě touto dobou. Možná chyba nastala o organizátorů, možná u autora, každopádně do klubu Roxy se reportér dostal až ve chvíli, kdy zpěvák začínal se skladbou Silenced By The Night od Keane, podle setlistu už šestou v pořadí.

FOTOREPORT: Tom Chaplin, hlas Keane, představil v Roxy své sólové album

A když jsme u těch Keane... Jako by to bylo včera, když hudební magazíny po celém světě, včetně našeho F:lteru, lákaly k poslechu nové kytarovky z Británie, na níž bylo specifické to, že vůbec nepoužívala kytary, ale klavír. Celou Anglií tehdy znělo Somewhere Only We Know, u nás rádia nasazovala novinku Everybody's Changing, z debutu Hopes And Fears se stala druhá nejprodávanější britská deska roku a v kapele, která ještě donedávna fungovala jako revival U2, náhle všichni viděli konkurenty tehdy jen nepatrně agilnějších Coldplay. A ono už je to třináct let. Letí to.

A zatímco Coldplay měnili žánry, vyvíjeli se a vyrostli pro stadiony, Keane po perfektním startu a skvělé druhé studiovce s každým dalším albem začali recyklovat sami sebe, a tak se na ně postupně zapomíná. V roce 2013 vydali bestofku a jen o rok později se vydali na blíže nespecifikovanou pauzu. Zda už ji můžeme považovat za rozpad, jejich zpěvák Tom Chaplin na pražském koncertě nepotvrdil a kdykoliv na ni přišla řeč, jen neurčitě mlžil. Každopádně aktuálně funguje sólově a k nám se tak po pěti letech od koncertu ve Velkém sále Lucerny přijel ukázat s první deskou, na níž si kromě jiného po letech v tandemu s Timem Rice-Oxleyem vyzkoušel i psaní textů.

FANTASTICKÝ FALZET

Tvorba sólového materiálu vůbec musela být docela výzva, sedmatřicetiletý zpěvák si totiž v posledních letech prošel závislostí na drogách a alkoholu a zatímco na odvykačce do něj "klavírovali" feťáci Justin Hawkins z The Darkness a Pete Doherty z The Libertines, on sám si nechával po telefonu radit od Eltona Johna. Na pódiu na něm nebylo nic znát, podle posledních zpráv ale jeho závislosti stále ještě neodezněly.

vložte odkaz, text nemažte

Ať už to ale se svými démony má jakkoliv, zaplněnému spodnímu patru klubu Roxy ukázal, že hlasově je na tom momentálně skvěle. Co skvěle. Fantasticky! Kdykoliv Tom Chaplin rozechvěl hlasivky, bylo to jako zamířit na terč a trefit přímo střed. Jeho hlas je silný, jistý, pevný, přesný, výšky jsou bezkonkurenční a kdykoliv v Praze přešel do falzetu, mohli jste mu jeho rozsah a hlasovou jistotu jedině závidět.

Na druhou stranu on sám se sebou si ale jistý příliš nebyl a po každé odehrané písni, za kterou se dopředu kolikrát i omlouval, že ji ještě nemají tolik nacvičenou (přece jen v České republice jeho evropské turné teprve startovalo), na něm po jejím konci byla vidět upřímná radost z toho, jak se mu povedla.

PRŮLOMOVÝ HIT CHYBĚL

Ze sólové desky zazněly například Hold On To Your Love, kterou dle svých vlastních slov složil na novinku jako první dva měsíce poté, co se vrátil z léčebny, a věnoval ji své ženě jako slib a omluvu zároveň, dále Worthless Words odehraná jen na piáno, kde se Chaplin hlasově naprosto suverénně předvedl, a za zmínku stojí také svižnější The River. Ta by po úderné Quicksand mohla být ideálním kandidátem na příští singl.

Z historie domovské formace protagonista vytáhl na světlo kupříkladu pozapomenutou Sovereign Light Café, před lety u nás hodně hraný Crystal Ball nebo možná vůbec nejvydařenější skladbu, kterou kdy nazpíval, srdcervoucí baladu Bedshaped. V přídavku došlo ještě na Everybody's Changing, zamrzela však absence velkého hitu Is It Any Wonder? a také průlomového singlu Somewhere Only We Know, který měl zaznít jako úplně poslední, avšak z nespecifikovaných důvodů koncert skončil o něco dříve.

Těžko říct, zda to bylo proto, že Chaplina něco naštvalo, nebo že dali organizátoři přednost chystání se na navazující akci Free Mondays, nicméně celý koncert se až na ten useknutý závěr nesl v příjemně civilním duchu. Pódium bylo prosté, ale funkční a jediná věc, která připomínala dávný hvězdný prach z dob Keane, byla zlatavě třpytivá mikina zpěváka. On sám byl ale mile bezprostřední, s chutí spontánně reagoval na pokřiky fanoušků z publika a vtipně jim odpovídal. Prostě byl hvězdou, s níž byste si rádi zašli jen tak posedět někam na pivo. A u toho všeho, jen tak mimochodem, vášnivý golfista předvedl, jak vypadá vysoká škola britpopu, pop-rocku a jim příbuzných žánrů. Jen tak dál.

Setlist: Still Waiting, Hardened Heart, Bend & Break, Solid Gold, I Remember You, Silenced By The Night, Hold On To Our Love, Clear Skies, Worthless Words, Bring The Rain, Bedshaped, The River, Quicksand, Better Way, Sovereign Light Café, The Wave, Crystal Ball, Bound Together, Everybody's Changing, See It So Clear

text: Jan Trávníček, foto: Eva Dang 

Témata: Tom Chaplin, Keane, britpop, poprock, Roxy, koncerty