Vydáno před 21 minutami | autor: Roman Jireš
Deset let od poslední čistě autorské nahrávky The Heavy Entertainment Show vyprodukoval hudební bavič Robbie Williams album s názvem Britpop. Přestože společně s ním píseň Cocky na novou nahrávku složil, nahrál a v silných refrénech podpořil Gaz Coombes, člen jedné z hvězd britpopu - kapely Supergrass, není celá ve stylu žánru, který v polovině devadesátých let ovládl britské ostrovy. Williams sice na nápadité desce hodně sází na kytary a jistou nostalgii, ale nabízí mnohem více stylů a vedle Coombese další zajímavé hosty.
RECENZE: Bavič Robbie Williams sice povedenou desku nazval Britpop, ale nabízí mnohem více stylů
Skladby:
Rocket, Spies, Pretty Face, Bite Your Tongue, Cocky, All My Life, Human, Morrissey, You, It's Okay Until the Drugs Stop Working, Pocket Rocket.
11 trax / 38:13 min
Vydavatel: Sony Music
Hned v úvodní vydařené Rocket s letmým ohlédnutím až do 60. let jsou hosty opravdové legendy - kytarista Tony Iommi z Black Sabbath a baskytarista a zpěvák Glenn Hughes z Deep Purple. Ve skladbě Human, která je oproti většině alba v trochu vážnějším tónu, zase na kytaru a keyboardy hraje zpěvák Coldplay Chris Martin.
Rozhodně zajímavým faktem a svým způsobem ohlédnutím za Williamsovou historií je potom píseň Morrissey napsaná společně s Garym Barlowem, frontmanem boybandu Take That, ze kterého byl Robbie pro své egoistické chování vypoklonkovaný v roce 1995. Pravdou je, že když se tam o patnáct let později na určitou dobu po svém boji s různými démony vrátil, měl velký podíl na úspěchu i kvalitě jejich alba Progress. Skladba Morrissey, originální a roztomilá poklona bývalému frontmanovi britských The Smiths a dnes sólistovi Morrisseymu, je však na hony vzdálená uhlazenému popu Take That.
Williams působí sebejistě i v žánrech, kde by to každý nečekal. Například když rapuje v Bite Your Tongue nebo chytlavý melodický refrén spojí s hip-hopem v písni You. Své předchozí koketování se swingem zase připomíná v s nadhledem provedeném kousku It's Okay Until the Drugs Stop Working.
RECENZE: Nahý Robbie Williams na albu XXV vedle holandského orchestru obstál
Nebudeme si však zastírat, že více než na nějakou hudební progresivitu klade Williams důraz na komerční úspěch svého třináctého sólového alba. Tomu jdou na proti především poklidně plynoucí kousky Spies, Pretty Face nebo All My Life s místy předvídatelnými a povědomými refrény, ale takhle provedený rádiový pop uráží jen zaryté odpůrce tohoto žánru. Takže pryč s předsudky, pokud porozumíte Robbieho zvláštnímu britskému humoru, budete se při poslechu jeho novinky dobře bavit.
Album uzavírá Pocket Rocket, zpomalená orchestrální verze úvodní Rocket opentlená smyčci, která trochu připomíná Good Night na konci Bílého alba The Beatles. A když už jsme u slavné liverpoolské čtvreřice - díky albu Britpop se Williams dostal na první místo národní prodejní hitparády UK Official Albums Chart vícekrát než The Beatles. Britpop je Williamsovo třinácté sólové album, které se umístilo na nejvyšší příčce. Přičteme-li k tomu jeho hitparádově úspěšné kompilace a živé záznamy, překonal Beatles, kteří měli na stejné pozici patnáct desek.
LIVE: Robbie Williams svou famózní show ohromil Prahu, zazpíval si i duet se svou manželkou
Žádná píseň z pestré kolekce na Britpopu příliš nevyčuhuje, ale většina z nich zůstává při opakovaném poslechu pod kůží. Po překonání svých drogových a alkoholických úletů si dnešní Williams zachovává image sympatického rošťáka, ale ani teď bych dceru na jeho večírek nepustil.
Text: Roman Jireš, foto: Julian Broad, Jason Hetherington, Sony Music
Témata: Robbie Williams, Britpop, Tony Iommi, Glenn Hughes, Chris Martin, Beatles
0,00
čtenáři
hlasuj
