RECENZE: Eskalace dobra J.A.R.: Posluchač zajásá, kritik zamáčkne slzu

J.A.R.

Eskalace dobra

Skladby:
Spral to ďas, Hlídá nás satelit, Jsem vymletej, Ještě se připlazíš, Zhublas, Žárlíme na Romana, Je to nejistý, Nemá nižádný význam chtít být stále mlád, Když ti před Moskvou dojde pervitin, Tři elektrokrálové, Sentimentu záchvat

11 trax / 47:33 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Warner Music

Deska vyšla druhý březnový týden, šest let po posledním řadovém albu Dlouhohrající děcka. Její příběh začíná hned, jakmile se vám dostane do ruky. Ano, opravdu se protentokrát vyplatí upustit od pouhého stažení a užít si ten pocit mít v rukou fyzický nosič. Plastová krabička neskrývá pouze disk, ale také podařené ilustrace Aleše Čumy zobrazující Otu Klempíře a Michaela Viktoříka. Podívejte se na přední stranu, otočte a teprve poté se zaposlouchejte do jedenáctky novinkových skladeb. Obal s obsahem v tomto případě tvoří neoddělitelnou entitu, která vám odhalí podstatu Eskalace dobra.

STAŘÍ J.A.R., A PŘITOM NOVÍ A OPRAVDU DOBŘÍ

Albu Eskalace dobra se nedá nic vytknout. Všechno je tak, jak má být. Fanoušci J.A.R. mají svoje známé J.A.R. a kdyby některou z nových písní slyšeli poprvé mezi stovkami dalších, s jistotou řeknou: "Toto jsou zaručeně J.A.R.". Přesto přináší svěží hudební vítr a hned tak se neoposlouchají, pokud vůbec. Deska se po chvíli poslechu neslévá do jednolité hudební plochy, jak se tomu často stává. Každá píseň na sebe upoutá pozornost, pobaví a plynule předá slovo své následovnici. 

Sloganem všech letošních party (a možná nejen letošních) se nepochybně stane "Jsem vymletej, to je má hymna". Když se vám tento refrén jednou dostane do hlavy, těžko ho z ní budete dostávat. Ledaže by ho vystřídal jakýkoliv jiný z alba. Na první poslech může nejunyleji působit skladba Zhublas. Díky tomu ovšem dokonale připraví půdu nejzdařilejší písni Žárlíme na Romana, která díky celkovému náladovému kontrastu ještě více vynikne. Navíc hned na začátku upoutá geniálním rýmem "Červenec naplno dých a do ulic opuštěný Prahy vnesl hic". Čeština je zkrátka krásný hravý jazyk ve všech svých formách.

J.A.R. interview: Každý náš nápad je křišťál, o bonusy na desku nás prosil Buddha

Vraťme se ještě k Zhublas. Ne, nemůžeme ji pasovat na nižší úroveň oproti ostatním skladbám. Kdyby pro nic jiného, text je prvotřídní. Nakonec i hudebně dokonale zapadá do konceptu. A tak je to se všemi skladbami. Pokud se vám některá zdá horší, pusťte si ji znovu a pozorně se zaposlouchejte – je dobrá, že?!

MISTŘI VE SVÉM OBORU

S hodnocením desky Eskalace dobra nemá kritik žádnou práci. Musí se hluboce poklonit umu všech zúčastněných a radovat se spolu s posluchačem nad skvěle odvedenou prací vyzrálých pánů muzikantů. Nemá smysl vynášet do nebe jednotlivé výkony členů kapely. Na písních je znát přínos každého z nich, každý má nezastupitelné místo, ale jedině spojením všech vznikl tak perfektní výsledek.

Zbytečné jsou bonusové tracky, které působí stejně jako x-tý přídavek na koncertě kapely, kterou máte rádi, ale přece jen, všechno hezké má jednou skončit a vás už příšerně bolí nohy. Jistě ale i toto J.A.ří překvapení si své příznivce najde.

text: Jitka Fialková, foto: Honza Švanda (koncert), Čestmír Jíra (rozhovor)

Témata: J.A.R., Eskalace dobra, Oto Klempíř, Michael Viktořík, Roman Holý, Dan Bárta