RECENZE: Marilyn Manson napsal druhou kapitolu, ale odmítá hrát druhé housle

Marilyn Manson

One Assassination Under God - Chapter 2

Skladby:
Unalive, Don't Answer The Door, Front Toward Enemy, All The Vilest Things, None Of The Suns, Lucifer's Teardrop, The Arsonist, Exit Wound, Enantiomorph

9 skladeb / 42:58 min

Vydavatel: Nuclear Blast

Když Marilyn Manson v roce 2024 vydal desku nazvanou One Assassination Under God, Chapter 1, bylo zřejmé, že nestane-li se něco nepředvídatelného, příběh bude pokračovat další částí. Ta byla zveřejněna letos v polovině srpna a návaznost je patrná už při pohledu na obal, jehož autorem je sám Manson.

LIVE: Marilyn Manson v Praze. Do detailu propracovaná show, magnetické tajemno a vznešenost ikony

Podařilo se zachovat i hudební kontinuitu poté, co předchozí album nastavilo laťku poměrně vysoko? Ve fotbale někdy stačí nepovedený druhý poločas a všechno dobré z toho prvního je rázem pryč. Na zaváhání nevyzpytatelného muzikanta stále čeká dost lidí. Tím spíš, že kontroverze kolem něj se v posledních letech týkaly víc osobního života než uměleckého projevu… Pokud zaměříme pozornost pouze na tvorbu rodáka z města Canton, pak v nahrávacím studiu ani tentokrát nezaváhal.

Jeden nepřítel stačí

Neotálí rovněž v úvodní skladbě Unalive, v níž posluchači bez okolků oznamuje: „jsem jediný nepřítel, jakého kdy budeš potřebovat“. Pocit nepohodlí a tísnivý ráz pak jen potrhuje dovětkem „nejdu si pro tebe, už jsem tady“.

Tvůrčí tým byl opět, co do počtu spolupracovníků, skromný. Gil Sharone seděl za bicími, Tyler Bates zastal role kytaristy i baskytaristy a také se podílel na produkci. Navíc díky zkušenostem se skládáním hudby pro filmy nebo videohry dokáže velmi dobře pracovat s atmosférou a její gradací.

LIVE: Pískání a bučení se nezalekl. Antikrist Marilyn Manson si napravil reputaci a uhranul Brno

Projevuje se to například v melodramatické písni All The Vilest Things. Jejím prostřednictvím Marilyn Manson vzkazuje, možná v reakci na události posledních let: „snažil ses ze všech sil, abys mě zničil, nechci se mstít, protože jsi mě jen posílil“. Podobně lze vnímat i Don’t Answer The Door, konkrétně pasáž „nemohu zabránit tomu, aby jazyky promlouvaly“.

Inspirace napříč dekádami

Zajímavou story má za sebou track Front Toward Enemy. Je totiž nejen druhým singlem z aktuální desky, ale objevil se již na B-straně singlu Raise The Red Flag z předchozího alba. Bojovně laděný text doplňuje instrumentální složka, jež pamětníky přenese až na přelom milénia do časů Mechanical Animals (1998) nebo Holy Wood (In The Shadow Of The Valley Of Death) (2000).

Gotikou nasáklá None Of The Suns čerpá z 80. let. Podobným hitem by určitě nepohrdl Andrew Eldritch a The Sisters Of Mercy. Exit Wound minimálně úvodem evokuje Depeche Mode v éře Songs Of Faith And Devotion (1993). Lucifer's Teardrop v refrénu odráží ozvěnu písničky Erased ze Symbol Of Life (2002) od Paradise Lost. Podněty není nutné zaměňovat za kopírování.

RETRO: Marilyn Manson ukázal prstem na snobskou prázdnotu

Marilyn Manson navazuje na trend posledních CD, pro které je charakteristický výrazně uhlazenější zvuk než v úvodu kariéry, kdy rozkopnul dveře showbusinessu svým neurvalým industriálním „bordelem“. Kdo se rád vrací k We Are Chaos (2020), nebude s tím mít nejmenší problém. Přímočarost a surovou energii je nutné hledat jinde, poctivou porci nabízí třeba Rob Zombie na The Great Satan (2026).

Text: Tomáš Rumler, foto: Gretchen Lanham
Témata: Marilyn Manson, One Assassination Under God, Gil Sharone, Tyler Bates