RECENZE: Sabrina Carpenter na Short n‘ Sweet servíruje povedený letní pop

Sabrina Carpenter

Short n' Sweet

Skladby:
Taste, Please Please Please, Good Graces, Sharpest Tool, Coincidence, Bed Chem, Espresso, Dumb & Poetic, Slim Pickins, Juno, Lie To Girls, Don't Smile

12 skladeb / 36:13 min

Vydavatel: Island Records

Po tom, co Sabrina Carpenter letos předskakovala na koncertech Taylor Swift, a následně si získala srdce popových fanoušků svým singlem Espresso, se dá říct, že je momentálně jednou z nejoblíbenějších hvězd tohoto žánru, obzvlášť u mladé generace. Už dříve ale dobývala žebříčky hitparád písněmi jako Feather, Nonsense nebo Thumbs. Na novém albu trefně sdílí své zážitky z bývalých i současných vztahů a nebojí se být krutě upřímná. Kromě textů je deska odvážná i žánrově, zabrousila kromě prvoplánového popu i do R&B, country nebo indie rocku.

Z nástrojů jasně dominuje kytara, a to jak na rychlejších živějších písních, tak u balad. Perfektně doplňuje Sabrininy vokály, které jsou ozdobou každé skladby. Zní andělsky a zpěvačka se navíc může chlubit velkým rozsahem, který je nejmarkantněji znát především v Please Please Please, kde se z vysoké polohy během vteřin přesunuje do velmi nízké bez větší námahy.

Při psaní se nedržela zpátky

Jestli ještě v něčem Sabrina opravdu vyniká, jsou to texty. Srší v nich vtipem a nebojí se ani provokovat. To už ale ostatně víme z živých verzí písně Nonsense z předchozího alba, které pro každý koncert vytváří originální zakončení s lechtivým podtextem. Na nové desce se textově odvázala hned u několika písní, a musím říct, že tento styl k jejím letním popovým hitům prostě sedí.

Největší textová divočina se odehrává v písni Juno, ale je doplněna tak skvělým instrumentálem, že ji tato kombinace činí prakticky nejlepším kouskem celého alba. Je vtipná, veselá, chytlavá a zároveň nemá stopáž pod tři minuty, jako je bohužel poslední dobou zvykem, takže si ji posluchač má šanci pořádně vychutnat.

Musí se ale Carpenter nechat, že velmi zdařile zvládá i melancholické nebo smutnější kousky, dobrým příkladem jsou Lie to Girls nebo Dumb & Poetic. Lie to Girls se ale dotkne srdce především dramatickým vyvrcholením, při kterém naléhavě a zoufale opakuje posledních pár veršů, a následnou emotivní instrumentální dohrou.

Nudit se rozhodně nebudete

Sabrina si jako producenta přizvala Jacka Antonoffa, který je známý pro svou spoluprací s Taylor Swift, Lanou Del Rey nebo Lorde, a na Short n' Sweet opět ukázal, že umí být kreativní a vytvořit album, které funguje dobře jako celek, ale přitom produkcí nenudí a písně spolu nesplývají. Na desce najdeme jak téměř akustické kousky, tak melodie s výraznými synťáky jako třeba u Please Please Please. Nejvíc se žánrově vymyká skladba Slim Pickins, která do alba přináší i špetku country. Překvapivá může být i poměrně dlouhá kytarová mezihra v Juno, kterou bych v mainstream popu nečekala.

Ačkoliv albu nechybí Sabrinin autorský rukopis, můžeme na něm slyšet i možný vliv jiných zpěvaček na popové scéně. V jednotlivých skladbách hodně připomínala například Gracie Abrams, Maisie Peters, které svou hudbu mají také hodně postavenou na akustické kytaře, sborové vokály u bridge Taste zase evokují hudbu Olivie Rodrigo. Bed Chem nebo Good Graces zase zní skoro jako z pera Ariany Grande, konkrétně z jejího starší alba Positions. To má ostatně s Short n' Sweet ostatně společné i texty plné dvojsmyslů pro dospělé publikum. Dá se říct, že Sabrina a její tým vzali vše, co se v současném popu daří, upravili si to po svém, a vznikl celek, který opravdu baví.

Letní album s nenáročnou muzikou (kterou ale z hlavy jen tak nedostanete) sice letos přišlo docela pozdě, ale věřím, že Sabrinino Short 'n Sweet ve zbylých letních týdnech bude hrát ve sluchátkách většině popových fanoušků.

Text: Lucie Všianská, foto: press Sabrina Carpenter
Témata: Sabrina Carpenter, pop, Short n' Sweet, Jack Antonoff