RECENZE: Tonya Graves miluje blues skoro až mateřskou láskou

Vydáno 09.11.2015 | autor: Filip Pešta

První dáma kapely Monkey Business Tonya Graves vydala své druhé sólové album. V pečlivě vybrané desítce převážně bluesových skladeb se konečně ukazuje v plné síle: vytvořila totiž dílo bez sebemenšího kazu.

RECENZE: Tonya Graves miluje blues skoro až mateřskou láskou Tonya Graves miluje blues skoro až mateřskou láskou

TONYA GRAVES
BACK TO BLUES
SUPRAPHON
10 trax / 43:55 min

Tracklist: Thrill Is Gone, Hound Dog, May This Be Love, Something’s got A Hold on Me, If You Love Me Baby , Don’t Let the Sun Catch You Cryin’, Blues in the Night, I Just Wanna Make Love to You, Jolene , Meaning of the Blues 

Možná až teď nastal pro Graves správný čas vyjít na to správné světlo a ukázat všechny aspekty svého pěveckého talentu, který samozřejmě každý rozpozná v nahrávkách Monkey Business, i když ne v plné parádě. Tentokrát je tu sama za sebe a předkládá posluchači repertoár, na který si v téhle zemi málokterá zpěvačka troufne.

Back To Blues je hýčkaným dítětem, které je milováno a respektováno. Je to pocta samotnému jádru moderní hudby, ze které vyšlo mnoho stylů, jež jsou paradoxně v dnešní době mnohem známější. Deska, co svým designem působí velmi nenápadně, však skýtá fantastický hudební zážitek. Chutně míchá typické bluesové standardy se vším, co se od blues v hudební evoluci odpíchlo včetně jazzu, rock and rollu nebo country. Je dokonale dynamicky vyváženým produktem, který vás roztančí a naplní energií a ve správnou chvíli zase hodí do klidu, či dokonce rozesmutní. To vše s precizním bluesovým feelingem, který není chladnou přetvářkou, ale hřející upřímností. A stačí na to pouhých deset písní, kterým Tonya vtiskla svou osobitou podobu bez nutnosti nahrát skladeb víc a pouze do počtu.

Tonya Graves se v Akropoli vrátila k blues

Partě výborných muzikantů tedy dominuje Tonya, která jako velká umělkyně barví jednotlivé hudební stopy tmavými odstíny svého hlasu. Vy se tak dlouho rozhodujete, který je krásnější, abyste nakonec zjistili, že dokonalá je celá paleta. Každá skladba jako by v sobě hrdě nosila otisk pocitu nebo vzpomínky přímo ze zpěvaččina nitra. Nabízí tu pravou drzost zakouřených barů (Thrill is Gone, Hound Dog) a vzápětí miluje a věří, vypráví o lásce šťastné i nešťastné (Maybe This Be Love, Jolene). Vrcholem klidnějších skladeb je však skladba z pera Raye Charlese Don’t Let the Sun Catch You Cryin’ s omračujícím klavírním partem a krásným pěveckým projevem, který pojetím připomíná slavnou písničkářku Tracy Chapman. Tonya se loučí s tóny písně Meaning Of The Blues a mává společně s tajemnými bicími, elektrickým piánem a kytarou.

Na tento typ desky nemohla padnout lepší volba písní. Snad se díky tomuto albu dostane blues širší veřejnosti více do krve a bude dlouho kolovat v posluchačových žilách. Jistou váhu na tom samozřejmě nese i původ samotné zpěvačky, ale také jedinečný talent - dar hlasu a toho pravého hudebního cítění. Spojením žánrů, vynikajících muzikantů a touhy udělat si prostě hudebně radost vzniklo něco, co je v tuzemských vodách velkou raritou. Na Tonyu můžeme být jedině pyšní.

BEST TRAX: May This Be Love, Don’t Let the Sun Catch You Cryin', Meaning of the Blues 
ZKUS TAKY: Barbra Streisand - Partners, Joe Bonamassa - Driving Towards The Daylight, Tracy Chapman - Our Bright Future

Filip Pešta

5,00

čtenáři

hlasuj
zavřít