Honza Homola (Wohnout) interview: V Rumunsku jsme viděli vařit pivo na sporáku v hrnci

Co je v současnosti u Wohnoutů nového?
Právě jsme dokončili akustické turné s houslistou Vojtou Lavičkou a děláme na nové desce, kterou budeme točit pravděpodobně příští jaro. Zkoušíme a máme spoustu nových nápadů a hodně skoro už kompletních písniček. Každou chvíli vypustíme videoklip s Laco Déczim, který s námi šel do spolupráce.

FOTOREPORT: Wohnout unplugged v Brně: v Mahenově divadle voněly špekáčky

Kdo tvoří nové písničky?
Tvoříme je s bráchou a máme už několik demáčů. Některé písničky už mají takovou podobu, že je občas někde na festivalech zahrajeme, ačkoli se to samozřejmě ještě bude měnit. Pak je spousta písniček, které sice nějak existují, ale mají spíš provizorní texty. Plno písní vznikne na kytarových riffech, protože cvičíme doma a vždy z toho vypadne nějaká melodie, se kterou zkoušíme pracovat. Spousta nápadů vznikne tak, že máme nějaký slogan, kterému se pak ve zkušebně pokoušíme dát nějaký motiv.

DOMA POSLOUCHÁM JINOU MUZIKU, NEŽ HRAJEME

Hráli jste někdy převzaté písničky?
Hráli jsme od Suicidal Tendencies I Saw Your Mommy. Udělali jsme ji s českým textem, a dokonce vyšla na našem CD Nevydáno, kde byly různé rarity. Pak jsme hráli také s Evou Pilarovou Oliver Twist a Montiho čardáš.

Dotýkají se tě nějak hudební vzory? Máš nějaké?
Doma poslouchám úplně jinou muziku, než hrajeme. Hodně lezu na YouTube, muzika mě baví a objevuju spíš věci, které bychom asi my hrát nemohli. Většinou to ani nejsou rockový věci, kolikrát tam ani nejsou kytary, ačkoliv jsem kytarista a kytary miluju. Vždycky se na někoho soustředím, poslední dobou je to zpěvačka St. Vincent, která tu hrála na Colours of Ostrava. Je to taková éterická bytost. Hodně poslouchám rádio, třeba country. Líbí se mi rádia, kde nehrají písničky stále dokola.

vložte odkaz, text nemažte

Když jsi zmínil country - trávíš rád čas v přírodě?
Žiju v přírodě, kam jsem se odstěhoval už před deseti lety na takovou samotu a miluju to. Mám velký vztah ke starým nástrojům a zvukům, a to se v country projeví - ta syrovost. Nemám rád takové to namaštěné country, ale takové to dřevěné.

Máš doma starý nástroje?
Mám rád kytary Jolana. Jedné jsem se zbavil, což byla Jolana RK130, kterou jsem prodal v rámci aukce, a pak mám Jolana Diamant z roku '82 a Jolana Superstar, která je myslím z roku '76, čili stejně stará jako já.

LIVE: Wohnout slavili Sladkých dvacet: Svaz českých bohémů se sešel v Praze

Zmíněná charitativní aukce se ukázala jako výborný nápad. Čekal jsi, že bude mít takový úspěch?
Vůbec jsem to nečekal. Dokonce mám z minulého ročníku Okoře se šťávou podepsanou kytaru od Rybiček a Sabiny Křovákové. Odchytával jsem osobnosti na fesťácích, pak jsem začal dojíždět i za osobnostmi z jiné branže než hudební, hledal jsem sportovce, herce, režiséry… Dotáhl jsem to do stádia, kdy už ta kytara díky tomu měla fakt velkou cenu, a dražba se podařila. Kytara se prodala za 120 tisíc plus sbírka, která také vydělala. Dohromady to bylo bezmála 200 tisíc, takže se to vyplatilo.

Tuto kytaru vydražil Honza Homola pro charitativní účely za 120 tisíc korun. 

BANÁT? JAKO BYCHOM BYLI NA ČESKÉM FESTIVALU V ROCE '95

Vedle koncertů, kterých vás čeká v létě celá řad, máš čas si odpočinout a léto si užít?
My hodně cestujeme. Narodilo se mi druhé dítě, kterému je rok, takže jsem spíš přikovaný doma, ale brzy jedeme na Ukrajinu do Kyjeva a pak ještě během léta hodně rád jezdím po Čechách, kdy si držíme to čundrování a někdy v srpnu jedeme do rumunského Banátu. Pojedeme tam už potřetí. Na jihu Rumunska jsou české vesnice a je tam festival Banát, kam jezdí hrát většinou takový alternativní kapely a i my, komerční Wohnouti, si zahrajeme. Je to tam moc pěkný.

Jak to tam vypadá?
Představte si vesnici, která se jmenuje Eibentál a na konci které je loučka s betonovým pódiem se stříškou, a tam to všechno probíhá. Jako byste se vrátili do roku '95 na nějaký český festival. Je to ale super, myslím to v dobrém. Myslím, že aparatura se tam vozila nějakým traktorem, jak to bylo rozbahněný.

Wohnout na archivním snímku z natáčení klipu Pepíčci

Je tam něco, co by sis přál, aby se přeneslo i na české festivaly?
Jedna věc - rumunský pivo je špatný, a tak jsme zjistili, že kousek od festivalu je na plotě nápis "domácí pivo". My jsme tam šli a normálně tam dědek vařil na sporáku pivo. Fakt na sporáku v hrnci! (smích) Když se kouknu na starý fotky, jak to vypadalo dřív na festivalech, tak jsem rád, že je to teď takové, jaké to je, a technika je taková, že si ten koncert fakt můžeš užít.

Začíná sezóna letních festivalů. Za pár dní hrajete s Wohnoutama na Okoři se šťávou. Máš k tomu místu nějaký vztah?
Mám k tomu místu vztah, protože se mi to líbí vizuálně - z pohledu diváka, když kouká na stage a v pozadí je ta zřícenina, to je dost pěkný. Technický zázemí je taky super a navíc je to blízko Prahy, což je taky plus.

Je tam možnost i přespat ve stanu, tak příště můžete využít!
Já mám zařízený auto na spaní. (smích)

Vzkaz na závěr?
Snad jen aby lidi nepřestávali chodit na fesťáky. Vždycky si říkám, že těch festivalů je hodně a víceméně všechny jsou úspěšné a chodí na ně lidi. Byla by velká škoda, kdyby tahle kultura skončila.

Kromě skupiny Rybičky 48 vystoupí 3. června na Okoři se šťávou i Jelen, Horkýže Slíže, Hana Zagorová, ATMO music, Wohnout, Sebastian, České srdce, O5 a Radeček a další. Více informací najdete na webu festivalu. 

Text: David Nushart, foto: Martin Šimral, archiv

Témata: Wohnout, Okoř se šťávou, festivaly, Banát