Monkey Business interview: Jsme kapela, která nezná kalkul

Vydáno 30.11.2018 | autor: Jitka Fialková

Monkey Business finišují s turné ke svému novému albu Bad Time for Gentlemen. V prosinci zahrají již tradičně třikrát v pražském Lucerna Music Baru. Šňůru Maximum Power zakončí 15. prosince v Brně. Aktuální deska vznikla s Terezou Černochovou, která v kapele zaujala místo Tonyi Graves. Paradoxem je, že na aktuálních koncertech musela pro změnu Graves zastoupit Černochovou, která si před nedávnem přivodila zlomeninu nohy. S Terezou a Matějem Ruppertem jsme se potkali ještě před touto nehodou.

Monkey Business interview: Jsme kapela, která nezná kalkul Jan Janda

Nové album je první bez Tonyi Graves, zato s Terezou. Změnil se tvůrčí proces?
Tereza: Zažila jsem kluky, když se spolu hodně často setkávali. Natáčeli u Romana ve studiu, pak si šli ještě sednout k Tygrovi (pražská pivnice U Zlatého tygra, pozn. red.) a tam probírali vize na klipy, plakáty a podobně. Teď je Roman v Sušici, Matěj zůstal v Praze a třetí zásadní člověk, Pavel Mrázek, má rodinu v Roudnici nad Labem. Setkání se kvůli tomu dost omezila. Do toho jsem vstoupila já. Chci trávit co nejvíc času s dcerou. Pořídila jsem si proto domácí studio a s kluky jsme začali komunikovat přes e-mail a telefon a točit v přímém přenosu.

RECENZE: Hudba Monkey Business je na novince Bad Time For Gentlemen lepší než porno

Další tvůrčí posun nastal v tom, že Pavel Mrázek začal psát texty. Řekla bych, že je to ku prospěchu. Pro ucho našincovo jsou podle mě srozumitelnější. Nejsou tak básnické. Tím ale nechci v žádném případě hanit práci Vráti Šlapáka, který psal pro kapelu texty sedmnáct let.

Hudební linku obohatili pozounista Fred Wesley, jenž hostoval už na vaší první desce a objevil se v klipu Piece Of My Life, jazzový saxofonista Tivon Pennicott a velká česká chlouba - klávesista Ondřej Pivec. Přizvali jste i zpěváka Ashleyho Slatera z Freak Power, se kterým jsme už vystupovali. Setkali jste se s nimi při natáčení?
Matěj: Jak s kterými. Ondřej Pivec byl u Romana (Roman Holý, pozn. red.). Původně si to měl přijet jen poslechnout a kdyby ho to bavilo, zahrát jedno sólo. Nakonec hraje skoro ve všech písničkách. S Ashleym Slaterem jsem komunikoval já. Chtěl jsem od něj pomoct s frázováním některých textů. On ty svoje úpravy rovnou i nahrává, třeba do mobilu. Když poslal Kick the Stupid, říkali jsme si, že takhle je to hotový, že to nemůže dělat nikdo jinej. Co se týká Freda Wesleyho, to je pro mě trochu smutný. Celý jsem to dojednal, hrozně jsem se na něj těšil. Bohužel přijel do Brna zrovna v době, kdy jsem byl v cizině. Roman byl na druhý straně republiky. Nahrávání jsme domluvili v brněnském studiu. Přestože byl v Čechách, nikdo z nás se s ním nesetkal.

A Tivon Pennicott?
Matěj: S tím hraje Ondřej Pivec v kapele. Pustil mu naše písničky a se spoluprací souhlasil. To svoje sólo nahrál v Americe.

Bylo jasné, které písničky se na desku dostanou? Má v tom hlavní slovo Roman?
Matěj: Máme už zajetý systém. Roman je nesmírně výkonný a pracovitý člověk. Doma si zařídil fantastický studio. Když má chuť, jen sejde dolů a tvoří. Spoustu písniček jsme slyšeli už před rokem a půl. Když nám je posílá, chce, abychom je slyšeli tak, jak by měly opravdu znít. Takže k nim nazpívá melodické linky, mají tu atmosféru. Často se tak stává, že už se do nich dál ani moc nemusí zasahovat. Samozřejmě jsme měli víc písniček, než kolik se jich dostalo na desku. Někdy se nepodaří vytvořit nosný nápad na text, jindy zkrátka jedna neobstojí v konkurenci ostatních. Některé dozrají. Už na úplném začátku se nám stalo, že písničky, které měly být na první desce, se objevily až na třetí.

 

BAVÍ NÁS VÝZNAMOVÁ MNOHOVRSTEVNATOST

Jak to bylo s názvem desky? Proč jste ji pojmenovali podle písně Bad Time For Gentlemen?
Matěj: Bylo to naopak. Nejdřív jsme měli název alba. Na to konto Roman napsal písničku.

Monkey Business představili nové kostýmy. Jsou na nich parazité, včetně Andreje Babiše a Miloše Zemana

Na obalu jste spolupracovali s Bohdanem Holomíčkem. Jak vás napadlo vybrat si zrovna dokumentárního fotografa?
Matěj: S obalem jsme si lámali hlavu. Když jsme to zrovna řešili, shodou okolností v Sušici natáčel Vladimír Michálek nový film. Ve štábu byl i fotograf Bohdan Holomíček. V hospodě Romana napadlo, byl jsem u toho i já, že by nám mohl ukázat svoje fotky. Proběhlo promítání na plátno a Roman věděl, že to je přesně ono. Dodělali jsme jedinou věc, a to byla kolorace. Je to takový průvodce, spojovací prvek celého obalu.

 

Úvodní fotografie vznikla v roce 1975 v Pohořelicích. Kdo ji vybral jako titulní?
Matěj: Myslím, že to byl nápad Romana. Název desky už jsme znali a do jisté míry nás to svazovalo. Skrývá určité poselství a taky náš názor na společensko-politickou situaci v zemi. Dá se vykládat různě. Máme rádi tuhle mnohovrstevnatost. S tím souvisí ještě jedna fotka, která je na zadní straně. Jako jediná není od Bohdana. Fotil ji náš kamarád Honza Janda. Jsou na ní nohy tří holek se staženýma kalhotkama. A to je taky trochu situace, která je špatná pro gentlemany.

Čekají vás tři prosincové koncerty v Lucerna Music Baru. Vystoupí s vámi hosté?
Matěj: Zatím o tom ani neuvažujeme. Jen chceme, aby nám každý večer pokřtil desku někdo jiný.
Tereza: Čím víc hostů přiberete, tím víc máte i starostí.
Matěj: Tak bych to ani neřekl. V poslední době jsme měli hostů opravdu hodně. Nechci, aby to vyznělo ošklivě k těm posledním, ale až to začínalo svádět k tomu, že aby vystoupení bylo něčím zajímavé, musíme mít hosty. Místo toho, aby to bylo naopak. Že si řeknete: "To je skvělý člověk, s tím bych si chtěl zahrát." Neříkám, že to do takové fáze došlo, ale také nevidím důvod, proč bychom tři koncerty v Lucerna Music Baru nemohli odehrát jen my sami.
Tereza: Mělo by to vzniknout spontánně. Jinak se z toho stane rutina.
Matěj: Takže se může stát, že nakonec budou na každém koncertě tři hosté. Jen to není žádný plán.
Tereza: Monkey Business je kapela, která nezná kalkul. Z obchodního hlediska je to s námi asi složité, ale jinak je úžasné, že máme absolutní svobodu.

Tereza Černochová interview: Zpívání s Monkey Business? Jedna velká euforie

Jak je to s playlistem pro Prahu, měníte ho pro každý večer?
Tereza: Úplně před každým koncertem, tedy nejen před tím v Praze, probíhá tzv. check playlistu. Řekneme si, co fungovalo a co bychom naopak mohli udělat jinak.
Matěj: Změna playlistu je prospěšná hlavně pro nás. Drží nás ve střehu. Někdy mám tendenci ho nechat, protože se minule osvědčil. Nakonec mi ale dojde, že bude lepší ho změnit. Hlavně Ondra (Ondřej Brousek, pozn. red.) je takový náš motor změn. Nejhorší je stereotyp. Stačí přehodit jednu písničku.
Tereza: I malá změna pro nás znamená adrenalin.

Když hrajete tři večery na jednom místě, nemáte pocit, že chodíte do regulérní práce?
Matěj: Přiznám se, že nejsem příznivcem opakovaných hraní na jednom místě. I když pokaždé přijdou trochu jiní lidi. Tím, že jsou ta hraní v prosinci, téměř vždycky se stane, že kromě Lucerny vystupujeme v tytéž dny i jinde. Takže už teď mám stažený žaludek, aby mi neodešel hlas, abych nedostal rýmu a abych to všechno uzpíval. Když jedu už třetí večer tou samou tramvají, je to jako jít na píchačky. Musím ale říct, že právě ten třetí koncert bývá nejlepší.

Text: Jitka Fialková, foto: Jan Janda, Roman Černý

Témata: Monkey Business, Bad Time for Gentlemen, Maximum Power, Kick the Stupid, Tonya Graves

zavřít
[banner1]