ROZHOVOR | Adam Mišík: Uvnitř jsem si přál, aby se pohled lidí na mě změnil

Svou kariéru jsi odstartoval už v dětství. Momentálně tě já sama vnímám jinak než před čtyřmi pěti lety. Řekla bych, že jsi dospěl...
Člověk přirozeně dozrává, ale myslím, že to přišlo postupně. Lidi vždycky vnímají to, co je vidět, a já jsem na tom posledních pět let pracoval. Teď se to začíná hýbat tím směrem, jakým jsem chtěl.

Jak velkou roli v tom hrál film BANGER.?
Určitě velkou. Bylo to poprvé, kdy si mě lidi mohli vizualizovat i na základě něčeho jiného než jen dle mediálního obrazu. BANGER. byl zásadní pro to, aby mě lidé viděli v jiném světle. Nikdo jsme nečekali, jak velký zásah bude mít do naší generace. Uvnitř jsem si přál, aby se pohled na mě změnil.

ROZHOVOR | Adam Mišík: Nemyslím si, že mají anglicky zpívané songy v Česku smysl

Čeká tě největší koncert kariéry, a to v pražském Foru Karlín. Nelze nezmínit zábavná videa, která v souvislosti s koncertem natáčíš na sociální sítě? Kdo přichází s nápady?
Koncept jsme vymysleli s mým kamarádem Kubou předminulý rok, než jsem měl koncert v Roxy. Potřebovali jsme ho vyprodat a úplně to nešlo. Přišel jsem s nápadem, že by mohla vzniknout série videí, jak to řešíme, a jaké bizarnosti nás napadají. Pustili jsme se do toho a všimli jsme si, že humor je silný nástroj proto, aby lidé viděli nějakou jinou moji stránku, kterou neznali a vidí, že se taky neberu moc vážně. Je pro nás zásadní, abychom se tomu zasmáli my.

Myslíš, že videa měla zásadní vliv na vyprodání Roxy?
Určitě ano, a myslím, že i teď s Forem to má svůj efekt. Do toho se povedl poslední singl Trust Issues. Dneska už nestačí mít jen dobrou písničku. Lidé následují osobnosti, které jsou jim sympatické. A právě sympatie jsou faktorem, který rozhodne o tom, zda na koncert půjdou, nebo ne.
Před rokem jsem viděl dokument o Robbie Williamsovi a to byl pro mě zásadní moment. Viděl jsem ho jako toho baviče, jak se nebere vážně, je fakt vtipný, a zároveň dělá skvělé hity. Je to mechanismus, ve kterém se cítí dobře. Já jsem dlouho bojoval s tím, jak nejlepším způsobem otisknout v komunikaci s fanoušky to, co dělám. Humor je mi sympatický, protože se v něm cítím přirozeně.

Komentáře od fanoušků jsou dost pozitivní. Sleduješ vůbec diskuze na sociálních sítích?
Spíš řeším, jestli daná věc rezonuje, a jaká je hlavní emoce, kterou vzbuzuje. Když to má dobrou reakci, tak je to to nejlepší, co si člověk může přát. Pak už nemám důvod se v tom nějak piplat. Na instagramu komunikuji z většiny případů já a baví mě to, beru to jako takový "customer servis". Ale vím o všech aspektech, a když se daří, tak člověk ví, jaké za tím byly kroky.

Pojďme ke koncertu ve Foru Karlín. Zmiňoval jsi, že chceš mít přehled o tom, co se děje. Jak moc zasahuješ do světel nebo do toho, jak bude vypadat scéna?
Nemám v sobě úplně vizuální talent, buď se mi to líbí, nebo ne. Jsem pak u rozhodovacího procesu. Na tyto věci máme super tým lidí, kteří přijdou s tím, jak bude stage vypadat, a pak to společně ladíme.

Spousta lidí má v dnešní době pocit, že musí hned vyprodat O2 arenu, zapomíná na ty mezi kroky. Zdá se, že ty to máš jinak, bereš vše postupně...
Moje kariéra je tak trochu ADHD, stejně jako já. Co se týče té koncertní, tak ta naplno začala až před dvěma lety, kdy jsme si řekli: "Pojďme dělat svoje koncerty pro lidi, kteří mě mají rádi." Věděli jsme, že to nebude jednoduché, protože jedna věc je, že je člověk mediálně známý, ale vybudovat si nějakou komunitu, která okolo tebe je, zvláště v mainstreamovém popu, je daleko těžší, než když jsi žánrový interpret, který má velmi silnou základnu.
Na mě je Forum dost odvážný krok. Nemám vyloženě strach, ale jsem nervózní. Ale tak to musí být. Bavil jsem se kamarádem hokejistou, který mi říkal, že když není nervózní před zápasem, tak nemá cenu vůbec chodit na led. Obecně to takhle funguje, když člověku na něčem záleží.

Adam Mišík vyprodal Roxy, do pražského klubu si pozval Bena Cristovao i Pam Rabbit

Míváš někdy výpadky, že stojíš na pódiu a říkáš si, že nevíš, co máš vlastně dělat?
Jedu na autopilota. Je něco jiného, když hostuji na koncertě někomu jinému. Tam si to paradoxně víc užiji, protože nemám stres, že to musím celé táhnout. Když to celé stojí na tobě, tak 80 procent věcí z toho, co si nazkoušíš, nedopadne.

Můžeš nám prozradit, jaké hosty ve Foru uvidíme?
Budou tam Dorian, Sebastian, Rohony a Sergei Barracuda. Je to takový zajímavý mix, což mám rád.

Pomáhá prodeji vstupenek i to, že jsi vidět několikrát týdně v televizi?
Těžko říct, asi ne primárně. Je to určitě faktor, ale je to všechno balíček. Každý člověk tě zná odjinud. Ideální je, když všechny v sále spojí moje hudba.

Předpokládám, že ve Foru zazní i tvoje nová písnička Trust Issues, na které jsi spolupracoval i se zmíněným Sebastianem. Jak velký podíl na ní má?
Původně jsme chtěli udělat písničku spolu. On mi řekl ideu, o čem by song mohl být. Já ji pak rozpracoval. Byl u procesu jeho vzniku a má na tom kredit. Já psal text a akordy, ale beru ho jako producenta, se kterým dělám x let.

Dočetla jsem se, že se v písni vypisuješ z ne úplně povedeného vztahu. Je pro tebe psaní jakousi formou terapie?
Do jisté míry jo. Ale člověk nemusí psát jen o tom, co prožívá v daný moment. Jsou věci, které si člověk prožije, ale napíše o nich až později. Naopak spousta lidí se v písni může najít v okamžiku, kdy vyjde. V to má hudba velkou sílu.

Kdy v tomhle případě přišel ten moment, kdy sis řekl, že se ze vztahu potřebuješ vypsat?
Byla to vlastně docela náhoda. Jak jsem říkal, s námětem přišel Séba. Přišlo mi, že je to nosné téma, a pak jsem si ho spojil se svojí zkušeností. Navíc teď je zima, brzo tma, všichni se rozchází. V létě bych takovou písničku asi nevydával.

Přemýšlíš i v rámci ročního období, co by u lidí mohlo fungovat?
Nepřemýšlím, co by mohlo fungovat u lidí, ale co funguje u mě. Když začne být teplo a jsou delší dny, tak mě napadají jiné věci. Řeším to podle sebe, v zimě mám tendenci psát depka songy, a léto je takové odlehčené. Navíc o těchto emocích se mi píše lépe. Od Trust Issues jsem vůbec nečekal, že budou takhle rezonovat

Dnešní doba je hodně singlová, máš ještě v plánu vydat novou desku?
Určitě. Vydal jsem spoustu songů, některé měly větší, některé menší ohlas, jak to ostatně bývá. Dneska člověk nemusí udělat album s patnácti písničkami, ale stačí, když má deska osm songů a za půl roku vydáš další. Už není, kam spěchat. Pokud ale album vydám, musí být dobré. Nechci něco pouštět ven za každou cenu.

Text: Barbora Turková, foto: Martin Kupec, Ondřej Kudyn, Lukáš Matoušek
Témata: Adam Mišík, Forum Karlín, Trust Issues, pop