Vydáno před 3 hodinami | autor: Natálie Štrbáková
Před listopadovým koncertem americké metalové kapely Ice Nine Kills v Praze jsme si sedli v zázemí klubu SaSaZu s baskytaristou a hudebním producentem Joem Occhiuti. Joe patří mezi členy INK od roku 2019 a Česko tak už navštívil na minulém turné. Jak se ukázalo, pražská metropole patří mezi jeho oblíbené lokality.
ROZHOVOR | Joe Occhiuti (Ice Nine Kills): Koncertovat v Praze je za odměnu. V hororu bych hrál oběť
Téma vaší kapely se točí kolem děsivých příběhů. Kdybys měl hrát v nějakém hororu, jakou roli bys chtěl?
Ty jo, těžká otázka ... Hrát by mě bavilo. Zní to jako zábava. A myslím, že bych si víc užil hrát oběť než zabijáka. Jinak by mě bavilo hrát jako Ghostface z Vřískotu, protože je člověk. Je zběsilý a chaotický, to mě baví. Ne jako Jason Voorhees z Pátku třináctého, který se celkem courá.
LIVE: Ice Nine Kills to v Praze zabili. Vzduchem létali končetiny, toaleťák i crowdsurfeři
V hororech často bývají strašidelní klauni. Děsí tě klauni?
Ne, to mě zrovna nikdy netrápilo.
A co by tě tedy opravdu vystrašilo?
Nemám rád krev a krvavé scény. Ani nože. Představa, že mě někdo pobodá, mě fakt děsí. Nadpřirozené síly mě v životě neděsí, ale tohle jo. Takže kdyby po mně někdo opravdu šel, tak i kdybych se schovával, asi bych to vzdal. Ten stres ze schovávání bych nezvládl. (smích)

Co děláš, když si chceš odpočinout od všeho toho násilí a hororu? Předpokládám, že když se hudebně věnujete pořád hororu, tak se to člověku po čase trochu omrzí.
Já jsem také hudební producent, takže pracuji na spoustě dalších druhů hudby. Díky tomu to není pořád o horror metalu. Pracuju hodně s pop music a hip hopem a podobnými žánry. Tudíž se mi horor tak snadno neomrzí.
Se Spencerem (Charnasem, pozn. redakce) jsme vyrostli ve stejném městě a oba jsme poslouchali ska, punk rock a tak. Líbil se nám metal, ale ne tak, že by se kolem něj všechno točilo. Takže nás inspirují i jiné vlivy. Ale jo, mám rád pop. Tomu se věnuju hodně.
Jaká popová hudba tě teď nejvíc baví?
Nové album Hayley Williams je vynikající. A taky teď hodně poslouchám Rosalíu. Je neuvěřitelná.
Máš rád taky Taylor Swift, nebo nepatříš mezi její fanoušky?
Jsem fanoušek Taylor Swift! (smích)
LIVE: Ice Nine Kills přivezli do pražského SaSaZu svou hororovou freakshow
To je docela neuvěřitelné, když si vezmeme, co za typ koncertů hrajete s Ice Nine Kills.
Jo, jsem její fanda. Tady jsme asi všichni.
V říjnu jste vydali nový singl, nedávno taky album z živého koncertu – Population Drop. Je asi logické odhadovat, že brzy vyjde nové album.
Nic neřeknu. (smích)
Nic? Nedáš nám ani nápovědu?
Pracujeme na nové hudbě.
Pracujete na nové hudbě? Né, fakt? Takže studiové album?
Zkrátka tvoříme nové věci a časem uvidíme. Ale jasně, jsme kapela, takže v nějakém okamžiku něco vydáme.
Víte, jestli to bude už příští rok?
Upřímně řečeno sám nevím. Ale ano, rád bych brzy vydal něco nového.
Hádám, že to může být komplikované, protože jezdíte na dlouhé koncertní šňůry.
To je jeden z důvodů. Těžko se píše nová hudba, když jsme pořád na turné. Takže až přijde čas, tak přijde čas.
Skládáte nebo hrajte někdy třeba v šatně před vystoupením?
Jo. Vždycky něco tvoříme, ale je to mnohem jednodušší ve studiu doma. Na cestách je to těžké, protože je kolem nás mnoho lidí a děje se toho moc.
Když se podíváš na celou svou tvorbu spolu s INK, jakou skladbu nejradši hraješ na baskytaru?
Když si hraju jen tak, třeba doma v sedě, tak nejradši hraju A Rash Decision, protože tam je basových partů hodně. Ale naživo hodně rád hraju Wurst Vacation.
Proč tu?
Je to zábava a taky je to dynamická skladba, která se v jednotlivých slokách hodně mění, ale zůstává tam ta jedna silná nota. Breakdown je jen takové “da da da” na jednu notu se silnými údery do strun. Takže naživo to zní epicky a je v tom spousta energie.

Také hraješ na klávesy, že jo? Liší se povahy skladeb, které rád hraješ naživo?
Naživo na klávesy nehraju. Dřív jsme to chvilku dělávali a doufám, že se k tomu jednou vrátíme. Takže je pro mě těžké na to odpovědět, protože alespoň v posledních letech jsem na ně naživo nehrál, jen při nahrávání. Ale vzpomínám si, že mě bavilo hrát pianové části u Funeral Derangements. To bylo super. A taky Farewell II Flesh.
To je něco, co byste mohli příště zařadit do show.
Jako jo, ale to už bychom se na stage asi nevešli.
Když hrajete, tak se toho na pódiu děje hodně. Na to si vzpomínám z minula.
Teď se toho děje ještě víc!
Kdo stojí za konceptem celé scény a toho, co se na ní zrovna děje?
Je do toho zapojeno hodně lidí. Nevím, jestli je to někdy opravdu jen jeden člověk, ale naši herci, Mike, Tony, Lane a Amanda, jsou úžasní. Vymýšlejí koncepty pro spoustu čísel a věcí, i když jim někdy řekneme, že si třeba myslíme, že by bylo cool přidat to či ono. Vždy se snažíme čísla upravovat a udržovat tak atraktivní. Pořád se něco mění. Takže jde o společné úsilí, ale děkovné kytice by měli obdržet hlavně naši herci. Odvádějí spoustu práce.
Na tomto turné vystupujete s The Devil Wears Prada a TX2. Nahráli jste spolu i písničky. Trávíte spolu po koncertech čas?
Jo. Tohle je skvělé turné. Máme štěstí, že jsme na turné zrovna s těmito lidmi, se kterými je fajn trávit čas. Takže jo, trávíme spolu docela dost času. S kluky z TX2 se známe už dlouho a bydlí kousek ode mě. Takže s nimi trávím spoustu času.
A s Creeper jsme se seznámili nově. Potkávali jsme se různě na festivalech, ale jezdit s nimi teď na turné bylo super. To samé s The Devil Wears Prada. Na ty jsme taky hodně naráželi na festivalech, ale nikdy jsme společně nejeli na šňůru. Takže jo, dáme si po koncertě pár drinků a tak.
Měli jste čas vydat se do centra Prahy?
Budeme mít zítra.
A plánujete spíš party, nebo prozkoumávat město?
Na party nás moc neužije. Moc na to nejsme, jen občas a spíš jen tak spolu sedíme. Takže se budeme spíš kochat městem.
Chtěl bys něco vzkázat českým fanouškům a fanynkám?
Doufám, že sem budeme jezdit častěji. Máme to tu rádi, vystoupení jsou tu vždy super. Jen si nejsem jistý, zda se do klubu SaSaZu vejde tolik fanoušků, kolik nám říkali. Asi to bude docela blázinec. Ale vždycky je za odměnu v tomhle městě vystupovat. Tak se sem snad budeme vracet častěji.
Zpracovala: Natálie Štrbáková, foto: archiv Ice Nine Kills
Témata: Ice Nine Kills, INK, Joe Occhiuti, metal, metalcore, horor