ROZHOVOR | Morcheeba: První koncert v Praze? Kouřili jsme trávu, pili absint a báli se hada, který utekl z terária

LIVE: Metronome festival, den první - Liam Gallagher moc nepřesvědčil, zato Morcheeba příjemně překvapila

Název Escape the Chaos je v dnešní turbulentní době obzvlášť aktuální. Jakému chaosu jste se snažili uniknout – osobnímu, tvůrčímu nebo snad politickému?
V životech lidí je dnes spousta chaosu, zejména vzhledem k množství informací, které musí zpracovávat. Neustále se k nám dostávají jak ze sociálních sítích, tak ze zpráv, které jsou téměř vždy o katastrofách a hrozných událostech. Jistě, války na světě byly vždy, ale v dnešní době se k nám dostávají i hrůzné detaily, o kterých se dříve tolik nevědělo. A to člověka dokáže pohltit. Hudba, meditace, koupel nebo třeba plavání v moři – to vše vám pomůže od všeho alespoň na chvíli vypnout. S novým albem Escape the Chaos jsme chtěli nabídnout lidem příležitost odpočinout si od všeho toho nesmyslu, co se ve světě děje.

LIVE: Morcheeba přivezla nové skladby i nostalgický trip

Album popisujete slovy “klid uprostřed bouře”. Byl právě klid něčím, co jste hledali při jeho tvorbě, nebo něčím, čeho jste toužili dosáhnout?
Řekl bych, že jsme ho spíše hledali. Samotná tvorba alba byla docela chaotickým procesem. Rozhodně se nedá říct, že by šlo o klidnou činnost – zvlášť dnes, kdy si většina interpretů tvoří nahrávky sama, bez zvukařů a velkých studií. Na vše je člověk sám. Takže jsme se snažili vytvořit album, jímž by Skye mohla zpěvem vyjádřit to, co potřebuje, a zároveň jsme během tvorby hledali odpovědi na otázky, které jsme měli na srdci.

Již dříve jste zmínili, že jste čerpali inspiraci ze střetu mezi přírodní krásou a globální nestabilitou. Jak tento dualismus ovlivnil vaše album po zvukové či textové stránce?
V hudbě Morcheeby byla vždy určitá dichotomie. Skye se svým jemným hlasem zpívá někdy o dost těžkých tématech, což je zvláštní kombinace – skoro až kontrast. Hudba je hypnotická, s beatem, který posluchače vtáhne, ale zároveň obsahuje disharmonie, zvláštní atmosféru nebo ostrou fuzzovou kytaru, která jde právě proti té jemnosti. Takto vyjadřujeme své pocity – střet různých nálad a témat s uklidňujícím hlasem.

Jak si udržujete svůj zvuk, a přitom se posouváte dál?
Nesnažíme se náš zvuk měnit, ani jít násilně novým směrem. Prostě píšeme písně, posloucháme je a necháme je, ať nás vedou. Necháváme to plynout.

RECENZE: Zvedněte hlavu, stará dobrá Morcheeba žije

Od založení Morcheeby uplynulo třicet let. Jaké okamžiky byste pro kapelu označili za zásadní?
Určitě vydání debutového alba Trigger Hippie. To nám přineslo fanouškovskou základnu, koncerty i nahrávací smlouvu. Důležitá ale byla i druhá deska Big Calm, na které jsme se vice soustředili na písničkářství a vyzkoušeli jsme víc žánrů -  reggae, country, blues, folk i orchestrální prvky. Zásadní také byly změny v kapele. Skye odešla kolem roku 2003, o asi deset let později Paul, Skye se pak znovu vrátila. V poslední době nás pak taky ovlivňuje věk. Blížím se padesátce, Skye už ji má za sebou. Máme hlubší pohled na život, hudbu i naši tvorbu. Uvědomujeme si hodnotu toho, co tvoříme.

S hudbou musíte zacházet jemně, jako když si chcete ochočit divoké zvíře

Jak se vaše publikum měnilo v čase a jak jste se vy měnili s ním?
Samozřejmě jsme zestárli. Když je člověk mladý, myslí si, že je nesmrtelný, že je cool a nic se mu nemůže stát. Ale časem přijdou šrámy a jizvy a člověk si uvědomí, že není nesmrtelný. A začne víc žít přítomností, vážit si daného okamžiku místo čekání na to, až bude zítra líp.

Úvodní den ve Varech se neobešel bez deště. Vystoupili Vojtěch Dyk, Morcheeba a Indoor Garden Party

Jakou největší lekci jste se během těch tří dekád naučili o hudbě a společné tvorbě?
Hudba je abstraktní a nedá se nacpat do žádné škatulky. Nedá se psát jako od devíti do pěti. Přijde sama – třeba uprostřed noci nebo znenadání, jako sen. Je to křehká věc, musíte s ní zacházet jemně, jako když chcete ochočit divoké zvíře. Když ji zavřete do klece, nikdy vás nebude milovat.

Kdybyste mohli poslat vzkaz svému já z roku 1995, jaký by byl?
Pravděpodobně bych si poradil investovat do akcií Applu – vydělal bych víc než hudbou. (smích) Ale vážně – řekl bych si, ať věřím sám sobě a dělám to, co cítím. Ničeho nelituji. Všechno, co jsem udělal, jsem udělal s nejlepšími úmysly, a dovedlo mě to tam, kde jsem dnes. Nechtěl bych to měnit.

Morcheeba a Indoor Garden Party s Russellem Crowem koncertně zahájili 57. ročník KVIFF

V říjnu se vracíte do Prahy v rámci série Metronome Moon. Co si vybavujete z předchozích návštěv Česka?
Vždycky jsme se tady měli skvěle. Poprvé jsme v Praze byli v roce 1997. Pamatuji si sklepní klub, kde jsme kouřili trávu, pili absint a v klubu se objevil had, který utekl z terária. Bál jsem se, že mě kousne pod židlí. Taky si pamatuji na úžasný Hotel Praha na kopci – připadal mi jako z bondovky. Miluji procházky Starým Městem, Praha je podle mě jedno z nejkrásnějších měst na světě. Lidé jsou tam navíc moc milí, takže se tam vždy rádi vracíme.

Jak připravujete koncertní setlist? Musíte ho přeci jen skládat z nových skladeb, ale také z hitů, které vaši fanoušci milují.
Obvykle to mixujeme – tři až čtyři nové skladby, které fungují dobře naživo, pak pět až šest klasických hitů, které fanoušci milují, a k tomu tři až čtyři „divoké karty“ – méně známé věci nebo covery. Ale nikdy se setlistu úplně nedržíme, často improvizujeme, měníme pořadí, nebo dáme jam. Chceme, aby to bylo svěží, protože když se hraje ten samý set víc než dva až tři večery za sebou, začne to být nuda. V létě jsme odehráli skvělé festivaly a těšíme se na říjnové turné po Evropě.

Zpracovaly: Šárka Blahoňovská, Andrea Štipčáková, foto: press, Pavlína Lindová
Témata: Morcheeba, Ross Godfrey, Skye Edwards, Escape the Chaos, Metronome Moon, electronic, alternative rock