ROZHOVOR | Reflections of Karma: Začalo to pauzou Gaia Mesiah. Svedly nás dohromady náhoda a trocha smůly

Kdy u vás vznikla potřeba dát dohromady nový hudební projekt?
Josh: Ona to byla spíš „náhoda“ a trocha smůly, které v tom sehrály svou roli. Přišlo to tak nějak zničehonic.
Travis: Byla to fakt zvláštní, až “karmická” náhoda.
Maťo: Nikdo z nás neměl vyloženě potřebu vytvářet nový projekt či kapelu. Jak řekli kluci, tady asi sehrály roli kosmické síly a svedly nás dohromady.

ROCKBLOG: Kytarová zbrojnice Maťa Mišíka - YouTube lahůdka pro všechny kytaristy

Kdo to za vás jako první vykopl a jak vlastně probíhalo sestavení kapely?
Josh: Za to může vlastně Tommy (Tomáš Hajíček ml., pozn. red.). V době, kdy jsme s Gaia Mesiah kvůli nemoci měli nečekanou pauzu, jsem dal něco na Facebook a Tommy to komentoval slovy: „Vítej v klubu.“ Krucipüsk byl v podobné situaci. Začali jsme vtipkovat a stavět virtuální kapelu. Jako zpěváka jsme v příspěvku dokonce označili Travise, který na tom byl podobně jako my. Celé to bylo ovšem natolik bizarní, že se z toho stala seriózní myšlenka. Pak už jsem jen zavolal dlouholetému kamarádovi a bývalému kytaristovi Tata Bojs Maťovi Mišíkovi a krátce na to jsme už společně hráli ve zkušebně, psali singly a plánovali, jak ovládneme Evropu. (smích) Takže celé se to odehrálo velmi rychle a tu vzájemnou chemii jsme cítili všichni už při prvním setkání.

Ovlivnila vznik kapely i nemoc Marky a výpadek koncertů Gaia Mesiah u Joshe?
Josh: Dá se říct, že to byl právě ten katalyzátor, který to celé spustil.
Maťo: Současně s Gaia měli pauzu i Krucipüsk a Pipes dokonce skončili (asi) úplně. I já jsem se v té době zrovna rozloučil se svou kapelou Gingerhead. Prostě dokonalá “náhoda”.

Jak se vlastně navzájem znáte?
Travis: Joshe znám z doby, kdy jsme s Pipes and Pints hráli společně s Gaia Mesiah na festivalech a Tommyho jsem znal už dlouho buď z festivalů nebo z libereckého klubu Bunkr, o který se staral. Je to jeden z nejlepších rockových bubeníků v okolí, takže jsme věděli, čeho jsme schopni. Josh a Maťo se znají už z doby, kdy měli společně kapelu Astro Metro, ovšem já poznal Maťa až nyní. Teď je jak můj brácha.

Gingerhead interview: Kapelu vnímáme jako miminko, postupně si hledáme tvář

V oficiálním textu o jednotlivých členech se píše, že chcete zůstat věrní svým hudebním kořenům. Můžete k nim říct něco víc?
Travis: Rockový až punkrockový étos je u nás silný. Nejde nám o to, aby to mělo vyloženě punkový zvuk, jde spíš o přístup a pocit. Říkali jsme si, že i když budeme hrát třeba country, folk nebo metal, mělo by to mít stále podobný nádech.

Dáváte akcent na živé nástroje, nechcete si pomáhat na koncertech elektronickými loopy ani samply. Proč?
Josh: Jak se říká, nikdy neříkej nikdy, ale v tuto chvíli nám sedí víc ta "člověčí" opravdovost a živost. Osobně nemám nic proti tomu, když umělci používají samply, nicméně nás teď mnohem víc vzrušuje hrát vše naživo. Nutí tě to být mnohem kritičtější a soustředit se jen na ty podstatné věci. Při živém hraní reaguješ zcela odlišně a děláš jiná rozhodnutí. A upřímně, čím méně mašinek, tím méně se toho může na koncertě pokazit. To už si to radši poděláme sami. (smích)

Vadí vám něco podobného u jiných kapel? Jde, myslím, v posledních letech o rozšířený trend.
Travis: Krásným příkladem je třeba kapela Pitchshifter, která je spíš takovou punkmetalovou verzí Prodigy. Je to fakt skvělá kapela, kterou mám moc rád, a která právě používá samply a beaty, aby vylepšila svůj zvuk.
Maťo: Za mne hudba nemá hranic ani omezení. Dle mého je to v první řadě forma vyjádření pocitů a sil, které každý umělec vnímá a snaží se je přetavit v nějakou formu uměleckého projevu. A je zcela na něm, jaké prostředky k tomu použije. Každá hudba si svého posluchače nakonec stejně najde, takže je asi úplně jedno, co si o tom já nebo kdokoliv jiný myslí. (smích)

Start vaší kapely zkomplikoval zdravotní stav Tomáše Hajíčka mladšího. Jak je na tom teď?
Tomáš: Před měsícem jsem se konečně dostal po dvou měsících z nemocnice do domácího léčení. Bohužel plíce jsem měl opravdu hodně poničené, tak to bude trochu déle trvat, než se vrátím do klasického fungování. Věřím ale, že po Novém roce už sednu za bubny a začneme trochu pracovat (rozhovor proběhl v prosinci 2024, pozn. red.).

Na kdy plánujete vaši koncertní premiéru?
Josh: První koncert plánujeme na konec dubna 2025 v Café V lese jako takovou speciální premiéru. Navíc jsme zrovna potvrdili vskutku zajímavou nabídku na naše první festivalové vystoupení. Zatím nechceme víc prozrazovat, ale na našich sociálních sítích se brzo dozvíte víc!

ROZHOVOR | Josh Stewart (Gaia Mesiah): Při produkování alba jsem měl filozofii založenou na staré anglické svatební pověře

Co vám bylo inspirací u prvních dvou singlů, které jsou už venku?
Travis: Inspirujeme se sami sebou a stavem světa, ve kterém žijeme. Osobně věřím v lásku, respekt a takové to přirozené "člověčenství". Inspirace pro texty přišla velmi rychle.
Tomáš: Asi nic vyloženě konkrétního, prostě jsme do toho hrábli a takto to vylezlo. Zvukově jsme to cítili někde mezi Queens of the Stone Age a Frankem Carterem.

Jaké na ně máte ohlasy?
Travis: Vzhledem k naší hudební minulosti lidé moc nevěděli, co mají vlastně čekat. Ale ohlasy jsou zatím nadmíru pozitivní.
Maťo: Je vidět, že každý ze singlů oslovuje trochu jinou skupinu lidí, což je, myslím, dobře. Jedni vyloženě preferují tvrdší Neon California a někteří jsou nadšení z písničkovější Clouds Over Jupiter. To, co děláme, je žánrově celkem široké a pestré, takže to bude očividně oslovovat odlišné typy posluchačů.

Plánujete do budoucna vydat celé album, nebo se budete soustředit na vydávání singlů?
Tomáš: Myslím, že deska je teď na pořadu dne. Ale na druhou stranu si nemyslím, že je to v dnešní době až tak zásadní věc. Možná bude stačit EPčko, uvidíme.
Josh: Máme natočených ještě pár písní, které postupně vydáme formou singlů. Já osobně mám rád alba a rád se nechávám pohltit jejich příběhem. Dlouhé formáty jsou fajn, tak uvidíme.

Kdybyste měli zmínit specifickou věc, kterou každý z vás přináší s sebou do kapely ze svých předchozích hudebních projektů, co by to bylo?
Travis: Za mne energie, psaní písní, autenticita a pódiová prezentace, to je pro mne zásadní. Jelikož hraní v kapelách a tvorba muziky je něco, co dělám dýl, než vše ostatní, co jsem kdy dělal. Naslouchání a reagování na ostatní členy je něco, co mi je vlastní.
Tomáš: Asi tvořivost. Všichni jsme zvyklí tvořit trochu jinak a proto, když se to zkombinuje, je to fakt zajímavé.
Maťo: Za sebe mohu říct, tvorba a aranžování muziky, propagace a práce se sociálními médii, tvorba grafiky a videí a celková vizuální identita kapely.
Josh: Osobně si myslím, že je to má schopnost naslouchat a reagovat. Rozmanitost mé osobnosti a pracovní morálka. Od svých šestnácti let jsem profesionální hudebník, a to je můj životní motor. Osvojil jsem si schopnost přizpůsobit se, ptát se a reagovat a taky to brát jako práci a ne jako koníček, takže můj pohled je potom trochu jiný. 

Text: Andrea Štipčáková, foto: Jan Nožička
Témata: Reflections of Karma, Travis O’Neill, Maťo Mišík, Joshua Stewart, Tomáš Hajíček