Pipes and Pints interview: Byli jsme smíření s možností, že už se nevrátíme

Jaká byla koncertní pauza?
Rafan: Chodili jsme do zkušebny, zkoušeli, kecali, hráli a já jsem se docela přesvědčil o tom, že bez hraní nemůžu být. Najednou jsem byl bez energie, bez šťávy, hladový, kyselý na celý svět. Jak teď zkoušíme, už mám zase energii, a když budou koncerty, bude to o to větší. Bez toho se prostě nedá žít. Doma mě předtím moc neviděli a teď mi samy děti říkaly: "Co je? Jaktože si všímáš věcí, kterých sis dříve nevšímal?" Začal jsem jim kontrolovat žákovský. (smích) Jednou jsem byl dokonce na třídní schůzce a tam jsem usnul. (smích)
Vojta: Už to nikdy nechci zažít. Věnoval jsem se jen zlehka jiným projektům, od Pipes jsem si dal pauzu úplně. Bylo to třeba.

Poslední koncert Pipes And Pints: Kapela se před pauzou rozloučila ve velkém stylu

Proč to byla třeba?
Vojta: Aby se to celé oprášilo. Když jsme pauzu ohlašovali, nevěděli jsme, kudy dál.
Lukáš: V předchozí sestavě byla tvorba těžká.
Vojta: Ke konci už téměř nemožná, moc rozdílné vize.

Té pauze přispěl i odchod zpěváka?
Vojta: Rozhodli jsme se, že si dáme pauzu a zpěvák odešel až po necelém roce od jejího ohlášení.
Lukáš: Pauzu jsme oznámili v zimě s tím, že ještě odjedeme nasmlouvané festivaly a pak si dáme oraz.

Vnímáte příchod nového zpěváka jako restart?
Všichni: Jo.
Rafan: S novým zpěvákem se to otevřelo. Travis dokáže fungovat i jako sólista s kytarou. Je to prostě muzikant a písničky se nám teď tvoří úplně samy. Nová energie. Najednou máme víc možností a pro všechny to bude určitě zajímavější, daleko košatější a barevnější, než bychom to uměli dřív.

Předtím jste tvořili písničky jak?
Vojta: Předtím? V podstatě jsme v posledních letech ani písničky netvořili, už to nešlo. Máme teď zase partu pěti lidí, která si rozumí, a víme, kudy se chceme ubírat a tím pádem i tvořit. Vracíme se s novou energií, nejen do koncertování, ale i tvorby. Je to pro nás svěží vítr do plachet.

CÍTILI JSME POTŘEBU PODÍVAT SE NA VĚC S NADHLEDEM

Nebáli jste se, že ta pauza bude pro vás konečná?
Vojta: Počítali jsme s tím. Schválně jsme nechtěli ohlašovat konec, protože život je dlouhý a kapely se vrací a konce jsou málokdy skutečné konce. Zároveň jsme byli smíření i s možností, že se už nevrátíme, že je to možná konec. Cítili jsme potřebu se naprosto oprostit a podívat se na to s nadhledem. S ultimátním odstupem. Během pauzy si člověk poskládá, co je špatně, co je dobře a co je potřeba, abychom se na to mohli vrhnout tím správným směrem. Kapela je především o muzice a mezi námi už nefungovala hudební komunikace. Už zase nemáme probém sypat nové nápady a zkoušet třeba i blbosti, ale hlavně zkoušet a hrát si s tím.

Jak jste přišli na Travise?
Vojta: Mike už jednou z kapely odešel, to bylo před pěti lety. Už tehdy byl ve hře Travis, který se nám ozval na výzvu, že hledáme zpěváka. Dělali jsme konkurz, kde se nám poskládalo pár lidí, o kterých by se dalo uvažovat. Tehdy si to Mike rychle rozmyslel, vrátil se a k žádným přehrávkám ani nedošlo.

Travisi, čím tě tenkrát kluci zaujali?
Travis: Šlo mi o osobní stránku věci. Měl jsem hodně kapel, ale málo, kde to fungovalo po osobní stránce jako tady.

BÁLI JSME SE ZMĚNY

Proč jste se tehdy na Mikea nevykašlali a nezkusili to už tehdy s Travisem?
Vojta: To musí odpovědět někdo jiný, protože já už tehdy měl velké pochybnosti.
Lukáš: Protože další část kapely to nechtěla, báli jsme se, že by to pro nás byla v tu chvíli velká ztráta a museli bychom začít odznova. Báli jsme se změny. Měli jsme připravenou celou desku, kterou stačilo jen nahrát. Všichni jsme chtěli hrát, byli jsme v tu dobu hodně rozjetí a změna zpěváka by nás zabrzdila.
Vojta: Když se stejná situace opakovala v relativně krátké době, bylo by to jako udělat stejnou chybu po xtý.
Rafan: Je to jako s holkou, když se rozejdeš, málokdy to podruhé funguje a pak už je lepší to nechat bejt.

Jak přijali změnu fanoušci?
Vojta: Zatím super. Sice nás dosud na koncertech neviděli, ale soudě podle reakcí na singly jsme najednou uchopitelní i pro ty, které naše muzika dříve moc nebrala. Roztrháme to jako hladoví vlci.

TOP 4 čeští interpreti, kteří v současné době slaví úspěch za hranicemi

Mike byl Američan, Travis je Ir. Nic proti tomu, ale český zpěvák se vám nehodí?
Vojta: Začali jsme s tím, že chceme prorazit v zahraničí, což stále platí a jdeme si za tím. Angličtina je důležitá, bez ní bychom dál nemohli. Nejsme dostatečně folklorní nebo naopak zpěvem nesrozumitelní, abychom na to mohli vlítnout s češtinou. Zrovna jsem byl v Berlíně za naší bookingovkou a shodli jsme se na tom, že nemá moc cenu vyjíždět někam extra daleko, ale spíš se soustředit na Evropu a východ. Od té doby, co padly hranice, je všechno mnohem jednodušší. Tím nechci říct, že by na to český zpěvák neměl, jen že se neomezujeme výběrem podle národnosti.

Natočili jste teď čtyři nové songy s Yardou Helešicem, zatím jste jako singly vydali dva. První Raise Our Flag vyšel 11. 11. a druhý Rebel In My Veins 11. 1 Máte rádi symboliku? A kdy se můžeme těšit na další kousek?
Lukáš: Ano, máme rádi symboliku a synchronicita čísel v našem případě nebyla náhodná. Číslo 11.11. znamená posun věcí novým, lepším směrem. Takže už teď je jasné, že se budou dít velké věci. (úsměv) Další klipy bychom chtěli průběžně vydávat po dvou měsících.
Vojta: Další bych viděl na 3. 3. ve 13:33. (úsměv) Máme rozdělané další čtyři písničky. Chceme dodělávat průběžně další a další. Neomezovat se za každou cenou konceptem desky.
Lukáš: Hodně lidí se nás ptá na desku, ale ta bude až po dostatečném množství singlů, které pak pošleme do lisovny a uděláme vinyl.
Vojta: V tuhle chvíli je to pro nás lepší než dva roky dělat na desce, která pak v konečném důsledku může znít dost podobně.
Lukáš: Třeba Raise Our Flag má v sobě disco beat, který bychom si v původní sestavě asi nikdy nemohli dovolit. A my z toho byli všichni nadšení.
Rafan: Hned jsme u ní začali tancovat po zkušebně. (smích)
Lukáš: Rafan tam měl zrovna syna a ten začal tančit s námi a hned se zapojil. Děti jsou otevřené bytosti a řeknou ti na rovinu svůj názor, proto jsme věděli, že je to správná cesta.

VIDEO: Pipes and Pints to chtějí v novém klipu všem doslova natřít

Plánujete zkusit i něco elektronického?
Vojta: Chtěl bych zkusit zapojit elektroniku do nějakého singlu.
Rafan: Myšlenka se mi začíná líbit.
Vojta: Hudba nemá hranice, chceme toho hodně zkoušet. A tahle parta mantinely moc nemá. S každou písní rosteme profesně a hudebně a o to víc tě to baví. Je tam chuť žít a tvořit.

Jak vznikla spolupráce s Josefem Ratajem při klipu Rebel in my Veins?
Rafan: Znám se s ním delší dobu, dělal jsem s ním rozhovor v Driveu. Už v prvním klipu se objevily jeho obrazy, protože se točil v Drive House. Vojta si s ním začal povídat a zjistil, že Pepa si během jedné noci, když potřeboval dokončit obrazy, pouštěl naši muziku, která ho nakopla k tomu, aby to dodělal. Všechno je propojené a spolupráce vyplynula přirozeně. Navíc vždycky platilo, že výtvarníci a muzikanti drží při sobě.

Kde jste ho natáčeli?
Vojta: V industriální Pragovce a přišlo to úplně náhodou. Sháněl jsem prostor na náš první koncert po pauze v Praze. Padlo mi to do oka tak, až jsme si řekli, že tam natočíme i druhý klip.

Jak se těšíte na koncerty a jaká máte očekávání?
Lukáš: Strašně, když teď tvoříme nové věci a nemáme je pro koho hrát, chybí nám ta zpětná vazba.
Vojta: Očekávám, že vybouchneme blahem, bude to velká jízda.

Předpokládám, že budete hrát i starší písničky. Jak se zpívají Travisovi?
Travis: Samozřejmě k nim nemám takovou vazbu, jako kdybych je napsal sám, ale mám je rád a dokážu se do nich položit. Rozsekáme to!

Lukáš Vincour (Pipes and Pints) interview: Život je hra, kterou hraji, jak nejlépe dovedu

V KAŽDÉM DŘÍMÁ KUS REBELA

Na co se můžeme těšit v rámci koncertů v Praze 14. 4. a v Brně 6. 4.?
Vojta: Budou tam dvě zajímavé předkapely - skvělá dívčí parta The Agony a tanzmetalovej úlet Trautenberk a jejich chorálové zaříkávání lidového typu jako "Himl-hergot-donevetr-krucajs-element" a podobně. Dorazí i další hosté, včetně producenta Yardy Helešice, který si s námi zahraje, dále nebude chybět Pepa Rataj se svojí partou a živelným malováním. Popustíme si uzdu, jak to jen půjde, fakt je to jako by nás měli pustit z klece. V každém dřímá kus rebela a naše koncerty přímo vybízejí k tomu ho pustit ven. Všichni si můžou dělat, co chtějí, a ulevit si od denních starostí, pořádně se vyřádit. Na tu hodinku a půl všichni odletíme na úplně jinou planetu a všechno to ze sebe vyřveme.

Co jste dosud udělali nejvíc praštěného?
Vojta: Padáš do lidí, vypiješ na pódiu flašku Jägera na ex.
Rafan: Hraješ na kytaru beze strun.
Vojta: Zlomíš si o někoho dudy při paření s ostatníma v kotli.
Travis: Jednou jsem uklouzl a zápěstí jsem si zlomil o odposlech do pravého úhlu. Byl jsem celkem v šoku, ale nějak jsme to dohráli.

Hráli jste různě po světě, kde to bylo nejlepší?
Lukáš: Rusko, bylo to divoké, místní to tam tenkrát hodně prožívali. Kreslili nám portréty, a dokonce jedno číslo punkového fanzinu bylo celé o nás a našem turné. Ale jinak mi to přijde všude podobné. Je to vždy závislé na celkové náladě publika a energii místa.
Rafan: Mně se líbilo, jak jsme hráli v Paříži na lodi. Nebo posledně v Brně, kde všichni skandovali "Pipes and Pints" jako na fotbale. To je zážitek, na který nezapomeneš.
Vojta: Nikdy nezapomenu na jam session na Praia do Barranco v Portugalsku, tam jsem poprvé pochopil, co je to hudba.

Kde vás letos uvidíme?
Kromě Prahy a Brna a dalších štací po Česku a Slovensku už je potvrzená Francie, Německo, Polsko, Rusko… Bude toho hodně. Velmi se těšíme na společný koncert s Benjaming's Clanem na podzim v Trutnově.

Text: Hana Bukáčková, foto: Marek Holoubek (rozhovor), archiv kapely

Témata: Pipes and Pints, Lukáš Vincour, Travis O´Neill, Vojta Kalina, Rafan, Rebel in my Veins, Agony, Trautenberk