ROZHOVOR | Vratko Rohoň (Inekafe): Vyslovovat „ř“ jsme se učili skoro celý den

Rád bych se vrátil k úspěšnému roku 2022. Stihli jste jarní tour po menších klubech, na které navázala festivalová sezóna a vše jste zakončili šňůrou Vymyslená. Jak jste si tento našlapaný ročník užili? 
Je pravda, že loňský rok jsme si opravdu užili, a to doslova. Po koronavirovém období plném omezení jsme opět naběhli na pódia a s fanoušky si to užili tak, jako za starých dobrých časů.

Již zmíněná podzimní tour byla jakýmsi předvojem vašeho aktuálního alba Made in Czechoslovakia. Kde se vzal nápad přehrát známé československé písně z 80. let do pop-punkové podoby? 
Tenhle nápad v kapele existoval dlouho, minimálně dobrých patnáct let. Každý člověk si z dětství nese nějaké skladby, které jsou možná těmi prvními, které jako dítě začal vůbec vnímat. Když máš k tomu ale svoji kapelu, máš nutkání je potom i zahrát podle vlastního gusta.

A co autorská práva na skladby? Jaké kroky jsou potřeba k tomu, aby člověk mohl vydat album cover verzí?
Pokud zachováš text a harmonii skladby a autorská práva přiznáš v plné výši původním autorům, prakticky z hlediska zákona není důvod na vznik jakéhokoliv problémů. My jsme album nahrávali s tím, že jsme si předělávání skladeb užili, měli jsme z toho radost každý den během nahrávání a máme z toho radost dodnes. K písničkám jsme přistupovali s pokorou, ale i jako k výzvě. 

Album obsahuje deset písní, polovina je slovenská, druhá česká. Jakým klíčem jste skladby vybíraly? Bylo jednoduché se mezi sebou domluvit? Přeci jen každý z vás má své favority.
Skladby jsme vybírali pocitově, nějaký klíč jsme k tomu neměli. Vybírali jsme písně, které jsme měli rádi jako děcka, máme na ně vzpomínky, ale také se museli dát předělat do pop-punkové podoby. Teoreticky se dá předělat cokoliv, ale tomu jsme se chtěli vyhnout. Musela tam být emoce a tam jsme se při výběru skladeb střetli. Vybírali jsme spíše popové skladby, max. poprockové. Do vysloveně rockových jsme nechtěli jít, jednak v té době jich příliš rockových nebylo, jednak předělávat rock do jiné formy rocku nemá smysl.

Mezi vybranými skladbami se nachází hity jako Holky z naší školky, Paráda nebo Severní vítr, který se ze všech skladeb dočkal největších změn. Jak moc náročné bylo nahrávat v českém jazyce? Například písmenko "ř" jste zvládli skvěle! Toho my si všimneme! (smích)
Čeština pro nás byla výzvou, ale velmi milou a pozitivní. Jsme přece Čechoslováci a kdybychom chtěli, klidně bychom mohli mluvit taky česky, vždyť jsme byli sedmdesát let jeden stát. Jestli někdo mluví česky nebo slovensky, případně zda je film dabovaný do češtiny nebo slovenštiny, si prakticky ani nevšimneme. Vnímáme i to, že v minulosti byla už spousta skladeb, ve kterých český interpret zpíval slovensky, respektive naopak, a ne vždy nám to sedělo. Proto jsme se snažili to udělat co nejlépe.
České „ř“ nás trochu potrápilo, ve skladbách jich bylo kritických 36. (smích) Tak jsme to vyřešili tak, že jsme oslovili našeho kamaráda Michala z Brna, kam jezdíme do servisu s autem, aby přijal pozvání do Bratislavy do studia a v režii nám „ř“ zkorigoval. Strávili jsme s tím skoro celý den. (smích) Víme, že nejsme „rodilí“ mluvčí, ale přece o to ani nejde. Vždyť o tom bylo naše Československo. Gustav Husák říkával „apříl“, takže jsme si řekli, že horší to určitě nebude. (smích) Ale děkujeme za pochvalu, je to pro nás velká satisfakce, když nás naši bratři Češi pochválí. Snažili jsme se.

Slovenskou část reprezentují skladby jako Vymyslená od kapely Elán nebo Chráň svoje bláznovstvá, kterou zpívá Peter Nagy. Dostalo se Vám od umělců zpětné vazby na vaši podobu písní? 
Ano, Peťovi Nagyovi se to líbilo, pochválil nás i na Facebooku. Když jsem mu ji pouštěl, byl akorát trochu překvapený, jak rychle písničku hrajeme. Janko Baláž z Elánu nám to taky pochválil, že je to OK.

Turné Made in Czechoslovakia klepe na dveře. Devět zastávek jste rozdělili na českou a slovenskou část. První koncert odehrajete ve vyprodaném Lucerna Music Baru v Praze. Jakým způsobem zakomponujete novou desku do koncertního setlistu?
Playlist bude trvat devadesát minut a bude do něj včleněné celé album Made in Czechoslovakia, které má něco přes pětadvacet minut. Zbytek bude best of Inekafe.

Bez jaké písničky by se fanoušci podle vás na koncertě neobešli? Případně máte vy srdcovku, kterou z repertoáru jen tak nevyřadíte? 
Srdcovka je pro nás vše, co je srdcovkou také pro fanoušky. Protože nejde jen o písně, ale i o výměnu energií mezi publikem a kapelou.

Turné zakončíte 28. ledna v Bratislavě v Majestic Music Clubu. Jaké další plány máte pro rok 2023?
Asi si dáme na chvíli pauzu. Konec roku byl opravdu dynamický, koncerty, mixáž alba, jeho vydání, natáčení klipu, zkoušení na tour, promo aktivity. Koncem „apříla“ (smích) ale vyrážíme opět do klubů a letní festivalovou sezónu odehrajeme naplno.

Máte za sebou již velkou škálu hudebních vystoupení, jaké ale považujete za váš vrchol? V roce 2020 jste stihli odehrát dva velké koncerty se symfonickým orchestrem k oslavě 25 let na scéně. Můžeme tak označit tyto koncerty? Z paměti také nelze vymazat ten "rozlučkový" v pražské Incheba Aréně.  
Ano, toto jsou přesně ty vrcholné okamžiky naší koncertní historie. Ještě byla pecka vystoupení na polském Woodstocku před 200 tisíci lidmi.

Po koronaviru se s koncerty roztrhl pytel. Je nějaký, který si nenecháte ujít?
Těžko říct. Koncerty, na které chodíme jako hosté, si vybíráme podle vlastních koncertů. Mnohokrát se kryjí a my nemůžeme na daný koncert jít, protože sami hrajeme. Takže uvidíme, co se nám v roce 2023 povede. Naposledy jsme celá kapela byli na Simple Plan/SUM 41 v Bratislavě a bylo to skvělé.

V posledních letech vstal punkrock z mrtvých. Velkou zásluhu na tom mají Machine Gun Kelly nebo Avril Lavigne. Jste rádi, že se tento žánr opět stává populárním?
Nevnímáme, že by vstal z mrtvých. Možná sem jen více začaly jezdit top US kapely. Myslíme, že punkrock má své publikum, které tady stále je.

Můžou se vedle CD vaši fanoušci těšit také na vinyl?
Máme zprávy, že na vinylu by Made in Czechoslovakia mělo vyjít 5. února. Postupně budeme vydávat na vinylech všechna alba, mnohá už jsou. CD se prodává poměrně dobře, už prodáváme druhý dolis. V dnešní době ale je to spíše relikvie, která je určená pro tvrdé jádro fanoušků, takzvaných fajnšmekrů a sběratelů. Lídrem v distribuci muziky jsou dnes streamovací služby typu Spotify.

Jaký názor na ně máte? Využíváte je také pro přehrání hudby, nebo dáváte přednost fyzickým nosičům?
Jsem velmi rád, že tyto platformy fungují. Dostal jsem se díky nim k mnoha výborným kapelám, které jsem do té doby neznal. Je to pecka.

Deskou Made in Czechoslavakia a koncerty se symfonickým orchestrem jste si splnili své hudební sny. Každá kapela má i vysněnou halu nebo areál, ve kterém by chtěla zahrát? Mají kluci z Inekafe taky takovou? Třeba na oslavu 30 let?
To je ještě daleko, momentálně žijeme novou deskou, vyrážíme na turné, včera přišel z výroby nový merch, trička jsou brutální. Čekáme na vinyl, jednáme s platformou na výrobu fanouškovských videí z turné a tak dále. Až to bude aktuální, budeme to řešit. Mnoho věcí jsme si už vlastně splnili, uvidíme, co přinese čas. Třicítku ale určitě nějak oslavíme.

Zpracoval: Dominik Kačerovský, foto: archiv Inekafe
Témata: Vratko Rohoň, Inekafe, Made in Czechoslovakia, rozhovor