ROZHOVOR | ZakázanÝovoce: Za dvacet let je tohle desátá sestava kapely. Přestali jsme řešit kraviny a soustředíme se na to podstatné

Po pěti, skoro šesti letech vydáváte novou desku. Co se stalo, že vznikla tak dlouhá pauza? Bylo to kvůli covidu, nebo za tím bylo něco víc?
Yaris: Roli tam samozřejmě hrál i covid, ale hlavním důvodem byly personální změny. Naše kapela je tímhle pověstná. Za posledních dvacet let je to už desátá sestava a doufáme, že i poslední. Já i Štěpán jsme původní členové, já jsem v kapele od začátku, od roku 2005, takže kdyby měl někdo z téhle sestavy odejít, tak už to asi pověsím na hřebík. V roce 2020 jsme dělali album v době, kdy byl Štěpán na sólové dráze. Na čtyři roky si odskočil, vydal pár hitů, ale nakonec se mu stýskalo, tak se vrátil zpátky k nám.

zakázanÝovoce slaví 17 let, ve Vagonu pokřtilo album Živák!

Štěpáne, jaký je rozdíl mezi sólovou dráhou a fungováním v kapele? Jaká jsou pozitiva a negativa?
Štěpán: Pozitivum sólové dráhy je, že ti do toho nikdo nekecá, což je ale zároveň i negativum, protože si všechno musíš odřídit sám – koncerty, organizaci, finance, zpívání, hraní. V kapele máš oporu. Když se něco stane, nejsi na to sám. Navíc mě nikdy úplně nebavilo být přilepený jen na mikrofon. Já jsem spíš kytarista než zpěvák, baví mě hrát. Když se okolnosti sešly a přišla možnost návratu, neměl jsem moc co řešit.
Yaris: Mezitím jsme měli kytaristu Jakuba Večeřu, který nahradil Štěpána v roce 2019. Během covidu se mu narodily dvě děti a chtěl se víc věnovat rodině. Se Štěpánem jsme se potkávali na výjimečných koncertech, kdy si s námi zazpíval svoji písničku Alkoholka. Na konci roku 2022 se s Kubou domluvili, že si to předají a my s Petrem jsme se to pak dozvěděli jako hotovou věc. Samozřejmě jsem z toho měl radost, protože jsme se Štěpánem spolu od začátku, máme podobný humor, myšlení i tvůrčí chemii. Jakub byl skvělý kytarista, ale ta chemie tam prostě taková nebyla.

Jak se do kapely dostali ostatní kluci?
Petr: Mně končila moje předchozí kapela a já byl vždycky velký fanoušek kapely zakázanÝovoce. Viděl jsem inzerát, že shání kytaristu, tak jsem se přihlásil. Ty staré písničky mám pořád rád, ty se neohrají. Asi si mě vybrali, protože jsem fanoušek. (smích)
Yaris: S Petrem to začalo konečně fungovat, zakázanÝovoce bylo najednou zakázanÝovoce. Do té doby jsme se trochu hledali. Petr má rád podobnou muziku jako my. Vyrůstal na Green Day a našli jsme společnou řeč nejen v hudbě, ale i v životě. Otočil kvůli kapele život o 180 stupňů. Škoda, že Štěpán tenkrát odešel.
Štěpán: Kdybych ale neodešel, tak bychom neměli producenta, který nás teď na nový desce hodně posunul.

ukradenÝovoce interview: Těšíme se, až budeme zase vystupovat pod původním názvem, nevzdáme se ho!

Pojďme k nové desce. Jak moc se liší od té předchozí?
Yaris: Hodně. Hlavně Štěpán je zpátky, což je pro nás zásadní. Chemie mezi námi funguje už dvacet let; víme o sobě, co kdo udělá, kdo je flegmatik, kdo puntičkář. Každý máme svoje povahy, ale jde to dobře dohromady.
Štěpán: Já jsem v době předchozí desky nebyl v kapele, takže to můžu posoudit jako posluchač. Přišla mi zbytečně složitá a musela se více naposlouchat. Tahle nová deska má obojí; je to jednoduchý, čitelný, ale najde se tam i spoustu hudebních fíglů, který mohou lidi bavit.
Yaris: Předchozí deska Svět se změnil mi přijde teď s odstupem času taková přeumělkovanější. Nová deska je více přirozená, jednoduchá, ale melodie jsou zásadní. Vracíme se do doby, kdy jsme vytvořili přelomovou desku Život se tě neptá z roku 2012, kde jsou zásadní hitovky, které otočili běh kapely. Z klubové kapely, na kterou chodilo pár desítek lidí, jsme najednou hráli na festivalech v těch hlavnějších časech. Teď jsme udělali desku, ze které jsme ze sebe vymáčkli opět všechno.

Možná to, že tam ty personální změny byly, je naopak dobře.
Yaris: My si myslíme, že ano. Ty věci se staly tak, jak se staly, my je přijali a na některý věci se tě život prostě neptá.
Štěpán: Možná to má něco společného i s tím, že jsme prostě starý, tak jsme přestali řešit kraviny a soustředíme se na to podstatné.

Když zmiňuješ ten věk, propsalo se to tam nějak? Že píšete už o hlubokomyslnějších věcech, nebo jste pořád ti samí rockeři jako před tím?
Yaris: Určitě oboje. Máme vedle sebe mladý kluky, kteří nám dodávají energii. Ale třeba písnička Nepřestanem snít je taková bilanční píseň posledních 20 let, co jsme na scéně. Do klipu jsme vytáhli fotky z archivu a zavzpomínali jsme si. Zmiňujeme tam i ten věk a  jsou tam ty sny, které si plníme.

Na Koblížky a zakázanÝovoce čekal v Plzni plný kotel

Když jste v roce 2005 kapelu zakládali, napadlo vás, že byste mohli těch dvacet let vydržet?
Štěpán: Já jsem si myslel, že to vydrží celý život. Brali jsme to tak vážně, že jsme nikdy nepřemýšleli nad tím, že by to mělo skončit.
Yaris: My jsme ve dvaceti letech nikdy neřešili, co bude zítra nebo za rok. Až po těch deseti letech, když jsme měli něco za sebou, jsme začali přemýšlet nad tím, co budeme dělat, jaký budeme točit klipy a na jaké koncerty budeme jezdit. Ale těch prvních deset let šlo takovým samospádem.
Štěpán: Tehdy to bylo o tom dělat úplně všechno; točit nový písničky a klipy, hrát co nejvíce koncertů. Žili jsme tím a díky tomu se to někam dostalo.

Jaký to bylo mít kapelu před dvaceti lety a teď?
Yaris: Rockový kapely to mají dneska těžký. Dneska je doba hip-hopu a rapu, mladých talentů a stačí mít charisma, Instagram nebo TikTok a člověk nemusí ani tolik zpívat. Nejde o to být slavný, Muziku děláme proto, abychom si splnili dětské sny. Dříve se zakládali kapely hlavně kvůli tomu, abychom mohli balit holky, to už nepotřebujeme. Štěpán: Já po dvaceti letech zjistil, že mě více než chlastání a balení holek začalo bavit to hraní.

Ovlivňují vás právě žánry jako hip-hop a rap?
Yaris: Petra hlavně hip-hop, protože v písničce Drobný nedostatky má úžasnou pasáž. Já proti tomu nic nemám, občas mi vadí, že nezpívají úplně čistě. Je to jiný, ale v podstatě v tom je to krásný.

zakázanÝovoce se dočkalo křtu loňského alba a odloženého turné

Desku vám produkoval Honza Chudan. Jak moc ho necháte kecat do vaší tvorby?
Štěpán: Hodně. Když si často nevíme rady, tak on nám poradí. Je takový mantinel mezi námi. Většina kapel se vždycky pohádá, když tvoří. My na to máme úplný patent. Ten producent musí být trochu jako psycholog. Honza, na to, jak je mladý, tak je fakt vyzrálý a dost nám pomohlo, že mezi námi udělal rovno. Navíc měl vždycky lepší nápady než my. Myslím, že ta jeho šikovnost se na té desce hodně podepsala.

Jaká z těch písniček by na té desce nemohla chybět?
Petr: Mně se nejvíce líbí Cesty, který znám. Žánrově se vymyká. Nemá nic moc společného s punkrockem, je to spíš taková country píseň. Yaris měl hotovou melodii, přidali jsme k tomu piano a je to hrozně zajímá procítěná písnička.
Štěpán: Ta deska je pestrá a vyrovnaná a nic bych nevyhazoval ani nepřidával. Každá píseň tvoří ten celek, takže nemůžu nic vypíchnout.
Filip: Mně se asi nejvíce líbí Už to fachčí, kterou přinesl Petr, protože je to na rozdíl od toho zbytku trochu jiný. Je tam zakomponovaný trochu ska, což mě na tom baví. Petr má dost osobitý styl psaní kytar.
Yaris: Měl bych říct píseň Kateřina, která je pro mou manželku, ale neřeknu. Spíš bych řekl Jack & Sally. Je to písnička, kterou jsem napsal v roce 2014 a měla být už na desce Automat na lásku. Miluju Tima Burtona a jsem fanoušek Blink-182 a jedna jejich písnička mě hrozně zaujala. Líbila se mi ta atmosféra a chtěl jsem ji přenést i k nám. Tehdy se to na tu desku nepovedlo protlačit, tak jsem to vytáhl teď po dvanácti letech. Udělali jsme k ní i první animovaný videoklip a ty postavičky Jack a Sally nakonec provází celým albem.

Loni vaše kapela slavila dvacet let na scéně. Je nějaký moment, ať už pozitivní nebo negativní, který tu kapelu zásadně ovlivnil?
Yaris: Myslím, že ty personální změny hodně ovlivnily fungování. Tam, kde jsme teď, bychom nebyli, kdyby se to všechno stalo jinak. Tohle je desátá, a poslední sestava kapely a jak se i říká, naše poslední deska je i samozřejmě ta nejlepší deska. A určitě není poslední.

Vyjeli jste na turné. Na kolik písniček z nové desky se fanoušci můžou těšit?
Yaris: Může se to měnit koncert od koncertu. Odstartovali jsme 13. března v Uherském Hradišti a závěr tour bude 6. června v Praze, kde album i pokřtíme. Moc se na to těšíme.

Zpracovala: Barbora Turková, foto: archiv kapely
Témata: zakázanÝovoce, Jaroslav Sládeček, Štěpán Soukup, Filip Wintr, Petr Probst