Mirka Křivánková - Trojnásobná vítězka Vokalízy patřila mezi nejtalentovanější zpěvačky, spolupracovala se špičkami tuzemské jazzové scény

Absolventka brněnské umělecko-průmyslové školy měla předpoklady na to uspět v zahraničí, ale za komunistického režimu se na Západ nedostala. A jak vzpomínala její kamarádka jazzová zpěvačka Jana Koubková, neměla ani "moc štěstí na chlapy do života". "Dnes (v sobotu) v ranních hodinách opustila tento svět moje první žena a máma syna Jakuba. Ti, kdo jste ji znali, věnujte ji tichou vzpomínku. Odpočívej v pokoji v jazzovém nebi," oznámil její odchod na Facebooku její první manžel Jan Rajnoch.

Nad výtvarným uměním zvítězil jazz

Pozoruhodná jazzmanka se narodila a vyrůstala v Brně, kde se jako velmi živé dítě věnovala tanci, gymnastice, sboru, klavíru a malování. Začínala se zpíváním v 60. letech v brněnském Lýskově dětském sboru a v pubertě propadla kytaře a hnutí hippies. První muzikantské zkušenosti získávala už jako třináctiletá s kapelou Mazanec, kde uspěla s vlastními skladbami i mezi staršími spoluhráči. Založila několik kapel, významná byla její spolupráce s jazzrockovou skupinou Ch.A.S.A. (Chmelař – Albrecht – Stříž – Adam). Dlouho se rozhodovala čím bude, dostala se na uměleckou školu a chtěla být malířkou nebo sochařkou, ale jazz zvítězil.

Zemřela zpěvačka a perkusistka Mirka Křivánková, podílela se na hudbě k seriálu Bakaláři

Začala zpívat s triem Ornis, s kvintetem Petra Junka, s orchestrem Gustava Broma a mnoha dalšími. Vystupovala na velkých i malých scénách a s rostoucí popularitou s ní navázali spolupráci jazzový borci jako Jiří Stivín a Martin Kratochvíl. Zároveň začala účinkovat ve Státním divadle v Brně, v pražském Činoherním klubu, zpívala ve filmech Evo, vdej se, Hřiště, Pomerančový kluk a s Jiřím Bulisem se podílela na vzniku hudby k seriálu Bakaláři. Kromě jazzu se věnovala i soudobé vážné hudbě, kdy interpretovala skladby Pavla Blatného, Karla Odstrčila, Zdeňka Pololánika a dalších autorů. Po roce 1989 se možnosti Křivánkové rozšířily, už mohla koncertovat i na zahraničních scénách, zejména v Německu. Začátkem devadesátých let učila zpěv na pražské DAMU.

"Mirka Křivánková byla zbytečně zapomenutou umělkyní, která rozhodně patří mezi naše nejlepší zpěvačky 70. a 80. let. Spolupracovala se špičkami naší jazzové scény," uvedl hudební publicista Rejžek.

Progresivní Zrcadlení

Důležitou etapu v životě Křivánkové představovala spolupráce s jazzovým skladatelem, dirigentem a pianistou Milanem Svobodou a s bohémským multiinstrumentalistou Zdeňkem Dvořákem, známým pod přezdívkou Sarka. Už od sedmdesátých let se přátelila a spolupracovala s jazzovým pianistou a skladatelem Emilem Viklickým. Nahrávek po ní zůstalo mnohem méně, než by si zasloužila. Několik snímků Křivánkové pro televizní Studio M a pro brněnský rozhlas vydalo na EP Intermezzo pro Mirku Křivánkovou vydavatelství Panton, kde se objevila i na kompilaci Jazzrocková dílna 1. S Jiřím Stivínem a hráčem na bicí nástroje Alanem Vitoušem natočila na začátku 80. let album Zrcadlení, které patří k nejprogresivnějším nahrávkám české předrevoluční scény a stojí na pomezí jazzu, volné improvizace, ambientních ploch a ohlasů minimalismu.

"Volné vokální improvizace Mirky Křivánkové mají zdánlivě podobu téměř abstraktních linií. Ve spojení s bohatou škálou barevných rejstříků jejího hlasu a citovým zaujetím zpěvačky však vytvářejí smysluplné hudební plochy plné žáru a vnitřního napětí. Jdou-li pak tyto schopnosti Mirky Křivánkové ruku v ruce s tvůrčím potenciálem hudebníka, jakým je Jiří Stivín, dostává se posluchačům jedinečné šance účastnit se vzrušujícího zážitku z hudby, o níž v tomto případě doslova platí, že nezná hranic," konstatoval tehdy hudební publicista Antonín Matzner.

V roce 1986 vyšla nahrávka se Zdeňkem Dvořákem Jazz Praha live a další významná deska Křivánkové se objevila až v roce 2004 po pauze způsobené zdravotními komplikacemi. Album Free Flying natočila s americkým kytaristou Garym Lucasem, Zdeňkem Dvořákem nebo bubeníkem Tomášem Reindlem. Na desce účinkoval i saxofonista The Plastic People Of The Universe Vratislav Brabenec. "Z jednotlivých nápadů, s nimiž nejčastěji přichází Křivánková nebo Lucas, rostou tvary, které se vyvíjejí, gradují, přinášejí stoupající napětí a opět se rozplývají ve zklidnění," napsal o desce Lubomír Dorůžka v deníku MF Dnes.

Posila pro andělský chór

Umělkyně se svérázným smyslem pro humor bývá v hudební literatuře přirovnávána k Ursule Dudziakové či k Al Jarreaumu. Lubomír Dorůžka ve své publikaci Český jazz mezi tanky a klíči uvádí, že po hudební stránce šlo možná o nejzajímavější talent, který se před rokem 1989 rozvíjel. "Stejně jako další hudebníci její generace, i v hudebním přístupu Mirky Křivánkové je patrný impulz bigbítu, i když k ní přišel jaksi dodatečně a nikdy mu nepodlehla naplno," napsal Dorůžka. "Tradiční jazz se jí už nedotkl. Zato se jí velmi dotkl free jazz, který jí okouzlil už jako patnáctiletou a velmi ovlivnil její přístup ke zpěvu. Ten byl v Československu v té době velmi ojedinělý a nadlouho zde ojedinělým zůstal," dodal.

Smrt si říká rock'n'roll: Příběhy zesnulých hvězd

S Křivánkovou vystupovala také tuzemská jazzová legenda Jana Koubková, která na ni vzpomíná jako na skvělou zpěvačku. "Mirka? Takový hlasový fenomén umět pokrýt všechny hudební žánry se skvělou hravostí, nádhernými improvizacemi – v tom Mirka byla jediná v Československu. A ve světě by se též proslavila jako zpěvačky Urszula Dudziaková a Flora Purim, které měla moc ráda, kdyby tomu nebránil minulý režim... Kdykoliv zpívala s Jiřím Stivínem na Vokalíze, pobrala všechny první ceny. Taky trochu pálila svíčku na obou koncích, čemuž se při těch prožívaných a vypjatých emocích v hudbě i v životě nedivím. Andělský chór teď tam nahoře získal jedinečný sólový hlas," uvedla Koubková pro Lidové noviny.

Text: Roman Jireš
Témata: Miroslava Křivánková, Ch.A.S.A., Jana Koubková, Zdeněk Dvořák