Vydáno 04.10.2020 | autor: redakce
„Zpěv je velmi rizikovou aktivitou. Máme o tom důkazy ze světa i z tuzemska," vysvětlil Roman Prymula zákaz muzikálů a všech veřejných vystoupení, na kterých se zpívá. Zvedli jsme hozenou rukavici a přinášíme tipy na nejzajímavější instrumentální kapely, jejichž koncert by neměl být problémem ani ve výjimečném stavu.
TOP 10 instrumentálních kapel. Nezpívají, koncertovat tedy můžou
Původně desetihlavé instrumentální těleso se může pyšnit tím, že dalo světu jeden žánr - konkrétně ska a nepřímo tedy také jamajské rocksteady, reggae a dancehall. Muzikanti spolu začali hrávat ještě jako děti už v druhé půlce 50. let, debutové LP Ska Authentic, ale vydali až na jaře 1963. Většinu zakládajících členů The Skatalites vychovaly řádové sestry v sirotčinci Alpha Boys School, který kromě kázně klade důraz na hru na dechové nástroje.
V 60. letech The Skatalites projížděli Jamajku coby vynálezci ska, prvního jamajského žánru, který uspěl mimo Karibik, a vedle toho fungovali jako jedna z nejvytíženějších studiových kapel v Kingstonu. Nahrávali prakticky s každým z velkých hlasů Jamajky, zmiňme například debutový singl Simmer Down, který nahráli v roce 1963 pro pěvecké trio The Wailers, v němž začínal Bob Marley. The Skatalites jezdí dodnes po celém světě, nutno ale dodat, že z původní sestavy nežije už nikdo a hity jako Latin Goes Ska hrají podstatně mladší muzikanti. Zda se covid-19 šíří také skrz žestě, ministr Prymula neuvedl.
Britský vizionář o hudbě nejraději přemýšlí, skládání a nahrávání je pro něj spíš podružné. V letech 1976 až 1979 pracoval Brian Eno s Davidem Bowiem na slavné berlínské trilogii čítající alba Low, Heroes a Lodger, neméně zajímavá je ale jeho sólová tvorba. V polovině 70. let totiž začal s hudbou pracovat jako se závěsným obrazem - ten člověku visí na zdi, nevyžaduje soustředěnou pozornost, ale přesto život a myšlení diváka ovlivňují.
Okopíroval David Bowie image mořských potvor? Prohlédněte si fascinující galerii
Na tomto principu vzniklo v roce 1975 ambientní album Discreet Music, tři roky poté vydal Eno desku Ambient 1: Music for Airports, která zlidštila sterilní prostředí letištních hal po celém světě. Dnes se Brian Eno věnuje například programům a aplikacím, které pomocí umělé inteligence píší hudbu v reálném čase podle denní doby, ročního období nebo počasí. Brian Eno je proti zaběhlým konvencím a dokazuje, že i beze zpěvu hudba dokáže být podmanivě fascinující.
Americké kluby během 40. a 50. tepaly vzrušením z nové hudby, jíž byl nejdříve bebop, později živočišný jazz. Ikonou tehdejší subkultury hipsterů a beatníků se stal saxofonista Charlie Parker, který se profiloval jako nekompromisní umělec, role baviče bílých „dětí“ ho nezajímala. Při divokých koncertech se sice nezpívalo, o moc bezpečné prostředí ale nešlo. Geniální hudebník zemřel na cirhózu jater a infarkt v 34 letech, koroner po ohledání těla oznámil, že Parker měl tělo v kondici padesáti až šedesátiletého muže.
Tento kvartet z francouzského Rennes patří k nejzábavnějším kapelám lehce nerdského žánru jménem math core, případně matematický indie core. Během dvanácti let se vypracovali a koncerty pro tisíce lidí hrají nejen ve Francii. Vzhledem k faktu, že jejich hudba je čistě instrumentální a nijak jednoduchá, je to svého druhu zázrak. Přestože se Totorro obejdou beze slov, jejích písně jsou napěchované emocemi a nečekanými zvraty, které občas vedou k až naivnímu optimismu. Jejich jméno by také klidně mohlo sloužit jako synonymum pro naprosto sehranou partu skvělých muzikantů.
„Pokud někdo znal někoho, kdo hrál na nějaký nástroj a zdál se jako ‚v pohodě‘ člověk, prostě se k nám přidal,“ popsal organickou sestavu hudebního kolektivu kytarista a pianista Efrim Menuck. Kanadští experimentátoři vznikli v roce 1994 a jejich druhá deska Lift Your Skinny Fists Like Antennas to Heaven z roku 2000 byla mnoha médii jmenována za jedno z nejdůležitějších alb poslední dekády druhého milénia. Scénická emocionální hudba, postrockový orkán, netradiční nástroje, hudba, která obestře všechno a všechny. To všechno jsou důvody, proč koncerty Godspeed You! Black Emperor patří mezi zážitky, které obrátí člověku život. A navíc beze zpěvu.
Kapela kolem klávesisty Bookera T. Jonese v 60. a 70. letech zásadně formovala zvuk jižanského soulu. Byla jednou z prvních rasově smíšených kapel v USA, a to v době, kdy byl soul považován za doménu černošských muzikantů.
Spolupracovala na nahrávkách mnoha umělců, jmenujme Billa Witherse, Otise Reddinga nebo Wilsona Picketta. Vydávala ale také samostatné instrumentální nahrávky, z nichž nejznámější je hit Green Onions z roku 1962.
Velkými fanoušky formace byli Beatles, a protože obdiv mezi kapelami byl vzájemný, nahráli Booker T. and the M.G.’s v roce 1970 desku McLemore Avenue, která je kompletní instrumentální coververzí alba Abbey Road.
Progresivní rockeři z Kalifornie mají na svém kontě zatím tři studiová alba s převážně instrumentálními skladbami a jsou jednou z nejdiskutovanějších aktuálních kapel tohoto žánrů.
Jejich styl je někdy také popisován jako math rock, který se vyznačuje polyrytmy, nezvyklými a často se měnícími takty a složitými harmoniemi. To může znít komplikovaně, výsledkem je ale příjemná muzika doplněná zábavnými videoklipy.
Finský kvartet si propůjčil jméno od psí kosmonautky Lajky a hraje kalifornský surf-rock s příměsí do skandinávského instrumentálního rocku zvaného „rautalanka“, což v překladu znamená „železný drát“.
Přestože svou činnost ukončil už v roce 2008, stihl za svou dvacetiletou kariéru vydat šest řadových alb, několikrát projet Evropu i Spojené státy a získat si obdiv mnoha hudebních hvězd včetně krále surf-rocku Dicka Dalea. Al Jourgensen z Ministry kvartet dokonce nazval „nejlepší kapelou na světě“.
Basák Michael League založil svůj soubor v roce 2004, když studoval na Texaské univerzitě v Austinu. Nedostal se do žádného ze školních souborů, a tak si založil vlastní. On sám ho popisuje jako „popovou kapelu, která hodně improvizuje a nemá vokály,“ jeho záběr je ale mnohem širší – kombinuje jazz, world music, funk i rockové prvky.
Z deseti původních členů zůstalo v souboru šest až dodnes, jinak se v něm vystřídalo přes 40 muzikantů. Jsou držiteli tří cen Grammy a mnoha dalších ocenění, na kontě mají již 13 alb.
Irská kapela God Is an Astronaut funguje už od roku 2002. Několikrát se představila i v České republice, naposledy loni na festivalu Rock for People.
Pro každou ze svých atmosférických post-rockových skladeb mají její členové připravené vlastní doprovodné video, které spolu se světelnými efekty vytváří při živých vystoupeních kompletní audiovizuální zážitek. Sami svůj přístup k hudbě popisují jako „vyprávění beze slov.“ V současné době pracují na desátém albu, které by mělo spatřit světlo světa ke konci letošního roku.
Text: Barbora Pěchová, red, Foto: Archiv Rock Report a promo kapel
Témata: The Skatalites, Brian Eno, Godspeed You! Black Emperor, Charlie Parker, TotorRo, CHON, Snarky Puppy, Laika and the Cosmonauts, God Is an Astronaut, Booker T. and the M.G.’s
