Příběh českého hitu: Vladimír Mišík - Stříhali dohola malého chlapečka

„Píseň vznikla v období, kdy jsem byl náruživým čtenářem poezie. Bydlel jsem tenkrát ještě s maminkou, v kuchyni jsem si brnkal na kytaru a u toho pročítal Kainarovy básně. Stříhali dohola malého chlapečka mě zaujala, protože já měl tenkrát delší vlasy přes uši, takový sestřih alá Beatles, a máma mě často vyháněla k holiči,“ vzpomínal Vladimír Mišík v rozhovoru pro iREPORT ve svém holešovickém bytě.

Příběh českého hitu: Vladimír Mišík - Slunečný hrob

"Stříhali dohola malého chlapečka,
kadeře padaly k zemi a zmíraly,
kadeře padaly jak růže do hrobu,
železná židle se otáčela.

Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn,
jenom se dívali, jenom se dívali,
že už je chlapeček chycen a obelstěn,
v té bílé zástěře kolem krku."

„Za rohem toho našeho bytu byla taková ‚oficína‘, která působila identicky s tou básní. Holič měl takové zubaté nůžky a já jako kluk jsem tam trpěl, při stříhání vlasů to tahalo a bolelo, bylo to skutečné utrpení. Takže ta báseň souzněla s mými pocity, které jsem tenkrát zažíval. A pak jsem přidal pár akordů, a píseň byla hotová,“ dodal písničkář, který ve zhudebňování Kainarových básní, ale i jiných básníků, pokračoval i ve své další umělecké tvorbě.

"Jeden z nich Kulhavý učitel na cello,
zasmál se nahlas a všichni se pohnuli,
zasmál se nahlas a ono to zaznělo,
jako kus masa když pleskne o zem.

Učeň se dívá na malého chlapečka,
jak malé zvíře se dívává na jiné,
ještě ne chytit a rváti si z cizího,
a už přece."

„Já mám taky jednu vzpomínku na tuto báseň a posléze i písničku,“ doplnil povídání Petr Ostrouchov. „Já jsem se díky této písničce seznámil vůbec poprvé s existencí osoby jménem Vladimír Mišík, a to takovým zajímavým způsobem. Na gymplu jsem měl jednoho intelektuálního spolužáka, který bydlel nedalo na Letné, pár bloků odsud od Vláďova bytu. A ten mi půjčoval desky a knížky a mezi nimi byla i Kainarova sbírka básní. A když měl ten kamarád po nějaké době narozeniny, rozhodli jsme se s jinými spolužáky jako dárek natočit pro něj pár písniček," vzpomínal Ostrouchov.

Příběh českého hitu: Vladimír Mišík - Variace na renesanční téma

"Natáčeli jsme to v kulturním domě Cíl na Zahradním městě, byly tam nějaké improvizace, nějaké bluesové dvanáctky, a já se rozhodl zhudebnit právě Kainarovu báseň Stříhali dohola malého chlapečka. A když si to ten kamarád pak poslechl, zeptal se mně – to je vtipné, víš že už ta písnička existuje? A já na to, že vůbec netuším, a hned jsem chtěl vědět, kdo ji napsal. A tak jsem se poprvé doslechl o Vladimíru Mišíkovi,“ přidal svou vzpomínku zakladatel hudebního vydavatelství Animal Music a člen kapely Blue Shadows, který s Vladimírem Mišíkem úzce spolupracuje od vydání jeho alba Jednou tě potkám, které vyšlo v roce 2019.

"Ráno si staví svou růžovou bandasku,
na malá kamínka, na vincka chcípáčka,
a proto učňovy všelijaké myšlenky,
jsou vždycky stranou a trochu vlažné.

"Toužení svědící jak uhry pod mýdlem,
toužení svědící po malé šatnářce,
sedává v kavárně pod svými kabáty,
jako pod mladými oběšenci."

Píseň Stříhali dohola malého chlapečka se časem stala natolik známou, že Mišíkovi fanoušci začali jeho debutovému sólovému albu, které nemělo název, přezdívat právě jménem této skladby.

Po velmi plodném období, kdy byl Vladimír Mišík součástí kapel The Matadors, The Blue Effect a Flamengo se hudebník v polovině sedmdesátých let minulého století ocitl na rozcestí. Rozhodl se potvrdit svou skladatelskou invenci ve spojení s českými texty a nahrál výtečné album s vlivy akustického písničkářství, kde si do studia pozval jako hosty výborné muzikanty, kteří se stali zárodkem budoucí kapely Etc. Album se nahrávalo na podzim roku 1975 ve studiích Supraphon v pražských Dejvicích a vyšlo v roce 1976. Ve stejném roce vznikl i černobílý videoklip, který byl v podstatě živým televizním záznamem z pořadu Písničky pod rentgenem.

ROZHOVOR | Vladimír Mišík: Na Strahově se mi ztratila kytara, doufal jsem, že mi Rolling Stones nějakou půjčí

Vedle skladeb Variace na renesanční téma a Sluneční hrob patří tento song asi k nejcharakterističtějším Mišíkovým hudebním uměleckým počinům a stal se doslova národním pokladem české moderní kultury.

"Stříhali dohola malého chlapečka,
dívat se na sebe, nesmět se pohnouti,
nesmět se pohnouti na židli z železa,
už mu to začlo."

Text: Aleš Materna, foto: archiv Vladimíra Mišíka, Ivan Prokop
Témata: Vladimír Mišík, Petr Ostrouchov, Josef Kainar, Stříhali dohola malého chlapečka, příběh hitu