LIVE: Charismatičtí Volbeat znovu ukázali, jak vypadá koncert znamenitý od prvního do posledního tónu

Volbeat interview: V hudbě nejsou pravidla, neustále se něco učíme

Volbeat
Praha, O2 universum
3. 10. 2025

O úvod večera se postarala britská doom punková dívčí kapela Witch Fever, po níž dostala nejen slovo, rovněž britská, post-grunge formace Bush. I v jejím případě nelze nepoužít slovo charismatický.

LIVE: Závěru Rock for People vévodili Skillet a Volbeat

Její frontman Gavin Rossdale takový zkrátka je. Málokdo by podle jeho elegantního rockově lehce šťavnatého vystupování hádal, že bývalý manžel Gwen Stefani a vášnivý tenista za pár dní oslaví šedesátku. Bush jednoznačně sklidili největší ovace za píseň Swallowed. Při závěrečné Flowers on a Grave se Gavin vypravil za fanoušky na tribunu a pak prošel publikem skoro až k hlavnímu vchodu do haly. I za to a pochopitelně nejen on i celá kapela získali od publika velmi hlučné ocenění.

Osm minut po deváté večer nadešel čas na entrée hlavní hvězdy. Natěšení fanoušci všech věkových kategorií, tak od sedmi do sedmdesáti let, s nejpočetnějším zastoupením lidí od pětadvaceti do pětapadesáti, genderově v poměru zhruba 40:60 (ženy:muži), přivítali Volbeat s nadšením. Trio v čele s mega charismatickým hlavním zpěvákem, kytaristou a skladatelským mozkem Michaelem Poulsenem, tvořené dále dalším zakládajícím členem bubeníkem Jonem Larsenem a baskytaristou Kasparem Boye Larsenem, na turné už druhým rokem posílené kytaristou Flemmingem C. Lundem otevřelo koncertní set stejně jako před třemi lety hitovkou The Devil's Bleeding Crown.

Kdybych si chtěla ulehčit práci, mohla bych zkopírovat, co jsem napsala tehdy a jen tu a tam pozměnit slůvko a poupravit setlist. Tím v žádném případě nechci říct, že byl koncert úplně stejný, ale vypíchnout, že u Volbeat je laťka hodně vysoko a taky se tam drží. Nedivím se, že tento heavy rock'n'rollový zázrak ze zemičky poloviční velikosti, jako je ta naše dokázal pobláznit celý svět. Jen si říkám, kde se tam vzal, jak to dokázal a mým toužebným přáním je, aby to jednou dokázala i nějaká česká kapela, jenže…

Volbeat roztřásli O2 universum svým heavymetalem

Volbeat jsou unikát. Opět předvedli dokonalý zvuk, kde všechno hraje a zpívá, zvuk má ohromnou sílu, je dost nahlas, ale ne tak, aby to bylo nějak bolavé či dokonce ohrožující, pulzuje, hladí. Songy mají rytmy i melodie, na některých místech jsou techničtější a žádnému nechybí chytlavost. Mezitím Michael se svou typickou lidskostí vřele, chlapsky laskavě, s jemným vtipem a přirozenou autoritou komunikuje s publikem. Miluju, když má někdo takový respekt a fanoušci ho krásně následují, aniž by si potřeboval hrát na supertvrďáka. Padesátiletý Mr. Poulsen je, dle data narození, asi nejpovedenějším „aprílem“, jaký si lze představit.

Jako druhá píseň zazněla Lola Montez a publikum dostalo prostor se projevit. Podle Michaela nepodalo dostačující výkon, a tak vyžadoval nápravu. „Vím, že to umíte líp, všechny vás znám, vím, kde každý z vás bydlí,“ řekl s šibalským úsměvem. Co chtěl, to dostal. Následovala Sad Man's Tongue, v jejímž úvodu tradičně zazněl úryvek Ring of Fire. „Tenhle song jsme ukradli Johnnymu Cashovi. My to přiznáváme. Nebudeme přece jako ostatní tvrdit, že jsme se jen inspirovali,“ prohlásil Michael.

LIVE: Volbeat oslavili v Praze Halloween ve velkém stylu

Volbeat jsou jedineční. Právě u této písně si člověk říká, jak to sedí. Oni jsou hudebně takový novodobý a poněkud tvrdší Johnny Cash. Možná proto vyprodávají haly, jako například na předchozích zastávkách tohoto turné v Německu a Rakousku, ve Vídni dokonce hned dva večery za sebou, zatímco u nás máme možnost si je vychutnat takřka v klubové atmosféře.

Dále zahráli vskutku démonickou a technicky náročnější Demonic Depression. Píseň Fallen Michael věnoval každému, kdo „ztratil někoho milovaného“ a také svému tátovi. Měla skvělý ohlas. Po Shotgun Blues se frontman zeptal, kolik lidí slyšelo nové album. Moc rukou se nezvedlo, zavtipkoval, že asi čtyři nebo pět. Logicky pak Volbeat zahráli první ochutnávku z něj s „kraťoučkým“ názvem In the Barn of the Goat Giving Birth to Satan's Spawn in a Dying World of Doom. Opravdu parádní kousek s moderním country začátkem a pak "metallikovským" nářezem. Taky se po publiku vyžadovalo mečení a přišla pochvala: „Jste dobré kozy.“

Dánští Volbeat strhli O2 universum od prvních tónů kytar. Hráli také Danko Jones a Baroness

Z nové desky God of Angels Trust, která vyšla v červnu, zazněla taky píseň By a Monster's Hand, následovaná klasikou Heaven nor Hell. Před The Devil Rages On padla zmínka, že už na tomto koncertě proběhlo všechno kromě circle pitu. Po Die to Live jsme od Volbeat dostali třetí dárek z albové novinky Time Will Heal. Velmi silný kousek, jak hudebně, tak textově. Následně si Michael utřel ručníkem, co se dalo a ten bílý kus látky se svou DNA hodil do publika.

Užili jsme si i „fan favourites“ Black Rose a Seal the Deal. Před For Evigt Michael zmínil, že je v písni pár slov v dánštině, věnoval ji manželce a dětem, přičemž bylo vidět, jak mu rodina na turné už teď chybí. Před Still Counting pozval na pódium omladinu z publika. Než dorazila, postupně představil členy kapely. Ve finále, kdy stejně jako vlastně po celý koncert zpívali, tleskali a hrozili snad úplně všichni, zazněly A Warrior's Call a Pool of Booze, Booze, Booza. Hodina a půl rockového blaha utekla jako nic.

Text: Liv Boková, foto: Pavla Hartmanová (Live Nation)
Témata: Volbeat, Michael Poulsen, Bush, Gavin Rosdale, Gwen Stefani, Witch Fever, Johnny Cash, Metallica