Vydáno 19.07.2024 | autor: Andrea Hupková
Druhý den Colours of Ostrava byly na programu koncerty spousty tuzemských interpretů, kterým naprosto kralovali Mig 21. Své 20. výročí před plně obsazeným sálem oslavila Aneta Langerová, jejíž koncert předcházel hlavní hvězdě večera, Samu Smithovi. Po jejich vystoupení nezůstala jediná pochybnost o tom, proč jsou právě oni jednou z největších současných senzací.
LIVE: Jhen Yue Tang na Colours of Ostrava zbořili jazykovou bariéru, Sam Smith naopak dojali
Colours of Ostrava za sebou mají druhý den. Program otevřel už o půl třetí na Cacao stage Alex Serra, přičemž se na něj začali lidé shromažďovat už dlouho před začátkem koncertu. Pódium je tematicky koncipované kolem jednoty a návratu k přírodě, což dokonale ladí se Serrovou tvorbou. Ten své vystoupení odstartovl zapálením vonné tyčinky, se kterou se pak muzikant prošel mezi diváky. Rituálnost tohoto obřadu zvýšily slečny, které se začaly mazat vonnými oleji. Meditativní hudba, inspirovaná cestami po Jižní Americe a Africe, vyvolala Ostravě ostrůvek klidu a míru duše.
Pouhou půlhodinu po Serrovi rozezněli hlavní stage Mig 21. Kontrast to byl dokonalý. Živelnost a energie, kterou s sebou přivezli, se alespoň na hodinu přehoupla i na obecenstvo. To možná nejdříve reptalo nad teplem, při pohledu na Macháčka, který se ale na pódiu potil v metalické košili a křivákem, museli lidé uznat, že se mají vlastně ještě dobře. A tak se řvalo, zpívalo, tancovalo a proběhla i mexická vlna.
Rockově naladěná část publika pak přešla na nedalekou T-Mobile stage, kde začínali slovenští Billy Barman. Věkový průměr jejich publika byl nižší, a s ním klesklo i nadšení. Kapela přesto odehrála skvělý koncert protkaný největšími hity i novinkou z nového alba Galéria duševného zdravia.
Jak už je zvykem, na druhé straně festivalu probíhal koncert zcela opačného rázu. Publikum toužící po pohodě, oslovil funky letní odvaz Sary Curruchich, která jako kdyby na Orlen stage personifikovala léto. Její skladby byly podobně rozmanité jako početné publikum, které původně možná přišlo na stinné místo pod kopcem, ale rozhodně zůstalo kvůli talentu slečny Curruchich.
Colours se nebojí dát prostor i niche umělcům. Díky tomu se na jednom z hlavních pódií objevili tchajwanští Jhen Yue Tang. Jejich kostýmy odkazovaly na tradiční folklor, vybavení na metal. Po zvukové zkoušce byli diváci mírně vyděšení, naštěstí se ukázalo, že šlo o chybu v aparatuře. Zřejmě ji opravil rituál, kterým zpěvák koncert začal - téměř nikdo z přihlížejících netušil, co se děje, přesto jásal. Ačkoliv kapela zpívala v rodné tchajvanštině, přidávali se diváci k refrénu. Když pak zpěvák vytáhl umělou kobru a začal s ní bičovat stage, získal si diváky už na 100 %.
Další koncerty pak byly trochu slabší. Lidem se moc nechtělo, atmosféra byla líná. S příchodem večera se spíše než na koncerty pouštěli do menších parties na stagích, ve stanech a také na karaoke. Začínající kapely jako Limity i přesto hráli alespoň pro omezené publikum. Neměli to však jednoduché, i na poměrně zavedené britské Tankus the Henge se dostavilo minimum diváků, kteří si navíc posedali daleko od pódia.
Ještě celkem táhla energická Bat for Lashes, ale jinak se čekalo především na hlavní hvězdu večera. Doslova tlačenka byla však k večeru na Tata Bojs a spousta lidí vyrazila i na Anetu Langerovou, jejíž koncert byl předem beznadějně vyprodaný.
S odbitím desáté hodiny se většina účastníků festivalu vydala ke stage České Spořitelny. Sam Smith se v momentální fázi své tvorby zaměřují na víru v sebe samotné. K vysokému sebevědomí mají Smith několik důvodů, mimo jiné pět cen Grammy a naprosto úžasný hlas. Ten doprovázely během večera také elegantní pohyby a tranzice mezi outfity, ze saka do večerní róby.
Publikum tento večer nepatřilo k nejjásavějšímu, o to více ale natáčelo a dojímalo se. Především u první skladby Stay With Me se v něm zvedlo kvůli natáčení tolik telefonů, že to na chvíli vypadalo jako hvězdná obloha. Dojetí v tom okamžiku bylo očividné i na pódiu. S jemným osvětlením a sehranou company byla skutečná radost to sledovat.
Ani ti, kdo se chtěli spíše vyřádit, než rozněžnět, nemuseli dlouho smutnit. Party stany nadále fungovaly a stejně tak Frisco Stage, díky které Ostrava konečně dostala karaoke hodné své pověsti. Pro mnohé se tak druhý festivalový den protáhl do brzkého rána.
Text: Andrea Hupková, foto: Kristýna Králová
Témata: Colours of Ostrava, festivaly, Sam Smith, Aneta Langerová, Mig 21, Billy Barman, Alex Serra, Jhen Yue Tang, Sara Curruchich
0,00
čtenáři
hlasuj
