Aneta Langerová interview: Chci, aby ve mně pořád vítězila pravda a férovost vůči okolí

Aneto, máme za sebou projekci filmu 8 hlav šílenství, kde hrajete hlavní roli Anny Barkovové. Jaké pro vás je dívat se sama na sebe ve své první filmové roli?
Dívat se sama na sebe je něco šíleného (smích). Jsem na to zvyklá v momentě, kdy tam nejsem za někoho jiného, ale opravdu za sebe. Dívat se na sebe a být někým jiným je zvláštní pocit. Nerada bych tím někoho odradila od filmu, ale pro mě samotnou je prožitek složitější.

Vladivojna La Chia složila soundtrack k filmu 8 hlav šílenství. Hostují Lucie Bílá, Aneta Langerová nebo Kittchen

Hodně se namluvilo o tom, že režisérka Marta Nováková chtěla neherečku. Jaké pro vás bylo se s rolí Anny sžívat, musela jste se do ní hodně ponořit?
Do Anny Barkovové, jejího života, přemýšlení a způsobu tvorby jsem se musela ponořovat dlouho. Film se natáčel v průběhu několika let, kdy jsem pořád střídala roli Anny, Sidonie v divadle s Martou Kubišovou a svůj vlastní život. Snažila jsem se do té role vcítit tak, aby to bylo autentické, důvěryhodné. Bylo to pro mě nové a do té doby nepoznané. Chvíli jsem z toho byla vyjukaná, chvíli jsem zase byla ráda za možnost dívat se na svět jinýma očima. A vždycky, když se dotočilo, děkovala jsem Pánu Bohu za to, že žijeme tak, jak žijeme. Po dokončení filmu jsem byla ráda, že už budu jenom já a nebudu mít hlavu rozdvojenou (smích).

Aneta Langerová jako ruská básnířka Anna Barkovová ve filmu 8 hlav šílenství

Vnesla Anna Barkovová něco i do vašeho života, obohatila vás něčím?
Byl to velmi inspirativní člověk, pevný ve svém odhodlání, ve svém názoru. I když musela být považována za úplného blázna, nebrala si to osobně. Nepodlamovalo jí to nohy tak, jako ostatním, naopak ji to burcovalo k tomu, aby byla ještě větším rebelem ve společnosti a upozorňovala na věci, které se kolem ní děly dnes a denně.

Aneta Langerová interview: Kontrasty jsou životadárné, baví mě zjišťovat, do čeho všeho jsem schopna vstoupit

VĚŘÍM, ŽE BYCH SE I V TĚŽKÉ SITUACI DRŽELA SVÝCH HODNOT A ZÁSAD 

Myslíte si, že téma svobody, které se filmem táhne, je aktuální i dnes?
Řekla bych, že bude aktuální stále. V momentě, kdy člověk ignoruje menší nerovnosti, mávne nad tím rukou, brzy z toho může být mnohem větší problém. Je to aktuální i vzhledem k dnešní době, měli bychom si uvědomit, co nás potkalo v minulých letech, otevřít oči a vidět věci tak, jak jsou. Člověk by se neměl nechat odbýt, a je jedno, jestli je to v restauraci, nebo na politické scéně, princip zůstává stejný.

Představovala jste si někdy vy sama, jak byste řešila situaci, kdy byste nemohla svobodně tvořit?
Poprvé jsem nad tím přemýšlela v době, kdy jsem poznala Martu Kubišovou a měla možnost si o tom s ní povídat. Marta je velmi přímá a dokáže si elegantně poradit s každou situací. Nejsem si jistá, zda bych vydržela to, co Marta nebo třeba právě Anna, kdybych se ocitla v podobné situaci, ačkoliv chci, aby ve mně pořád vítězila pravda a férovost vůči okolí. Ještě těžší je to v momentě, kdy se člověk nerozhoduje jen sám za sebe, ale i za svou rodinu. Jsou to silné ženy, osobnosti, které se s tím vypořádaly po svém, podobně jako třeba Milada Horáková. Věřím, že kdyby nastala podobně těžká situace, držela bych se svých zásad a hodnot. Ale pokud bych si měla vybrat například mezi životem svého dítěte a pravdou, je jasné, že bych si vybrala dítě. Zkrátka vždycky záleží na okolnostech, na tom, jak člověk ze situace může vyjít se ctí a zároveň tím nepoškodit svůj názor, svou duši.

Právě s Martou Kubišovou vás čekají v říjnu její rozlučkové koncerty, kterými uzavře svou pěveckou kariéru. Bude vám na naší scéně chybět?
Bude pro mě těžké se s ní rozloučit, ale na druhou stranu jí ze srdce velmi přeji odpočinek, jaký si zaslouží a o který si řekla. Nést celý život na hrbu vše, co během své kariéry vytvořila a jakou ikonou pro nás je, musí být náročné.

FOTOREPORT: Aneta Langerová zpívala na Vyšehradě o srpnových kometách i o tom, jak se nad Prahou stmívá

Myslíte, že máme na naší scéně další tak výrazné osobnosti, jakou je Marta Kubišová? Vidíte vy sama mezi umělci své generace někoho takového?
Pořád vzhlížím spíš ke jménům její generace, u těch mladších asi ještě nenastal čas, abych o někom mohla něco takového říct. Baví mě hudba různých muzikantů, těší mě jejich přístup, ale s tím, čím vším je Marta, se to těžko srovnává. Snad bych mohla uvést Janu Kirschner, se kterou jsem se už několikrát potkala, vím, že ke své práci i životu přistupuje velmi čestně a s úctou. Dělá nádherné písně a pokaždé, když člověk vidí její koncert, je nadšený.

PŘÁNÍ JSOU MOTOREM MÉHO ŽIVOTA

Nyní vydáváte CD a DVD Na vlně radosti, které obsahuje záznam z koncertu v pražkém Foru Karlín z loňkého prosince. Jak na koncert vzpomínáte?
Vzpomínám na něj velmi ráda, naplnilo se tam něco, po čem jsem toužila - udělat oslavu období alba Na Radosti, vyzdvihnout muzikanty, které kolem sebe mám. Potěšilo mě, že se to uskutečnilo v takovém velkém měřítku a jsem hrdá, jak dobře muzikanti zahráli, nemuseli jsme pak materiál výrazněji upravovat, došlo jen k malým postprodukčním zásahům. Nešlo jen o to natočit živák, pro mě bylo důležité především zaznamenat to, proč DVD v takové formě vzniklo, proč jsme do něj investovali tolik prostředků, energie, času. Vše bylo proto, abychom měli vzpomínku na tohle výjimečné období. Vím, že na něj tak jako tak nezapomenu, ale je příjemné mít zase něco v krabičce (smích).

LIVE: Radost v podání Anety Langerové má nekonečně mnoho podob

Když člověk booklet CD a DVD otevře, začne hrát úryvek písně Hvězda. Jak vás toto překvapení napadlo?
Chtěli jsme takto alespoň symbolicky pozvat lidi mezi nás, do prostoru radosti. Je v tom i malé poslání díky tomu, že jde o část písně Hvězda. Byla bych ráda, aby si člověk, který booklet otevře, v tu chvíli něco přál. Přání jsou motorem mého života. Kdybych si přestala přát, přestala bych nejspíš i existovat.

Obal nového CD a DVD Na vlně radosti

Booklet obsahuje i pohled, na který mohou lidé něco namalovat a poslat ho Hynkovi, nemocnému chlapci (více informací zde). Jak jste na Hynka přišla?
S Hynkem jsem ve vzdáleném spojení, nikdy jsme se však osobně neviděli. To je pro mě něco nového, protože vždycky, když jsem někoho či něco podpořila, vždycky jsem se s těmi lidmi nejprve setkala a zjišťovala co a jak. U Hynka už nějakou dobu pozoruji jeho vývoj, ale vzdáleně. Dlouho jsem něco podobného chtěla udělat, využít mých projektů pro někoho dalšího. Nějaký čas jsme se o tom bavili i s mými blízkými a týmem kolem, pak se Martina Kaderková, se kterou už dlouhodobě také spolupracuji, zmínila o Hynkovi a nápad vytvořit pohlednici byl na světě. Z alba Na vlně radosti jsem měla velkou radost a tu jsem měla chuť s ním sdílet a zprostředkovat mu ji. Budu ráda, když se zapojí i ostatní, ať už mu pošlou pozdrav, nebo mu něco namalují, nebo ho finančně podpoří. Hynka a jeho rodiče to jistě velmi potěší.

Vy sama jste už Hynkovi něco namalovala?
Ještě ne, ale těším se na to. Chystáme se na to s kapelou a s rodinou, uděláme si malovací odpoledne. Je dobré mít stále na paměti, že nejsme na světě sami.

CD a DVD Na vlně radosti pokřtila Aneta Langerová v pražském Supraphon Musicpointu, kmotrou se stala ředitelka Supraphonu Iva Milerová. Foto: Helena Kadlčíková

Koncem roku vás čeká poslední várka koncertů Na Radosti a také koncert ve Foru Karlín se SOČR, co máte v plánu na příští rok?
Volno (smích). Zažila jsem tři velmi intenzivní roky a je potřeba si odpočinout, nabrat sílu. Bude to moje první delší volno bez toho, abych musela něco tvořit, rozhodovat, vymýšlet. Moc se na to těším.

HODNOTY A VZTAHY, KTERÉ MÁM, SE SNAŽÍM PROHLUBOVAT, NE JE MĚNIT

Období kolem vašich předchozích alb zdaleka netrvala tak dlouho, čím si myslíte, že si právě album Na Radosti vysloužilo tak vytrvalý zájem fanoušků?
Je to stejné jako v běžném životě, tak jak přistupujete k druhým, přistupují oni k vám. Když věříte tomu, co děláte, můžou tomu věřit i ostatní, jde o přirozený vývoj. Je to nejautentičtější deska, kterou jsem dosud vydala, což budu asi říkat o každé další desce, protože album vždycky odráží, kam zrovna člověk došel. Hrají tam dobří muzikanti, dokážou vystihnout podstatu písní, které Jakub Zitko krásně zaranžoval. A já si všechno jenom hlídám (smích). Za všechny mám pocit, že je to dobře odvedená práce, kterou budeme moci na konci roku nechat plynout a žít vlastním životem. To mi přináší další radost, protože je opravdu úleva, když se nějaká etapa uzavře a začne nová.

Aneta Langerová na koncertě ve Foru Karlín, jehož záznam vyšel na CD a DVD Na vlně radosti. Foto: Helena Kadlčíková

Jak jste na tom s přípravou nových písní?
Hraji si na piano nebo na kytaru, zpívám si k tomu nějaké melodie, nahrávám, zatím sama pro sebe. Ale že bych to dávala dohromady, to zatím ne. Vím, že moje tělo a hlava už nutně potřebují pauzu a odpočinek, myslet na něco jiného. To je pro mě teď zásadní. Věřím, že pak to přijde.

Vstoupil do vašeho života nějaký nový impuls, který byste chtěla do nových písní promítnout?
V tomto ohledu jsem minimalista, nemusím dělat obří změny, stačí mi pracovat s vědomím, které se postupem času vyvíjí a já se vyvíjím s ním. Nepotřebuji odletět do Austrálie a starat se o klokany. Naopak stavím na hodnotách a vztazích, které mám, snažím se je spíš prohlubovat, než je měnit.

Termíny turné Na Radosti 2017:
6.12.2017 - Říčany, KC Labuť
7.12.2017 - Brno, Mahenovo divadlo
10.12.2017 - Doksy, kino Máj
11.12.2017 - Bílina, Kulturní dům Fontána
13.12.2017 - Přerov, Městský dům
14.12.2017 - Jeseník, Divadlo Petra Bezruče

3.12.2017 - Forum Karlín, Praha - Aneta Langerová s kapelou a Symfonický orchestr Českého rozhlasu "Nové Horizonty"

text: Josef Martínek, foto: Olga Špátová (promo), Helena Kadlčíková (koncert, křest CD a DVD)

Témata: Aneta Langerová, Na vlně radosti, Na Radosti, 8 hlav šílenství