Aneta Langerová interview: Kontrasty jsou životadárné, baví mě zjišťovat, do čeho všeho jsem schopna vstoupit

Vydáno 05.10.2016 | autor: Josef Martínek

Vyvrcholením úspěšného období alba Na Radosti budou pro Anetu Langerovou tři velké koncerty v Brně, Ostravě a Praze. "Těším se na kombinaci různých světů, z jedné strany budou dechy, z druhé smyčce, to se bude navíc prolínat i s mým hlasem a kapelou," láká zpěvačka na prosincová vystoupení. Zazní na nich i zbrusu nová píseň Hvězda.

 Aneta Langerová interview: Kontrasty jsou životadárné, baví mě zjišťovat, do čeho všeho jsem schopna vstoupit Aneta Langerová interview: Kontrasty jsou životadárné, baví mě zjišťovat, do čeho všeho jsem schopna vstoupit. Foto: Jana Braunová

Na podzim vrcholí dvouleté období vašeho aktuálního alba Na Radosti. Jak byste ho zhodnotila, co nejdůležitějšího vám přineslo?
Bylo toho hodně. Uvědomila jsem si, že se můžu plně spolehnout na svoje spolupracovníky, přineslo mi to úplnou důvěru v tým lidí, které mám kolem sebe. Stejně tak jsem pochopila, že i z těch největších pochybností se může člověk vyhrabat, pokud má víru. A že pochybnosti jsem před albem Na Radosti měla velké. Přineslo mi to i velké množství koncertů a tím pádem radosti z toho, že mohu stále poznávat nové lidi, objevovat zajímavé kraje a místa. Dnes mám z toho všeho dobrý pocit.

AUDIO: Aneta Langerová v novince Hvězda objímá černé nebe a znovu posouvá své hranice

Završením tohoto období budou tři prosincové koncerty Na vlně radosti ve velkých sálech. Předcházela jim turné Na Radosti v divadlech, klubech a naposledy i pod širou oblohou, jaký typ koncertů byl pro vás nejpříjemnější?
Všechny měly něco do sebe, ale tím, že jsme písně z alba Na Radosti měly už hodně zažité, se mi velmi líbilo poslední turné Pod širou oblohou. Koncertovali jsme venku na krásných místech. Ne že by snad divadla nebyla krásná, ale venkovní prostředí dodá koncertu zase jinou atmosféru a kulisy. Brala jsem to částečně i jako letní výlety.

Na velkých koncertech budete mít po boku prý i malý orchestr. Jak si to mají návštěvníci v praxi představit – budou vystoupení aranžérsky podobná třeba těm, co jste odehrála s filharmonií?
Na koncerty Na Radosti jezdíme s kapelou a smyčcovým triem, zatímco na festivalech hrajeme jen s kapelou a violoncellem. Nyní se k nám přidá ještě dechová sekce. Aranže, které vznikají speciálně pro tyto tři večery, vycházejí z koncertů s filharmonií. Ty totiž jednotlivým písním vtiskly zcela novou tvář, a proto jsme v těchto šlépějích pokračovali a dále je rozvinuli. Těším se na kombinaci různých světů, z jedné strany budou dechy, z druhé smyčce, to se bude navíc prolínat i s mým hlasem a kapelou. Na pódiu nás bude doslova jako blech (smích).

vložte odkaz, text nemažte

Chystáte se pozvat i nějaké speciální hosty, osobnosti, ke kterým máte blízko?
Nechystám, naopak bych si moc přála, aby vyniklo, jaké lidi mám kolem sebe a jak výborní muzikanti to jsou. Mám vlastně teď při každém koncertu pocit, že s sebou vezu nějaké hosty - je to právě moje kapela a smyčcové trio. Každý ze členů má i své vlastní projekty a nesmírně si vážím toho, že se mnou vystupují.

 

NECHCI SE DOSTAT DO STÁDIA, KDY BUDU DĚLAT JEDNU PÍSNIČKU JAKO DRUHOU

Vaše koncerty v posledních letech byly povětšinou komorní, máte z návratu do větších sálů respekt?
Je to určitě velká zodpovědnost, ale tu máte za každý koncert. Zvykla jsem si na komornější prostředí, na kontakt s lidmi, ten mi možná bude chybět. Ale i když budeme hrát ve velkých prostorech, pokusíme se je přizpůsobit tak, aby byly útulné. Gong v Ostravě a Sono centrum v Brně už známe, ve Foru Karlín v Praze budeme mít samostatný koncert poprvé. Některá místa budou na sezení, některá na stání, uzpůsobíme to tak, aby lidé byli stále v centru dění.

Radující se Aneta Langerová v Nebílovech přilákala i místní pávy

Zazní i čerstvě vydaná píseň Hvězda, která je pro vás znovu něčím novým. Baví vás překvapovat fanoušky?
Ráda překvapuji, a to i sama sebe, baví mě zjišťovat, do čeho všeho jsem schopna vstoupit (smích). Myslím, že kontrasty jsou životadárné, na albu Na Radosti je poslední píseň klavírní, jemně šansonová, a teď najednou přijde skladba, která je energická. Ty rozdíly jsou pro mě důležité, nechci se dostat do stádia, kdy budu dělat jednu písničku jako druhou.

Píseň jste prý měla rozpracovanou už v době příprav alba Na Radosti. Byla už tehdy v takovém aranžmá, nebo se její podoba vyprofilovala až nyní?
Když jsme nahrávali album Na Radosti, existovala jen její kostra, musím ale říct, že podobnou kostru mělo více písní, které se na něj nakonec nedostaly. Chtěli jsme, aby album fungovalo jako celek a Hvězda by ho posouvala zase trochu jinam. Proto jsme na ní přestali pracovat, nebyla to hotová píseň, jen námět. Aranžérsky jsme ji dotvářeli až teď.

Tématicky je Hvězda o splněných přáních a cestě za nimi. Vám samotné se mnoho hudebních přání splnilo, spolupracovala jste se svými idoly, koncertovala jste s orchesterem, vydala jste album na vinylu... I to se v písni odráží, že?
Ano, vždycky jsem si vysnila nějaký cíl, a když jsem měla konkrétní představu, šla jsem si za ní. Nebyla to jen přání, ale také víra, že do vysněného cíle dojdu. Když píseň zpívám, často myslím na to, aby lidé měli odvahu si něco přát. Je to obrovský motor, který vás pak popohání, díky tomu člověk roste a vyvíjí se.

Chystáte k singlu videoklip? Oba dosavadní klipy k albu Na Radosti - Tráva a Tragédie u nás na vsi - získaly Anděla, plánujete s režisérkou Olgou Špátovou něco i do třetice?
Plánujeme něco natáčet neustále, jen jsme obě měly v poslední době hodně jiné práce, takže už nezbývalo mnoho času ani energie se tomu více věnovat. Ale rády bychom společně zase něco vytvořily. Oba klipy vznikly v rodinném kruhu a v kruhu přátel, což nás na tom bavilo nejvíc. Nevím, zda bude další klip zrovna k Hvězdě, myslím si, že spíš ne.

Vydáte ještě nějaké další písně, které se na album nedostaly?
Momentálně ne, ale k námětům a tématům se mohu někdy vrátit. Není to tak, že člověk něco napíše a musí to hned vydat, každá píseň potřebuje svůj čas. Když se vás jednou to téma dotýká, asi z vašeho života úplně nezmizí. Pokud někdy budu cítit, že přišel čas pro některou z těch skladeb, vydáme ji. Je zajímavé, že jsem nikdy předtím píseň mimo album nevydala, Hvězda je první.

NÁMĚTY NA DALŠÍ DESKU UŽ MÁM, TEĎ SE TO ZAČNE RÝSOVAT

U písní z alba Na Radosti je zajímavé, že má každá svůj příběh inspirovaný místem, kde vznikaly. Není škoda, že se k lidem ty příběhy nevydaných songů nedostanou?
Myslím si, že na některé časem ještě dojde. Mám například jednu rychlejší klavírní píseň, kterou bych jednou chtěla dokončit, ale zatím jsem od ní musela dát ruce pryč. Její téma je pro mě velmi důležité a zásadní a myslím si, že nejen pro mě, ale i pro řadu dalších lidí. Zatím ale nechci prozrazovat více.

Už jste zmínila kontrast mezi závěrečnou skladbou alba Na Radosti a novinkou Hvězda. V poslední době jste si vyzkoušela různé žánry, album vám otevřelo hned několik cest, kterými se jako zpěvačka můžete vydat. K jaké z nich momentálně nejvíc tíhnete?
Těch cest je opravdu několik, netíhnu k jedné jediné. Vnímám to jako barvy, jedna má být žlutá, druhá červená, nelze je srovnávat a chtít udělat z červených žluté a naopak. To samé platí i v hudbě. Až bude nějaké konkrétní téma a budeme se jím hlouběji zabývat, pak se teprve uvidí, jakým způsobem s ním budeme aranžérsky pracovat. Nedá se to předvídat dopředu.

Jste teď v období, kdy můžete nasávat různé vlivy a inspirace, které vás pro tvorbu další desky ovlivní. Co vás inspiruje právě teď?
V poslední době toho prožívám strašně moc. Mám někdy pocit, že za jediný den zažiji příběhy, které se mohou jindy odehrát třeba za celý rok, ať jsou to záležitosti pracovní, nebo osobní. Inspirativní jsou pro mě i různé výlety, letos jsem například vyrazila na čtyři dny na festival Colours Of Ostrava a nasávala jsem ostošest, byl to snad můj první festival, na kterém jsem byla jako divák a užila jsem si ho naplno. Zajímavá témata přichází i z kultury - hudba, filmy, divadlo. Největší inspirace ale stejně vzejde z vašeho vlastního života, ze vztahů s druhými lidmi. Doufám, že se ty vlivy pak pospojují a utvoří zajímavý celek. Nějaké náměty už mám, občas si sednu ke klavíru, když přijedu ráno z koncertu, nebo v šatně před vystoupením si začnu brnkat na kytaru, je to pro mě přirozený proces. Teď se to začne pomalu rýsovat.

Na každém albu jste výrazně obměnila tým lidí, se kterými jste na něm pracovala. Bude tomu tak i příště?
Nerada bych někoho měnila, k současným spolupracovníkům vedla dlouhá cesta a někde uvnitř sebe moc dobře vím, proč tam jsou.

TO, CO SE DĚJE V DANOU CHVÍLI, SE UŽ NIKDY NEBUDE OPAKOVAT

V listopadu oslavíte 30. narozeniny, nacházíte se tedy ve věku, kdy jste pořád ještě mladá, ale zároveň jste už zkušená zpěvačka, protože vaše první deska vyšla, když vám bylo sedmnáct. Co pro vás během dosavadní kariéry byl zásadní milník, od kterého jste se posléze odrazila?
Milníkem bylo pro mě album Dotyk. To byl základní kámen, na kterém jsem pak stavěla. Právě na něm jsem se odvážila jít hledat svou vlastní cestu, tam to všechno začalo. Vyzkoušela jsem si, že mohu jít i za hranici toho, co se ode mě očekává, a díky tomu jsem si očekávání druhých přestala připouštět. Do té doby přicházely úspěchy, kterým jsem nerozuměla, neuměla jsem si je sama před sebou obhájit. To se změnilo právě s Dotykem, protože za ním byla moje práce, můj vklad. Z té desky navíc vzešlo několik písní, které dodnes moc ráda na koncertech zpívám.

Je zajímavé, že čím víc jste si šla svou vlastní cestou a neohlížela se na očekávání druhých, tím spíš jste lidi oslovila, například album Na Radosti se prodávalo výborně, ač nebylo vyloženě mainstreamové...
Ano, tak to ale v životě většinou chodí, že když člověk něco očekává, je pak zklamán. Ale všechno, co se děje, se má dít v danou chvíli na daném místě. Je třeba to udělat co nejlépe, s tím nejlepším prožitkem a pocitem. Do budoucna se váš pohled na konkrétní věc může stokrát změnit, proto si vždy připomínám, že to, co se děje v danou chvíli, se už nikdy nebude opakovat. To mi pomáhá.

Období alba Na Radosti pomalu končí. Co budete dělat příští rok?
Máme v plánu znovu nějaké koncerty s filharmonií, chystáme se navštívit i festivaly, na kterých jsme letos nebyli, protože jsme dali přednost našemu turné Pod širou oblohou. Další kroky se budou hodně odvíjet od toho, jak nám půjde tvorba nových písní. Věřím, že bude také prostor věnovat se činnostem, které jinak moc nestíhám, třeba si stluču pár kousků nějakého nábytku (smích). Práce se dřevem mě baví, odvede mě od všech starostí, je pro mě relax.

Jak to vypadá s premiérou filmu 8 hlav šílenství, kde hrajete hlavní roli?
(smích) Pokolikáté v rozhovoru se o tom už bavíme?

Myslím, že podruhé, poprvé jsme o tom mluvili před dvěma lety.
Myslela jsem si to, tohle téma se táhne dlouho a už to možná začneme počítat na rozhovory. (smích) Princip filmu jsem pochopila hned od začátku, režisérka Marta Nováková ho nepustí mezi lidi, dokud s ním nebude stoprocentně spokojená a nebude vše kolem připraveno. Marta je opravdu velmi důsledná. Kdy to bude, to záleží jen a jen na ní... Poslední zprávy ale jsou, že by měl jít do kin na jaře 2017.

Trojkoncert NA VLNĚ RADOSTI:
14.12.2016 - Brno, Sono Centrum
15.12.2016 - Ostrava, Multifunkční aula Gong
17.12.2016 - Praha, Forum Karlín

Termíny českého podzimního turné Na Radosti 2016:
30.11.2016 - Rychnov nad Kněžnou, Pelcovo divadlo
1.12.2016 - Zábřeh, Kulturní dům
2.12.2016 - Olomouc, Divadlo na Šantovce
4.12.2016 - Hradec Králové, Klicperovo divadlo
5.12.2016 - Dvůr Králové, Hankův dům MKZ
6.12.2016 - Jičín, Masarykovo divadlo
7.12.2016 - Jihlava, DKO

Termíny slovenského podzimního turné Na Radosti 2016:
21.11.2016 – Ružomberok, Kultúrny dom Andreja Hlinku
22.11.2016 – Košice, Historická radnica
23.11.2016 – Poprad, Dom Kultúry
24.11.2016 – Žilina, Mestské divadlo Žilina
25.11.2016 – Bratislava, Divadlo Aréna
26.11.2016 – Nové Mesto nad Váhom, Blue Note
27.11.2016 – Trenčín, Piano Club

text: Josef Martínek, foto: Jana Braunová

Témata: Aneta Langerová, Na Radosti, Na vlně radosti, koncerty, turné

zavřít
[banner1]