Vydáno 04.07.2016 | autor: redakce
První festivalový den na hradeckém letišti nabídl velikány i nadějné projekty. Počasí se až na lehké přeháňky vyvedlo a start se vezl v rytmech electroswingu, kytar i elektroniky. Viděli jsme Nero, Skillet, Royal Republic a mnoho dalšího.
LIVE: První den Rock for People: Nářez v podobě Skillet a Royal Republic, překvapivě skvělí Nero
Symbio stage je výjimečná nejen svou velikostí. S úderem poledne na ní vystoupili Márdi a Pítrs z Vypsané fixy. Elektrickou energii doplňovali fanoušci šlapající na jízdních kolech. Hráli písně uzpůsobené pouze pro dva nástroje, kytaru a bicí. Z repertoáru VF si s nimi posluchači zazpívali třeba text My máme všechno co chcem, my máme dobrou náladu.
V hangáru pojmenovaném Hard Rock Café stage v neděli vystoupili také I Love You Honey Bunny. Již během zvukovky se začali hojně trousit návštěvníci, hecovali muzikanty pískáním a vykřikováním "ještě jednu", ale vytrvali. Těsně po půl čtvrté kapela nastoupila a prostor pod ní se mezitím zaplnil. Zpěvák přišel s dětským džusem, s brčkem v ústech, čímž přítomné pobavil a poté prohlásil: "Děti, nepijte alkohol". Jejich hudba a tanec zúčastněných rozvibroval místo vystoupení již při první písničce, příznačné pro úvod, představené jako Number One. Diskokoule visící ze stropu a světelné tečky připomínaly vesmír. Publikum bylo interaktivní, reakce spontánní.
Volný čas mezi koncerty vyhlédnutých kapel dobře sloužil k odpočinku na trávě, doplnění pitného režimu i energie v podobě jídla (organizátoři a stánkaři zajistili pestrou nabídku od dezertů po pečené makrely) nebo hrám s frisbee a soutěžím. Díky spolupráci se Staropramenem je letošní ročník navíc snadno přístupný i vozíčkářům a může se pyšnit označením "Festival bez zábran".
Rock for People láká na skvělou hudbu, vychlazený Staropramen i bezbariérový areál
Na jedné z hlavních stage vystoupila Vypsaná fixa, která plachtou v pozadí inzerovala Letní tlení (zvala na koncert, který proběhne 18. srpna v Praze na Střeleckém ostrově) a byla vyvolávána pokřiky "Hobluj" a "Co je?". Márdi zbytečnými proslovy také nezdržoval. Po souhlasu na dotaz "Můžeme začít?" se kapela rozjela a pogo i mávající ruce fanoušků též. Neopomenul příchozí pozdravit již v mezihře první skladby. Zpěv fanoušků byl patrný i mimo kotel a záběry kameramanů přesvědčovaly o tom, že se všichni dobře baví.
Slovenským hostem byl Richard Müller který měl československý setlist i kapelu. Přišel vysmátý, parodoval skok do lidí (v tu chvíli spíš fotografů) a celé vystoupení překvapivě odstál nebo se prošel, ačkoliv židli připravenou měl. Písničky s ním zpívali snad všichni, bez ohledu na věk. Prohlásil, že přivezli sluníčko, a to se tak během jejich setu opravdu chovalo, po koncertě se rozpršelo. První sólo fandů proběhlo už při Nebude to také lahké, kdy všichni zpívali jako jeden muž. Muzikanti dostali mnoho prostoru na svá sóla, největší úspěch měl pravděpodobně Michal Žáček a Peter "Markus" Markuliak.
Cigaretka na dva tahy odhalila kuřáky pod pódiem, mnoho si jich zapálilo, ačkoliv názvem zpěvák mírně mate, jak uvedl, pro legálnost. Rozloučení po možná nejznámějším hitu Srdce jako kníže Rohan bylo spíše symbolické. Kapela zůstala na pódiu, zpěvák provedl s posluchači rozezpívavací cvičení, které bylo plně využito při přídavcích Po schodoch a Štěstí je krásná věc.
Drsní Skillet měli pod pódiem také hodně lidí, i když ne tolik, jak by se na jednoho z headlinerů - byli tak označeni právem - slušilo. Zpěvák koketoval s kamerou i komunikoval s návštěvníky, sekundovala mu bubenice - předvedla se za mikrofonem i v popředí. Pařící dav potěšil i kytaristku, její výraz prozrazoval milé překvapení. Celý set měl obrovskou energii i odezvu.
Tečkou za programem hlavních stagí byl na Staropramenu Roni Size & Dynamite MC. Při zvukovce testoval mikrofon nesouvislým sledem čísel, poté hrstce čekajících prozradil, že jde o čísla do loterie. Svým d'n'b setem rozdivočil návštěvníky festivalu. Ti předváděli různé, až nečekané kreace, za což byli Ronim patřičně pochváleni. Podotkl, že je to krásný pohled.
Neméně příjemný program proběhl také na Táborák stagi, kdy si pár nadšenců půjčilo kytary a s mnoha dalšími netancechtivými oprášili hity Nedvědů, Chinaski, Iné kafe nebo Lucie.
text: Hana Poláchová, foto: Lucie Levá
Kombinace měst jako New York a Paříž? Mix, za který můžeme být rádi. Ginkgoa je uskupení složené z amerických a francouzských umělců. Dohromady tvoří celek, kterému se stejně jako ostatním podařilo na Šapitó stage přilákat a roztančit vskutku úctyhodné množství návštěvníků. Za nás velký potlesk. Věříme, že jejich hradecké vystoupení připomene tuzemským swingařům fakt, že elita electroswingu také časem omrzí a je potřeba hledat i nové zvuky. Energickou show si budeme určitě pamatovat i díky Šapitó stage umístěné pod střechou a poskytující vcelku pohodlné útočiště.
Jméno Mydy Rabycad se u nás začíná konečně ozývat mimo jiné i ve spojitosti s festivalem Glastonbury a následně i pražským hudebním víkendem. Zpěvačku Žofii jsme zahlédli po vystoupení Ginkgoa rozhlížet se po backstage už nalíčenou a s úsměvem na tváři.
BLOG: Mydy Rabycad o Glastonbury: Festival se zapsal do našich srdcí, příští metou je Pyramid stage!
Vystoupení v Hradci bylo stejně jako to pražské plné energie od zářící zpěvačky i živých instrumentů. Komu z nahrávek přijdou Mydy Rabycad zvukově trochu přeplácaní, živé koncerty toto zdání jistě spravedlivě zbortí. Elitář Parov Stelar má u nás silnou konkurenci na electroswingovém poli a věříme že o nich brzy uslyšíme ještě víc. Mimochodem, byli to právě Mydy Rabycad, kterým pořadatelé svěřili do rukou sestavení programu ve festivalovém stanu.
Když se mluví o energii přicházející z pódia, ani vystoupení headlinera ze Švédska nebylo výjimkou. Royal Republic se do Hradce vydali znovu a i přes prvotní nejistotu jsme rádi, že jsme je viděli. Prostor před stage se plnil už několik desítek minut před ohlášeným začátkem koncertu a fanoušci věděli, co dělají.
Povozit se po publiku nebo si zaběhat v kolečku bylo stejně jako u Vypsané Fixy v nabídce. Kapela i zpěvák Adam Grahn působili sebevědomě a publikum bylo jejich. Kytarová show nabídla i hity jako Tommy Gun nebo Everybody Wants To Be An Astronaut.
Závěr vystoupení doprovázel lehčí déšť, který působil pro některé jako vysvobození a pro některé jako upomínka, že nějaká ta bunda se v areálu může ještě hodit. I toto vystoupení se nám líbilo a doufáme, že i zbytek kytarových koncertů nabídl stejně kvalitní zábavu.
Někdy během studia střední školy jsem od svého učitele zaslechl větu: "Nejlepší elektronická hudba vzniká v Británii!" a ani tuhle tříčlennou formaci není radno ze seznamu těch kvalitních vynechat. Dokazují to i ocenění, kterých se triu za jejich působení již dostalo. Za sebe uděluji Nero pomyslné ocenění s názvem Nečekaná paráda.
Blonďatá fanynka tančící před námi vykřikovala: "Já tu Nero miluju!" a dle jejího tance tomu tak opravdu bylo. Kdo Nero slyšel živě stejně úplně poprvé, dost pravděpodobně má vesměs pozitivní pocity z toho, že ani na festivalech rockové hudby se elektronika neztratí. Zpěvačka Alana si se svými kolegy přehazovala hlavní roli a zábava před půlnocí uspokojivě zakončila první festivalový den.
text: Daniel Kopecký, foto: Lucie Levá
Témata: Rock for People, Nero, Skillet, Royal Republic, Mydy Rabycad, Richard Müller, Roni Size, Dynamite MC, Vypsaná Fixa
4,50
čtenáři
hlasuj
