Vydáno 10.06.2026 | autor: iREPORT
Nezkrotní Papa Roach přesně po třech letech zopakovali majstrštyk, který jistě neplánovali a nejspíš o něm ani nemají tušení. Svým bezprostředním, barevně emotivním a bez přehánění po všech stránkách perfektním koncertem naprosto předčili své krajany Limp Bizkit, oficiálního headlinera druhého dne 31. ročníku Rock for People. Po stejné pauze se na festival vrátil také Barns Courtney. Tentokrát bez kapely, a přitom snad ještě magnetičtější. Vystoupili i All Time Low, Babymetal či Melrose Avenue.
LIVE: Rock for People, den druhý. Papa Roach svou energií znovu totálně převálcovali headlinera. Tentokrát Limp Bizkit, kteří nudili k smrti
Druhý den letošního Rock for People přinesl kromě pestré spousty muziky i nehudebních zážitků také vytoužené slunce. Dopoledne a odpoledne ještě přišlo několik přeháněk, jež na už tak notně promáčené a rozbahněné plochy přidaly další vodu. Varování meteorologů o silné bouřce, která se měla přiřítit kolem půl páté odpoledne, se naštěstí nakonec nenaplnilo. Mraky ustoupily slunečním paprskům a umožnily jim ještě více vylepšit celkovou atmosféru v areálu.
Slunce začalo svítit kolem páté. Jeho příjemné paprsky podpořili američtí pop-punkoví All Time Low svým stejně příjemným koncertem. Bohužel přijeli bez kytaristy Jacka Barakata, který si zranil lokty a momentálně nemůže hrát. I přesto odvedli All Time Low na stage skvělou práci a svou premiéru na Rock for People zvládli bez ztráty věnečku. Ať už hráli píseň PMA, kterou složili s Pale Waves, hořkosladkou The Weather nebo srdceryvnou Monsters, All Time Low za celý koncert neztratili dech. Udržovali naživu rock’n’roll, což je, jak řekl frontman Alex Gaskarth, „ta nejdůležitější věc na světě“. Set uzavřeli s populární a energickou Dear Maria, Count Me In, kterou si fanoušci prozpěvovali ještě po odchodu kapely z pódia. (Natálie)
LIVE: All Time Low odpálili pražské SaSaZu svou Everyone's Talking! Tour
Tříčlenná kawaii metal skupina z Japonska, zvaná Babymetal, budí mezi lidmi rozporuplné názory od svého vzniku. Staví na kombinaci roztomilosti, tvrdém kytarovém zvuku a na čistém zpěvu. Mohla by to být nešikovná kombinace, kdyby Babymetal nebyli profíci a nepředvedli perfektně odzpívané i odtančené vystoupení. Každá píseň měla svou choreografii, která sice nebyla nijak složitá, ale udržet v paměti všechny kombinace v sedmdesát pět minut dlouhém koncertu jistě nebyla hračka. Kromě toho členky odzpívaly velkou část songů, které daly dohromady s jinými kapelami – hned na začátku odstartovaly s písní from me to you, kterou nahrály společně s Poppy. Došlo i na Song 3, na němž se podíleli Slaughter to Prevail, a který pořádně nadchnul fanoušky. A nechyběly ani skladby natočené s Electric Callboy a s Bloodywood, což jsou kapely, které vystupovaly první den Rock for People.
U zpěvačky Su-metal je znát background umělecké školy. I když všechny tři mladé ženy působily sehraně, je to Su-metal, která je nejjistější v kramflecích a nejvíce diriguje dav ohledně toho, co má dělat. Vše ale žádá zdvořile a s úsměvem. I o tu čokoládu v Gimme Chocolate poprosila se vší grácií a všechny tři slečny si mohly odškrtnout dobře odvedený koncert. (Natálie)
Americký zpěvák, kytarista a skladatel Barns Courtney je úkaz. Při minulém vystoupení na Rock for People byl s kapelou na druhém největším pódiu, tentokrát od sedmi večer na Stagi Petra Svobody. Vyhlášená jsou i jejich energická vystoupení v pražském Lucerna Music Baru. Jelikož Barns aktuálně jako jeden muž jede akustické turné, bylo otázkou, zda takto dorazí i na náš největší rockový festival.
Před vystoupením se iREPORTu svěřil, že velmi ocenil, když pořadatelé přistoupili na koncert jen s akustickou kytarou. I s tím, že je trošku nervózní, protože netuší, jak na něj lidé, jež jistě takový minimalistický set-up překvapí, můžou reagovat. A v neposlední řadě, že setlist vystoupení vytvoří až přímo na pódiu, podle toho, jaké bude napojení s fanoušky.
Publikum bylo vskutku skvělé, protože on byl fantastický. Barns Courtney dokáže opanovat jakýkoli prostor a zahrát koncert, kde elekrizující energie proudí oběma směry, i když hraje akusticky. Při Glitter & Gold, kterou s ním zpívali snad všichni přítomní na totálně zaplněné ploše, šel mráz po zádech. (Liv)
Papa Roach sice letos nebyli na největší stagi, ale kam až sahal dav, který na ně dorazil na tu druhou, nešlo ani dohlédnout. Jejich chytlavé songy, ohromné nasazení a k tomu vřelost s lidskostí jsou neodolatelnou kombinací, jež nikoho nenechá v klidu. I člověk, který by od nich neznal jediný refrén, by s nimi zpíval, hrozil, tleskal, skákal…
Zazněly hity z jejich začátků s osvěženým modernějším zvukem, nakombinované s nejnovějším materiálem a výběrem napříč diskografií. Pětice v čele s publikem milovaným Jacobym Shaddixem, který v červenci oslaví kulatiny, působí rok od roku vitálněji.
Servírovala jednu pecku za druhou. Úchvatně si hrála s atmosférou, například když ladila přítomné na Getting Away with Murder napínavou pauzou, obecně nápaditým využitím perkusí, beatů či pasáží se silně hiphopovým vibem.
Jacoby mírně upravil, co mezi písněmi říká. Pronesl mimo jiné také: „Jste lepší než Rock am Ring a Rock im Park.” Tedy lepší, než publikum na dvou obřích festivalech v Německu. Ano, možná takto „masíruje” fanoušky všude, ale… jemu to prostě nelze nevěřit.
Průběžně vyzýval k „oldskůl” circle pitům, připomínal pravidla bezpečného crowdsurfingu, ptal se, jestli se publikum baví. Povzbuzoval ho k pozvednutí pěstí i „horns” a k tomu, aby zpívalo hlasitěji. Nemusel, dělalo to samo od sebe.
Forever tradičně věnoval všem krásným dámám. Oproti setlistům na bezprostředně předchozích festivalech Papa Roach na Rock for People zařadili Falling Apart, kde Jacobyho zoufalé screamy evokovaly nikoli rozpad na kusy, ale rozervané srdce. Ohromně ponuré a silné. Na konci to sám rozdýchával v kleče.
Ohromné koule měla čerstvá záležitost BRAINDEAD, na níž se připojil jako host Jason Butler z Letlive. Před Between Angels And Insects jsme si na plátnech užili úchvatný pohled na černobílé larvy a červy. Pak zazněla „Nu Metal Time Machine” - medley nejklasičtějších songů od Korn, Deftones, Limp Bizkit a System of a Down. Očekávaným zlatým hřebem, který prostě musí zaznít, byla hitovka Last Resort.
Jak už prozrazuje titulek článku i report z koncertu Papa Roach, který se mimochodem opravdu nedá slovy věrně vykreslit, headliner byl znovu převálcován.
Show hlavní hvězdy večera začínala odpočtem na centrální plachtě největšího pódia Mastercard Stage. Očekávání, zda si rapmetaloví klasici napraví reputaci po předchozích ne příliš oslnivých koncertních výkonech v naší zemi, bylo velké. Nenapravili.
Zvuk byl plechový až z toho bolely uši. Frontman Fred Durst s bílým plnovousem, růžovými brejličkami a v kulichu toho spoustu napovídal, pozérsky machroval a „valil” své typické hlášky. K lidem promlouval bez jakékoli emoce.
LIVE: Limp Bizkit a spol. v Praze poslali milostný dopis nu metalu
Nejvěší ohlas z celého hodinu a půl trvajícího vystoupení měly hitovky My Generation, Rollin' (Air Raid Vehicle), při níž se na pódiu objevili dva roztomilí klučíci, Eat You Alive, Take a Look Around s ikonickým riffem známým z Mission: Impossible, a romantická Behind Blue Eyes, kterou si s kapelou zazpívaly i slečny, jimž jinak muzika Limp Bizkit nic moc neříká. Odposlechnuto v davu, který sice byl, jenže plný lysin. Nechyběly menší circle pity.
Dalšími highlity byli maskovaný kytarista Wes Borland, DJ Lethal, vpomínky na loni v říjnu zesnulého baskytaristu Sama Riverse, Jacoby z Papa Roach, který podle Durstových slov jako CIA přišel posoudit, zda dva mladíci z publika mají na to se k Limp Bizkit připojit na jednu píseň. A pak ještě DJem hrané úryvky z cizích věcí jako Tainted Love od Soft Cell nebo 99 Luftballons od Neny.
Proč ta slova o nudě? Vždycky se to na chvíli nějak rozjelo a občas stydlivě polechtalo vrchol, aby zase prudkým sešupem spadl řetěz. Sám frontman v jednu chvíli řekl „toto je Limp Bizkit karaoke party”. Vcelku výstižné, až na to, že karaoke by možná byla mnohem zábavnější party.
Jistě, leccos je dáno i povahou muziky, ovšem pro srovnání před osmi lety v Panenském Týnci Limp Bizkit sice předvedli cirkus postavený na předělávkách, ale aspoň nebyl nudný. Tentokrát řada lidí odcházela už po půl hodině, tedy po první třetině. (Liv)
Australskou metalcorovou kapelu Melrose Avenue ke hvězdám vystřelil před pár lety TikTok, což se projevilo i na složení fanoušků pod pódiem – převažovaly mladší ročníky, které představují největší segment uživatelů této sítě. V Česku vystoupili Melrose Avenue už v roce 2025, tehdy ale šlo o malý klub. Do ČT Art stage si přišel jejich písně jako Inside Your Mind či Fool and The Beggar poslechnout celý „stan“, což znamená stovky lidí. Zpěvák Vlado Saric předvedl, že jejich sláva na sociálních médiích není postavená na vzduchu a svými silnými a procítěnými vokály hladce vedl celý koncert. Obrovské nadšení davu ho dojalo, a tak fanouškům napůl vážně slíbil, že se do Česka budou vracet každý rok, protože jsme dle jeho slov „úžasní“.
A na co se těšit v pátek na Rock for People? Čekají nás metaloví a emo bozi Bring Me the Horizon nebo Tom Morello!
Text: Liv Boková, Natálie Štrbáková, foto: Jan Urbánek, Linda Míková, Vojtěch Mervart / Rock for People
Témata: Rock for People, Limp Bizkit, Papa Roach, Babymetal, Barns Courtney, All Time Low, Melrose Avenue
0,00
čtenáři
hlasuj
