LIVE: Rozloučení s Priessnitz? Překračuje hranice pódia i klubů

Vydáno 08.12.2016 | autor: Alena Bílková

Priessnitz letos vydali album Beztíže, jež kritici i srdcaři vynášeli do nebes. Jenže se zároveň ví, že je deskou "Jesenických Cure" poslední.

LIVE: Rozloučení s Priessnitz? Překračuje hranice pódia i klubů Rozloučení s Priessnitz? Překračuje hranice pódia i klubů. Foto: Pavel Mužák

PRIESSNITZ
PALÁC AKROPOLIS, PRAHA
6. 12. 2016

Priessnitz si vždycky dělali vše po svém, proto ani jejich odchod z hudební scény neodpovídá standardním měřítkům ve stylu: "Vyhlásíme rozlučkové megaturné, ale uděláme pak za rok další, abychom se napakovali". Turné, které aktuálně jedou, se jmenuje pouze jednoduše Vánoční, a fanoušci se tak mohou jen dohadovat, jestli vidí své oblíbence naposledy. Jedno se ví, Jaromír Švejdík se nechal slyšet, že už ho rocková řachanda nebaví a pravděpodobně časem zkusí sólový projekt. A že to bude projekt, který vzbudí zájem, to můžeme bez obav prorokovat.

Priessnitz interview: Nedokážeme si představit, že bychom se v šedesáti dohadovali nad deskou

V pražské Akropoli ale nešlo o krásnou minulost kapely ani nejistou budoucnost, šlo o přítomnost, a tu se (nejen) frontman rozhodl vychutnat. Že je introvert, jste mohli soudit jen z tradičního šetření slovy a střídmého kontaktu s publikem, které si na památku i vyfotil na iPad, jenž mu během koncertu slouží jako nášeptávač textů. Není divu, že je onen pomocník třeba. Koncert začal tradičně na čas v brzkých 19:30 a hrálo se dvě a půl hodiny s přerušením jen instrumentálním intermezzem v polovině setu a žádostí publika o přídavky.

vložte odkaz, text nemažte

Zmíňka o Cure v perexu textu nezazněla náhodou. Ne snad, že by k nim žánrově měli Priessnitz příliš blízko. Mají kolem sebe ale i po letech totožnou auru temnoty, muzikálnosti na vysoké úrovni a schopnosti dostat se pod kůži intelektuálům i prostým posluchačům, kteří si s nimi odžívají svá odloučení, deziluze, sny i naděje. Kdo by se nesžil s písní psanou v nonstopu nebo s tou o touze odletět někam daleko a postesknutím, že rána nebejvaj dobrý. To vše bez hospodské pachutě průměrného českého rocku, ale se znatelnou inspirací v zahraničím stylu hudebního uvažování.

VELKÉ MALÉ HVĚZDY ČESKÉ HUDBY

Na Priessnitz je ale také výjimečné, že ačkoli by měli na to vyprodat velkokapacitní kluby, drží se svých oblíbených, které s jejich návštěvou praskají ve švech. Letos dokonce přidali Mikulášský koncert v undergroundovém pražském Café V lese, což je na kapelu jejich rozměru nesmírně sympatický krok vypovídající o jediném - touha hrát svým věrným tu hraje prim.

Ačkoli mají koncerty na této tour přívlastek Beztížné, pódium právě tentokrát s tóny posledního alba, ovlivněného drsnou vykořeněností Sudet a mužskou agresí, potemnělo až do industriálních rovin. Závěr ale samozřejmě prozářilo melancholické Sluníčko a úsměvy dojetí.

Prostor pódia rodinného klubu Priessnitz nepřekračovali jen barevnou abstraktní projekcí, která se rozlévala až do poloviny sálu se stejnou autentičností jako malůvky vytvořené pomocí šablon na obalu Beztíže, ale především svou vlastní rolí velkých malých hvězd české hudební historie, která na ně bude vždycky vzpomínat jen v tom nejlepším.

text: Alena Bílková, foto: Pavel Mužák

Témata: Priessnitz, The Cure, koncerty, Palác Akropolis

4,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

zavřít