LIVE: Vlčí smečka Man With A Mission si podmanila Prahu. Došlo i na spartakiádní rozcvičku

Vydáno 23.10.2025 | autor: Šárka Blahoňovská

Do Prahy přijeli japonští Dymytry! Haha. Ne pardon, jsem se nechala unést. Man with a Mission, maskovaná vlčí pětice, která slaví patnáct let existence, dorazila v rámci svého Howling Across The World Tour konečně i do našeho hlavního města. A přivezla nejen skladby z nového XV e. p., ale i starší písně.

 

LIVE: Vlčí smečka Man With A Mission si podmanila Prahu. Došlo i na spartakiádní rozcvičku LIVE: Vlčí smečka Man With A Mission si podmanila Prahu. Došlo i na spartakiádní rozcvičku

Man with a Mission
Praha, Lucerna Music Bar
21. 10. 2025

Než se na pódiu objevili hlavní hrdinové večera, rozehřáli Lucerna Music Bar australští Hands Like Houses. Ani ti nejsou pro české publikum nováčkem, ačkoliv by se tak mohlo zdát. Třeba před šesti lety tu hráli s Our Last Night a vyzkoušeli si i pódium na Rock for People. Do Prahy přivezli aktuální desku ATMOSPHERIC, kterou nahráli s novým frontmanem Joshem Ravenem.

Headlinery druhého dne Rock For People byli Rudimental, In Flames, Our Last Night i Tommy Cash. Úspěch měl také Olympic

Australan na stole i v davu

A to je šoumen každým coulem. Však hned po pár úvodních písních skočil do lidí a jednu z písní zazpíval přímo z prostředního sloupu klubu. Ano, z toho pidistolečku, na který si běžný lid odkládá drinky. Když už si Raven myslel, že potřebujeme větší show, skočil rovnou do lidí a pokračoval ve zpěvu. Pure rock’n’roll.

Bylo jedno, jestli Hands Like Houses zrovna hráli Paradise nebo Parasite, zábavné to bylo po celý večer. Zklidnění přišlo jen v momentě, kdy se Australané jali předvést svou verzi hitu Wicked Game Chrise Isaaca z roku 1989. Ačkoliv si stojím za tím, že cover od HIM nic nepřekoná, interpretace Hands Like Houses měla zejména v druhé polovině skladby grády. Tito chlapci umí, takže pokud máte rádi alternativní emo rock se špetkou toho řevu, neváhejte tuto skupinu zařadit do svého playlistu na Spotify.

Olga Šípková by byla hrdá

Man with a Mission si dali trochu načas, ale kolem čtvrt na devět se ze zákulisí konečně vynořily hlavy vlků nasazené na mužských tělech v černých košilích. Od první vteřiny bylo patrné, že tihle psovité šelmy si budou dělat věci po svém. Od prvního tónu muzikanto neservírovali žádné chladné japonské formality, ale čistou a nakažlivou radost z hraní. A tu chtěli přenést na fanoušky co nejvíce, takže jim zakázali během koncertu pořizovat fotky a videozáznamy. Dokonce byl povolán do služby i potetovaný holohlavý sekuriťák ve vestě s nápisem „crowd safety“, který měl případné hříšníky náležitě pokárat. Viděla jsem ho v akci a potkat v lese bych ho věru nechtěla.

Japonský metal opanoval Prahu, přijeli Loudness

V první části koncertu Man with a Mission naživo zahráli Vertigo, database nebo Seven Deadly Sins. Píseň DANCE EVERYBODY pak přišla ve chvíli, kdy už publikum dávno vesele hopsalo. Přesto kapela hecovala přítomné k výkonu hraničícímu se spartakiádou nebo ranní táborovou rozcvičkou. Olga Šípková would be proud. V davu přitom byla slyšet zajímavá směs jazyků – kromě Čechů a Japonců dorazili i Italové s vlajkami, pár Britů nebo i německá skupinka.

Absurdní divadlo? Asi ano

Po DANCE EVERYBODY zazněla skladba My Hero, která je známá z anime One Punch Man. Po písní Hey Now kapela zmizela z pódia beze slov, načež se na plátně za bicí soupravou začal promítat krátký film Mission Movie – bizarní klip o tom, jak členové kapely makají na stavbě. Já jsem ho vůbec nepochopila, ale rozzářené oči a široké úsměvy ostatních mě utvrdily v tom, že jsem asi jediná. Nebo se jen publikum smálo něčemu, čemu nikdo vůbec nerozuměl – zřejmě vznikla taková česko-japonská verze absurdního divadla.

Japonský metal Crossfaith si podmanil Rock Café

S koncem promítání přišel čas na akustickou Dead End in Tokyo. Ta byla uvedena poeticky: že Tokyo je město, kde začíná i končí mnoho snů. Mně tam sice nezačalo a neskončilo vůbec nic, ale zato si dodnes živě pamatuji čpavý zápach masa ve vzduchu, neonový a vizuální smog na mrakodrapech a Japonky v pofidérních kostýmech, které s úsměvem lákaly turisty do vykřičených podniků. To je jen taková vsuvka.

Není maska jako maska

Pak už pokračovala spanilá hudební jízda. Písničky Man With A Mission jsou totiž takové… skotačivé, energické, až dětinsky nadšené. Občas je jejich melodie přerušena rapem, který do té směsi zapadne jak sushi do majonézy – nečekaně, ale překvapivě dobře. A zatímco dav šílel z vlků s antropomorfními rysy, mě vlastně ve výsledku nejvíc bavil doprovodný kytarista E. D. Vedder. Tichý, přesný, s bílou minimalistickou maskou na obličeji. Toho potkat v noci v lese by mi zase vůbec nevadilo, musím uznat... No nic.

Man With A Mission předvedli v Lucerně trochu anime, rocku, metalu i rapu. Z obličeje jste jim po celou dobu viděli jen černě nabarvenou pusu, aby jim nekazila dojem z vlčí masky. Nemohli jste tak vědět, jestli se členové kapely mračí, smějí, jsou otrávení nebo prožívají euforii, a museli jste to přijmout. Fungovalo by to ale i bez neustálého opakování, jak je „Praha krásná“ a že jste se naučili říkat slovo „pivo“. Nicméně většina lidí jim to žrala instantněji než instantní nudle, takže vlastně bylo v ten večer vše v nejlepším pořádku.

Text: Šárka Blahoňovská, foto: archiv Man with a Mission
Témata: Man with a Mission, rock, metal, Hands Like Houses, Praha, Lucerna Music Bar, koncert, Rock for People Concerts

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Depeche Mode: Memento Mori
tpxw0b0tyycdypwri5w299ylnurkwc