Vydáno 26.02.2024 | autor: Jakub Gerlich
Poslední únorová neděle byla opravdu vydatná. Beznadějně vyprodané Roxy hostilo kalifornské Lionheart, které podpořili ještě Suicide Silence, Kublai Khan TX a jediný evropský zástupce Paleface Swiss. Byly moshe, byly stagedives, bylo narváno, bylo to superkrásný.
Startovalo se už v brzkých osmnáct hodin a na tomhle večírku jsi začátek rozhodně prošvihnout nechtěl. Už pět minut před šestou totiž nastupuje divoký DnB rozjezd švýcarských Paleface, kteří následně nabíhají na stage a zahajují své vražedné beatdownové veselí. Frontman Zelli každou chvíli hajpuje publikum k pořádné tancovačce a hned od začátku se mu to daří.
Tahle čtyřka totiž nemá jako vývozní artikl žádný smradlavý švýcarský sýr, ale krvavou sekeru a šibenici. Special skill Zelliho je pak absolutní a nekompromisní štěkavý diktát. Set byl sice krátký, ale složený ideálně. Uprostřed jsme si ve zkratce připomněli, že „world, people and our lives are fucked“. A před koncem už pak šlo o regulérní popravu oběšením s naživo poprvé slyšenou novinkou The Gallow.
Druhým pánem na holení (i když zrovna zpěvák Matt má aktuálně holení v malíčku) v teď už naprosto nacpaném Roxy byl texaský hardcore band Kublai Khan TX. Ty jsme stejně jako Paleface mohli vidět na loňském Fajtfestu. A jestli nám přišlo, že Paleface možná o procentíčko až dvě polevili oproti minulému létu, u Kublai jsme pociťovali ještě větší útlum. Možná únava z dlouhé tour, která v Praze končila?
Přecejen jsme byli zvyklí na o něco brutálnější lopatu. To ale neznamená, že jsme nedostali poctivou rubačku a nebyli spoko. Jen ta laťka z loňska prostě byla až moc vysoko. I tak se do toho ale Sherman boys nakonec dostali a kytary ve skluzu při závěrečné Antpile hladily naše švýcarskou sekerou pořezané uši.
Jako třetí: Suicide Silence. Jediná neznámá včerejška. Upřímně, myslel jsem si, že tenhle set bude spíš odpočinkovej u piva, v takhle nabitým lineupu. Akorát, že vůbec. Hernan „Eddie“ Hermida jako frontman po Mitchovi ukázal, že už není jen nějakej záskok, ale dal všem na místě lekci, jak se dělá show.
Eddie sice vypadá na 55, v reálu je mu 40, ale energie měl jako středoškolská roztleskávačka. Tenhle venezuelskej křikloun s imagí motorkáře vedl parádní 45minutovou deathcore show plnou upřímné srdíčkové komunikace, mezi kterou ale zvládal vkládat radůstky jako milostný vzkaz našim šéfům při Fuck Everything.
Celkově byla tahle show on fire, div se bubeníkovi nevznítila dvojšlapka. Krásným gestem pak bylo vyčlenění moshe na jeden celý song pro ženskou část publika. Holky tak měly bezpečný prostor na pořádnou tancovačku včetně circle pitu. Pochvala pro pány, že prostor poctivě hlídali a neměli potřebu se zapojit.
Chvíli před devátou večerní už se přesunujeme na slunný západ. Přichází totiž sborové skandování LHHC a Welcome To The West Coast. A to znamená jediné. Nástup Lionheart! Klub je krásně nacpanej, mosh zabírá většinu prostoru pod pódiem… Hardcorová veselka, jak má být.
Tak, jak jsem vytknul Kublai menší zápal, než jsem zvyklý, Lionheart naopak tentokrát působili výjimečně pohodově. Rob zapojil i pár úsměvů a dojatě připomněl, že právě v Praze jejich první evropská headline tour začala. A teď tady další velká končí. Zábavná byla i uvolněná komunikace a ass-spanking s kytaristou Big Boyem, který skvěle doplňoval kapelní interakci s publikem.
Od půlky koncertu se pak v opravdu solidním tempu rozjely i stagedives a u srdíčka zahřála účast Matěje a jeho vsuvky (pro neznalé, Matěj je Čech, kterej Lionheart zařizuje evropské turné a dělá merch guye). Se závěrečným songem LHHC už v Roxy moshuje i ten, kdo nechtěl, a dobrá nálada je na maximu.
Rozhodně tedy i přes pár mezer o velmi povedený corový večůrek a těšíme se na další návštěvy. Paleface příště klidně jako headliner.
Text: Jakub Gerlich, foto: FB Lionheart, Petr Klepetko
Témata: Lionheart, Suicide Silence, Kublai Khan TX, Paleface Swiss, Roxy, metalcore
0,00
čtenáři
hlasuj