RECENZE: Adéla je na debutovém albu prima, drží se ale v bezpečné zóně

ADÉLA

PRIMA

Skladby:
KGB, Nicole Kidman, I'm The Man, Boys, Red Bottoms, Hitachi, Fantasize, Starving Artist, Marijuana, Therapy, Ain't In LA

11 skladeb / 31:12 min

Vydavatel: Capitol Records

Adéla Jergová se do povědomí světa dostala díky netflixové reality show Dream Academy, ve které producenti hledali členky vznikající skupiny, ze které se následně vyklubala girl group Katseye. Adéla se do sestavy nedostala, ale svoje nabyté zkušenosti využila k odstartování své sólové dráhy. Netrvalo to dlouho a její první singly Homewrecked a Superscar se začaly umísťovat na žebříčcích hitparád. A kdo Adélu neznal v této éře, seznámil se s ní, když na turné předskakovala Demi Lovato a videa z jejího setu přímo zaplavily sociální sítě.

POST SCRIPTUM (15): Muzika už neprodává, také Demi Lovato se vysvlékla donaha

Růžovovlasá ikona totiž není pouze zpěvačka a skladatelka, ale také klasicky trénovaná baletka a její živá vystoupení tak doplňuje tanec, často i přímo v baletních špičkách. Svému baletnímu backgroundu dává prostor i v textech svých písní, zejména v singlu DeathByDevotion z EP The Provocateur z minulého roku. Touha po dokonalosti a odevzdání se své kariéře se ale prolínají napříč její diskografií.

Na albu Prima se zpěvačka vrací ke svým slovenským kořenům a několik písní tak slouží jako osobní zpověď, jaké to pro ni bylo se v osmnácti odstěhovat do Ameriky a pracovat tvrdě, aby si splnila svůj sen. V úvodním singlu KGB popisuje, jak se už od raného věku učila po večerech anglicky, protože ví, že život popové hvězdy není zadarmo a musí pro něj dřít.

Album kombinuje především pop a taneční hudbu, ale slyšet je v něm i vliv R’n’B nebo hip hopu. Nejpodobnější je asi dřívější tvorbě Ariany Grande, které se Adéla podobá v několika písních i hlasovým projevem. Až na pár výjimek je album energické a odvažuji se říct více líbivé a mainstreamové než předchozí EP The Provocateur. Textově je stále odvážné až drzé, ale zvukově se drží v jakési komfortní zóně a nezdá se být tak experimentální a syrové.

Pro úspěch v žebříčcích a rádiích je album vyhlazené do dokonalosti, ale pro někoho, kdo si Adélu zamiloval pro její nevšední přístup k popu, bude možná Prima trochu zklamáním. Písně jako Nicole Kidman, I’m The Man, Boys, Marijuana nebo Fantasize znějí dost podobně a bohužel trochu zastarale, v roce 2026 si dance pop představuji trochu inovativněji, dobrým příkladem jsou třeba Charli XCX, Oklou nebo Slayyyter. Přesto ale jde o chytlavé popové písničky, které si fanoušci zapamatují a věřím, že zvlášť v živé verzi s choreografií budou nakonec představovat povedený umělecký zážitek.

RECENZE: Experiment Miley Cyrus s názvem Something Beautiful je dlouhý a trochu vyprázdněný

Mezi originálnější kousky patří píseň Therapy, která albu syrovost doplňuje, a to jak textem, tak produkcí. Adéla si na začátku odkašle a zmíní, že je nemocná a následně poskytne upřímné a emocionální svědectví o tom, co musí pro svou hvězdnou dráhu obětovat. Ať už styky s nesympatickými lidmi z branže nebo odloučení od rodiny a nemožnost vídat svou mladší sestru. Na konci písně zaručeně budete mít slzy v očích.

Emotivní je i singl Red Bottoms, který v půlce alba poskytuje možnost pro nabrání dechu po několika nabušených tanečních písničkách a před dalšími neméně energickými. Tématem je touha světa po tom, co je zrovna nové a nablýskané, nikdo přece nechce obnošené špinavé boty, i když to kdysi byly prvotřídní Louboutinky (proto Red Bottoms). Píseň napsaná spolu s Julie Michaels zároveň řeší i toxicitu v romantických vztazích.

Ain’t In LA je perfektní track pro uzavření alba, protože stejně jako úvodní KGB se opět zabývá plněním snů, ale hraje na pozitivnější, nadějnější notu. Zároveň se z fokusu na sebe zpěvačka obrací i na své obecenstvo a zahrnuje ho do textu písně. Po světě je totiž spousta lidí, co stejně jako ona kdysi žijí v malých městech a zemích, o kterých nikdo neslyšel, ale velikost jejich snů rozlohu jejich bydliště několikanásobně přesahuje. Hvězdy se nerodí jen v LA a Adéla je toho zářným příkladem. Proto v Ain’t In LA fanoušky inspiruje k tomu, aby si šli za svým a sny si splnili. Kromě silného poselství je to i hudebně zdařilý kousek a není divu, že ihned po vydání se stal virálním na sítích i mimo ně.

Adéla ví, jak vyrobit hit, ví i jak vyrobit několik hitů po sobě, o tom je zbytečné se bavit. Přála bych si však, aby u příští desky byla méně opatrná a víc se vrátila k troufalosti, kterou předvedla u EP The Provocateur. Protože ačkoliv je PRIMA skvělá popová deska, která je řemeslně zdařilá jak v textu, tak v hudbě, víme, že Adéla dokáže překvapit ještě více. I tak ale vycházející slovenské hvězdě patří respekt, protože na první album je Prima vyladěná do posledních detailů. Osobně si myslím, že bude znít a hlavně vypadat ještě lépe v živé verzi, ale o tom se ostatně můžou fanoušci přesvědčit 11. ledna 2027 ve Foru Karlín v Praze.

Text: Lucie Všianská, foto: Universal Music
Témata: Adéla, Prima, Dream Academy, Katseye, Nicole Kidman, Demi Lovato