Skotská zpěvačka, skladatelka a herečka Shirley Manson oslaví už za necelý měsíc půl století. Správný čas na to ukázat světu, že energie a inspirace je pořád dost. Novou deskou se spolu se svojí špinavou a neurvalou kapelou vrací ke grungeovým kořenům očesaným od nepotřebných a laciných gest, kterými se dnes občas musíme po kolenou brodit. Strange Little Birds patrně vznikla principem Occamovy břitvy. Hudba jde až na dřeň, všechno ostatní, co by bránilo k jejímu plnohodnotnému vychutnání, musí bez milosti pryč.

Ačkoli je Shirley už pár let spokojeně vdaná, pořád se v temných a nepřístupných zákoutích její divoké duše potulují osamělé smečky démonů. Zní to hrozně, ale díky za ně. Mohla tak vzniknout asi jejich nejintimnější a emocionálně nejnabitější nahrávka. Upřímná a snadno uvěřitelná. Syrová a dechberoucí. K dispozici je tak soundtrack pro večery, kdy si v peřinách proplétáte nohy s depresí místo vaší vysněné famme fatale. Skladby jako Empty jsou tak výtečnou terapií pro chvíle, kdy už nedokážete dál snášet tíhu celého zlovolného světa. Noční nebe byste nejradši rozkopali na cucky, aby všechny ty usměvavé zářivé hvězdičky spadly na zem a rozmlátily se jako kusy porcelánu.

VIDEO: Garbage se vrací s Empty v plné síle

Je jasné, že zvuk desky stojí a padá na špinavých a přidrzlých kytarách. Pár skladeb jako Magnetized nebo Teaching Little Fingers To Play se tomu vymyká a odskakují si zadovádět do popových a elektronických poloh. Jak to nakonec vypadá? Jako když na bojištích, na půdě zkypřené tlejícími těly vojáků, svítí svou rudostí květy vlčích máků. Tak.

LÁSKA BOLÍ

Album je o lásce a všech jejích podobách. Občas i o těch krásných. Převládají ale ty momenty, které se prožívají se slanými ústy. Cítit je i strach. Paranoia. Spíš s mojí kamarádkou. Vím to, ale nemám jak ti to dokázat. Rozhodně po jejím poslechu nevyloupejte plato prášků, nelehněte si do horké vany a nezapíjejte tu jedovatou směs levným vínem i přes to, že se vám to bude v tu chvíli zdát jako dobrý nápad a jediné východisko.

Ať už na vás deska zapůsobí jakkoliv, jestli vás srazí k zemi, nebo ve vás probudí doposud dřímajícího cynika, věřte, že ani Garbage nesklání rezignovaně hlavu k zemi. "Even though our stars are crossed. You’re the only thing worth fighting for. You’re the only thing worth dying for,“ jak zpívají v baladickém songu Even Though Our Love Is Doomed. Takže úsměv a mávat!

RECENZE: Usnuli Garbage v devadesátých letech?

Strange Little Birds se dají bez dlouhého přemýšlení zařadit k tomu nejlepšímu, co v uběhlé polovině tohoto roku vyšlo. To, že je deska upřímná, nabitá emocemi a máte chuť si ji pouštět znovu a znovu, se může někomu zdát málo. Bohatě to ale stačí, víc od hudby vlastně ani nepotřebujete.

Témata: Garbage, Shirley Manson, Strange Little Birds