RECENZE: Růžovou se nenechme zmást. Garbage vydali nejtemnější a nejnaštvanější nahrávku ve své existenci

Garbage

No Gods No Masters

Skladby:
The Men Who Rule the World, The Creeps, Uncomfortably Me, Wolves, Waiting for God, Godhead, Anonymous XXX, A Woman Destroyed, Flipping the Bird, No Gods No Masters, This City Will Kill You, No Horses, Starman, Girls Talk (with Brody Dalle), Because the Night, On Fire, The Chemicals (with Brian Aubert), Destryoing Angels, Time Will Destroy Everything

19 skladeb / 01:23:00

Vydavatel: Garbage Unlimited

Název No Gods No Masters dává tušit, jakými tématy se Shirley Manson ve svých textech zaobírá tentokrát, a to ne zrovna dvakrát lichotivě. Kromě všudypřítomného feminismu se nyní přimíchala i polemizace jak s „pány“, tak s „bohy“ (v náboženském i přeneseném slova smyslu). Nevyhýbá se ani aktuálním tématům, jako jsou hnutí Black Lives Matter nebo MeToo.

RECENZE: Garbage vás donutí spáchat sebevraždu, ale bude se vám líbit

Už několik měsíců před vydáním alba nás Garbage začali lákat na nový materiál třemi singly: The Men Who Rule the World, Wolves a No Gods No Masters. První dvě jmenované skladby nám daly ochutnat nový, tvrdší zvuk a celkovou pochmurnou atmosféru dokreslily povedené mírně psychotické klipy od Javiery García-Huidobra a Javiho Miamora. Popovější No Gods No Masters připomněla tanečnější období alba Beautiful Garbage.

Silně feministická skladba Godhead nemůže nepřipomenout Depeche Mode, od nichž si Garbage ostatně s oblibou do svého koncertního repertoáru vypůjčují skladbu Personal Jesus. A mezi nejsilnějšími momenty alba nesmíme vynechat A Woman Destroyed – skladbu, které by to nejvíce slušelo na soundtracku nějakého hodně kvalitního apokalyptického sci-fi filmu (koneckonců všichni víme, jakou apokalypsu taková zhrzená žena dokáže napáchat).

Těžkou potemnělou atmosféru vyvažuje erotická balada Anonymous XXX (Shirley Manson si vždycky do mikrofonu ráda vzdychla) a emancipovaná Flipping the Bird jako vystřižená z Beautiful Garbage. Všechno pak uzavírá melancholická This City Will Kill You, která posluchače po všem tom vzteku pěkně ukolébá. Kdo ale ještě nemá dost, čeká na něj ještě druhý disk plný samostatných singlů vydaných během posledních pěti let včetně hitovky No Horses, coveru Starman od Davida Bowieho a spoluprací se Screaming Females, Brody Dalle a dalšími.

Garbage jsou parta zkušených producentů a jedné velmi charizmatické zpěvačky a textařky, kteří ani s přibývajícím věkem neztrácejí na šarmu. Mají jedinečnou schopnost stále aktualizovat svou tvorbu a neopakovat se, ale přitom neuhnout ze svých kolejí a stále znít jako Garbage. Steve Marker jednou jejich styl charakterizoval jako „pop music, ale snažíme se ji dělat co nejhůře to jde.“ A my si můžeme jen přát více takové mizerné hudby.

Text: Barbora Pěchová, foto: archiv
Témata: Garbage, recenze, No Gods No Masters