Vydáno 05.12.2025 | autor: Tomáš Rumler
Harlej stále slaví třicet let, tentokrát připomíná to nejlepší z úvodu kariéry. Na tuzemské hudebně-pivní mapě bylo tou dobou poměrně obsazeno, takže skupina přispěchala s ódou na svařené víno červené. Evergreen byl na světě a slovy klasika – zbytek je historie. Do ní se teď mohou příznivci ponořit prostřednictvím písní z let 1995 až 2005.
RECENZE: Harlej slaví třicet let. Kompilační album se ohlíží za érou Vládi Šafránka
Skladby:
Toník a Vládík; Zfetovanej; Vostuda; Optimistická; Jůlie; Svařák; Zrzi, zrzi; Z Cuby kiwi; Přirození; Zemětřesení; Lopata; Tak jdem dál
12 skladeb / 41:45 min
Vydavatel: Warner Music
Harlej je veselá parta, o tom není pochyb. Důkazem může být i styl, jakým servíruje výběr svých největších pecek. Kdyby ještě existovaly prodejny hudebních nosičů, mohl by fanoušek kapely, pokud by narazil na méně osvícený personál, dopadnout úplně stejně, jako Felix Holzmann při marném „boji“ s Ivou Janžurovou v legendární scénce Včera, dnes a zítra.
První díl kompilace Best Of 30 let totiž vychází až jako druhý v pořadí… Obal se naštěstí liší nejen barevným provedením, ale zejména podstatným dodatkem Part 1 (1995–2005). Zájemce by tudíž při nákupu nemělo čekat martýrium, jež absolvoval legendární komik. Nyní se tedy vrátíte do formativních let, kdy skupina teprve bojovala o své místo na slunci, ale hlavně – v čele stál Vláďa Šafránek.
Patříte-li mezi staromilce a dáváte před digitálním obsahem přednost něčemu hmatatelnému, můžete se při poslechu CD v bookletu začíst do vzpomínek Tondy Rauera. „Všechno to začalo před více než třiceti lety. Tuším, že v roce 1990 jsem Vláďu viděl zpívat s Autogenem a uvědomil jsem si, že s tímhle bláznem bych jednou chtěl stát na jevišti.“
Příběh českého hitu: Harlej - Strážní andělé
Později k jejich spojení skutečně došlo. A když se demo nahrávky dostaly k těm správným lidem, vznikl v létě roku 1995 Harlej, kde se sešla na rockové scéně již etablovaná jména, tedy Vláďa Šafránek, Tonda Rauer, Ota Hereš, Vítek Fiala a Dan Šůra.
Záhy bylo zřejmé, že Harlej se zařadí mezi spolky, jejichž členové se při hraní chtějí zejména dobře bavit. Vzhledem k personální provázanosti se nabízelo srovnání s Alkeholem. Ten podobně jako Kabát nebo Tři sestry oslavoval zejména pivní kulturu. Harlej prostřednictvím songu Zfetovanej připomněl, že jsou i jiné stavy, které deformují vnímání reality. Debut Aj mena ou bejby hel (1995) reprezentuje i skladba Toník a Vládík. Jestliže Fanánkův legendární Průša (Hagen Baden) vzal zavděk korpulentní Růžou, úchylák textaře Tomáše Miřátského měl políčeno na bezbrannější oběť...
Pětice se nebála trefovat do vlastních řad. Příkladem budiž Vostuda. V roce 1998 vyjela s Kabátem na jejich turné Čert na koze jel, což se propsalo do další tvorby. Optimistická – při vší úctě – prorocky trefila „nikdy z nás nebudou Kabáti“, následující část textu budoucnost přesně neodhadla, protože dodnes nevadnoucí zájem o koncerty je v rozporu s obavou, že „stejně to poserem, žádnej nás nekoupí“.
RECENZE: Harlej slaví třicet let, výběrovku okořenil i dvěma novinkami
Rekapitulace počátku kariéry by nebyla úplná bez největšího hitu. Paradoxně vznikl v době, kdy budoucnost zahalila mlha. „Vláďa měl pochybnosti, jestli vůbec pokračovat. Začali jsme připravovat nový materiál s tím, že uvidíme, co se stane, jestli z nás ještě něco smysluplného vypadne. Vláďa si pořád prozpěvoval písničku, kterou znal z Mostu, a tak jsme ji zkusili trochu poupravit a najednou jsme měli Svařák,“ vybavuje si zásadní moment Rauer.
Na začátku Zrzi, zrzi nejspíš hrkne ve všech rusovláskách, nakonec ale z příběhu nevyjdou vůbec zle, protože „zrzavá, to je kus, vyrazí z tebe dech“. Vyrazit lze nejen dech, ale i muzikanty. Občerstvená sestava nahrála evidentně nejoblíbenější položku první dekády existence, protože CD Když chválím, tak sebe (2004) obsadilo hned čtyři místa této bestofky. To již ústřední dvojici doplnili Martin Volák, Martin „Kolinss“ Kolínský a Libor Fanta. „Občas nám někdo vyčítal odklon od tvrdšího zvuku, ale myslím, že počet věcí, který z něho hrajeme do dneška na koncertech, o něm vypovídá nejvíc,“ doplnil Rauer. Tímto albem se uzavřela jedna éra, neboť frontman neměl zájem pokračovat. Jak zazní v závěrečném tracku: „časy se mění, to se prostě stává“.
ROZHOVOR | Tonda Rauer (Harlej): Vláďa Šafránek byl neřízená střela. Dělal věci, které nikdo nečekal
Škoda, že stejně jako Part 2 (2006–2025) nedostal i tento díl velkorysejší prostor. Je více než pravděpodobné, že ti, kdo sledují Harlej od prvních tónů, budou nějaký oblíbený kus postrádat. Což potvrzuje i kapelník: „Do omezeného času, který je dán délkou jedné vinylové desky, se zdaleka nevešlo všechno, co bych chtěl.“ Příležitostné posluchače třeba tucet fláků motivuje k detailnějšímu prozkoumání diskografie.
Text: Tomáš Rumler, foto: Patrik Splork
Témata: Harlej, Vláďa Šafránek, Tonda Rauer, Ota Hereš, Vítek Fiala, Dan Šůra, Best of 30 let, Part 1 (1995 - 2005), rock
0,00
čtenáři
hlasuj