Vydáno 24.09.2025 | autor: Roman Jireš
Harlej letos slaví třicáté výročí své existence, takže nepřekvapí, že na jeho oslavu kapela sestavila kompilaci Best of 30 let. Projekt rozdělili na dvě části. První z nich už vyšla a druhá se připravuje k vydání na podzim. Skupina přichystala i dvouměsíční halové turné. Nejvyšší čas na rozhovor s výraznou osobností Harleje, kterou je kytarista a skladatel Tonda Rauer.
ROZHOVOR | Tonda Rauer (Harlej): Trvalo tři roky, než fanoušci přijali, že má Harlej fungovat i po Vláďově odchodu
Najdeme na těch výběrech písně ze všech vašich alb?
Jsou tam songy z úplně všech desek, v podstatě to vyšlo tak, že ke každým deseti letům Harleje vyšel jeden vinyl. Nevím, jestli s tím nápadem na kompilaci přišla firma nebo my, ale je to logické, těch třicet let si o nějakou rekapitulaci říká.
Příběh českého hitu: Harlej - Strážní andělé
Kdo ty výběry dělal? Určitě to nebylo jednoduché, vybírat z takového množství písní.
Nakonec byl výběr na mně, protože jsem se to snažil zadávat známým, ale čím více lidí jsem se ptal, tím více by kompilace musela být nafukovací. Nakonec jsem udělal tabulku se všemi písněmi Harleje a s jejich délkou a udělal takové vyřazovací kolo s ohledem na to, aby se nahrávka vešla na vinyly.
Bylo to skutečně těžké, snažil jsem se soustředit, aby to bylo co nejzajímavější, aby se fanoušci bavili. Mně by se líbilo mít ještě jeden výběr, kde by byly písničky, které bychom chtěli lidem připomenout, věci, kterých nám je líto, že nějak zapadly. To by mě lákalo, ale to asi nevyjde.

Máte z období prvních deseti let písničky, které prostě pořád musíte hrát?
Jasně, a není důvod se od nich odříznout. Jsem rád, že nejsme kapela žijící z minulosti. Z nových desek, které přibývají, hrajeme poměrně dost písniček, ale snad jenom třikrát se třeba stalo, že jsme nehráli pecku Zfetovanej. Dlouhá léta tou písničkou začínáme, nedovedu si už představit, že bychom zahráli na začátku něco jiného. Stejně tak budeme asi do smrti hrát Svařák.
RECENZE: Harlej slaví třicet let, výběrovku okořenil i dvěma novinkami
A co moje oblíbená pecka Pověste ho vejš?
To je písnička, která se občas neobjeví v krátkých setech, hrajeme ji na valné většině koncertů, ale když máš hrát na festivalu hodinu, tak je výběr omezený. Tak na něj mnohdy nedojde.
Jak na desku s písněmi s Vláďou Šafránkem nahlíží současný zpěvák Tomáš Hrbáček?
Tohle je bez problémů, je jasné, že výběr mapuje prvních deset let s Vláďou. Tomáš je zpěvák Harleje dvacet let, ale je jasné, že když se mapuje zpětně, tak se tam první desetiletí objeví. A vztahy mezi Tomášem a Vláďou nikdy nebyly špatné.
ROZHOVOR | Tonda Rauer (Harlej): Vláďa Šafránek byl neřízená střela. Dělal věci, které nikdo nečekal
Ten začátek pro Tomáše asi nebyl jednoduchý. Jak na změnu frontmana nahlíželi fanoušci?
Samozřejmě, že si lidé na něj museli zvykat. Trvalo to zhruba tři roky a Tomáš se s tím dokázal poprat, je to silný člověk s dostatkem zkušeností a měl koule na to, to ustát. Když k nám Tomáš přišel, trochu jsme naše vyznění změnili z toho crazy výrazu do více rockovějšího. Trvalo nám to vlastně dvě desky – Čtyři z punku a pes a Harlej University. Písničkou Proč pocit mám se to zlomilo k dobrému. Fanoušci přijali, že má cenu, aby Harlej fungoval dál i přes tak obtížnou věc, jakou je výměna frontmana, toho nejviditelnějšího kolečka ze soukolí kapely. Vláďa odešel v době, kdy jsem kapele věnoval deset let svého života a práce a člověk nemá chuť se na to vykašlat. Řekli jsme si, že půjdeme dál a pokusíme se lidi přesvědčit, že to má cenu, Jsem rád, že se nám to podařilo vybojovat a fanoušci nám dali možnost je přesvědčit, aby nás nenechali padnout. Harlej funguje dál a troufám si říct, že lépe než předtím.
Těch změn ale bylo více…
Ano, já jsem historicky jediný, kdo je v kapele od začátku. Pár změn v sestavě bylo a ta poslední byl příchod Milana Hoffmanna. Dlouho se kolem nás pohyboval, byl na první zkoušce, na spoustě akcí a koncertů, protože jsme dlouholetí kamarádi. Nakonec to trvalo šestnáct let, než se k nám dostal. To byla poslední změna v Harleji a jsme spolu už čtrnáct let ve stejné sestavě. Na začátku byl naším textařem Tomáš Miřátský, pak si dal autorskou pauzu, a pak se k naší radosti zase vrátil. Pořád tam jsem jenom já jako to nejstarší kolečko.
Příběh českého hitu: Harlej - Přirození
Plánujete kolem vydání výběrů nějaké aktivity?
Jeden klip jsme vypustili už před prázdninami a v září druhý. Oba jsou k bonusovým věcem Kdo neskáče není Harlej a Jsou chvíle. Přetočili ještě starou písničku se spoustou hostů. Největší věc pro nás pak bude podzimní halová šňůra včetně pražského koncertu v 02 Universu. Turné začne 4. října v Liberci a protáhne se přes devět měst do konce listopadu.
Čím bude výjimečný pražský koncert 8. listopadu?
Je to jediné místo, kde bude celá show jiná. Budeme tam hrát uprostřed haly, což je pro nás premiéra a těším se na to. Chceme být hodně blízko lidem, pódium nebude vysoko, chceme stát co nejvíce mezi fanoušky.
Pozvete na velký koncert do Prahy některé bývalé členy?
My jsme to občas dělávali, ale tentokrát nic takového nechystáme, protože by byl technický problém, už jen to, aby se v Praze dostali na pódium. My jako kapela máme vyřešeno, jak mezi lidmi na stage přijdeme, ale nevíme, jak se dostaneme zpět, když se ta ulička uzavře.
Playlist pro turné vychází z těch výběrových alb?
Ano, z valné většiny.

Máš v těchto případech právo veta? Jsi poslední, kdo playlist schvaluje?
Oni to spíše kluci na mě nechávají. Nemyslím, že bych měl oficiálně právo veta, ale asi ho mám. Harlej a muzika je můj život, přemýšlím ze všech stran nad tím, co děláme, a když jsem si s něčím jistý, tak dokážu ostatní přesvědčit, abychom to udělali, Kluci mi věří, myslím, že kdybys mluvil s nimi, tak ti asi řeknou něco jako: My nejsme dohodnutí, že má Tonda právo veta, ale jsme zvyklí, že on si vždycky prosadí svoje...
Máš tedy oficiální funkci kapelníka?
Nic takového nemáme, ale do určité míry vzhledem k tomu, že tam jsem nejdéle a valná část repertoáru je z mojí hlavy, tak to tak všichni berou.
RECENZE: Harlej nabízí tradiční bigbítovou zábavu, do které se vkradla melancholie
Už vám za těch třicet let chodí na koncerty rodiče s dětmi?
Jo, chodí, občas tam vidíme tak malé děti, že by tam snad ani neměly být. Kvůli nim jsme občas nezahráli píseň Zfetovanej. Navíc i v týmu Harleje jsou lidé, kterým ještě není třicet. Chodí na nás noví fanoušci, je super vidět malé dítě se upřímně smát a mávat nadšeně rukama.
To zní jako dobrá zpráva o stavu bigbítu v Česku…
Rocková muzika neumře. Je to v její opravdovosti a pravdivosti. Lidé vycítí tu upřímnost. Možná jsem naivní, ale takhle to cítím.
V jakém stádiu se nyní podle tebe nachází Harlej?
Myslíš, jestli už přicházíme do puberty? Přemýšlím, v jakém stavu jsem byl, když mě bylo třicet let. Jsme v prima stavu, kdy se tím bavíme, máme kliku, že se tím baví naši fandové a myslím, že víme, co chceme a vážíme si toho, co jsme jako kapela dokázali. Ani zdaleka nejsme na konci cesty, třicet let, to teprve život začíná. Těším se na všechno, co nás čeká. Vždycky jsme byli kapela, která si všechno odehrála, vyhrála a tím si našla své fanoušky. Věřím, že to z nás lidé cítí.
Už máte v hlavách novou desku?
Průběžně dělám na nových písních, protože mě to baví. Dojedeme turné, ale nejsou plány, kdy vyjde deska, občas je potřeba si trochu vyčistit hlavu. Nic nás naštěstí netlačí.
Text: Roman Jireš, foto: Patrik Splork
Témata: Harlej, Tonda Rauer, Tomáš Hrbáček, Martin "Kolinss" Kolínský, Milan "Hofík" Hoffman, Libor Fanta, Best of 30 let, rock