RECENZE: Nine Inch Nails na pokračování, děsivě klidní a temní

Vydáno 20.08.2017 | autor: David Stoklas

Těžko říct, co by se muselo stát, aby persona Trenta Reznora, masterminda hudební formace Nine Inch Nails, pohasla. Po několik let jeho tvorba probouzí emoce a v době lačné po senzaci a humbuku s chladnou jistotou samuraje ukazuje, jak moc na dřeň se dá jít.

RECENZE: Nine Inch Nails na pokračování, děsivě klidní a temní RECENZE: Nine Inch Nails na pokračování, děsivě klidní a temní

Nine Inch Nails minulé Vánoce potěšili všechny příznivce alternativního rocku vydáním EP Not the Actual Events. Bez okázalostí a naopak s elegancí, o kterou mnozí dnešní umělci marně pokouší. Trent Reznor přišel s novou taktikou vydávání hudebních desek – nepustí ven celou hodinovou nahrávku, nýbrž skladby bude dávkovat postupně prostřednictvím těchto EPček. Teď na řadu přišla další várka, ze které už je jen podle jejího názvu cítit neklid.

DĚSIVÝ STROJ

Add Violence zaujme už jenom svým přebalem. Můžeme na něm vidět záběr na jakýsi obskurní stroj, o jehož skutečném účelu se můžeme jen dohadovat. Důležité je jen páčka, kterou můžeme „přidat násilí“. Tohle nebude stroj na zmrzlinu, a pokud ano, bude mít příchuť smrti.

Nahrávka startuje agresivní peckou Less Than – syntezátorové peklo, všechno na doraz, až se drolí beton a dráty se taví pod přívaly elektrického proudu. Pokud nějak dávkovat násilí, tak tahle skladba je na to jako ulitá. NIN si s kořistí moc dlouho nehrají a koušou s vražednou rychlostí smrtelně jedovatého hada. „Vítej, zapomnění,“ zní na jejím konci.

TEMNÁ MANTRA

Zbytek alba sice postrádá ráznost a svižnost otevírací skladby, nicméně mu to neubírá na síle. Další songy svojí atmosférou jsou svým způsobem meditační skladby mnicha, co svého boha hledá na dně sudu s roztaveným dehtem. Nine Inch Nails do temných syntezátorových zvuků recitují své existencionální mantry, v nichž je všechno od témat odcizení, hledání smyslu toho všeho až po výčitky na účet do toho, kdo nás tady nechal.

Add Violence je druhou třetinou připravovaného celku a nechává za sebou jen dohady, jak bude poslední část vypadat. První dvě části spolu ve větší části souzní, a tak by se dalo čekat, že finální kousek bude pomyslným posledním kouskem puzzle. Nebo se může stát, že se všechno obrátí vzhůru nohama a dosavadní nahrávky se tak ukážou v novém, diametrálně odlišném, světle.

Text: David Stoklas

Témata: Nine Inch Nails, Trent Reznor, alternativní-rock, elektronika

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít