RECENZE: Roman Holý na své první sólovce příjemně překvapuje i jako zpěvák

Vydáno 10.01.2022 | autor: Roman Jireš

Ne, že bych čekal nějaký průšvih, ale musím hned na začátku konstatovat, že Roman Holý mě na své první sólovce příjemně překvapil jako autor i jako zpěvák. Se sólovými deskami členů zavedených kapel to totiž často bývá tak, že na nich zní velmi podobně jako jejich domovská skupina. To ale není případ Strážce klidu, který není žádnou variací na taneční a funky Monkey Business nebo J.A.R. Je na něm sice slyšet cosi jako Holého klávesový skladatelský rukopis, ale autor se nebojí přidat tu trochu jazzu, tu špetku popu a v závěrečné baladické skladbě V bublinách se skvělým textem Radka Pastrňáka nečekaně dojde i na španělku.

RECENZE: Roman Holý na své první sólovce příjemně překvapuje i jako zpěvák RECENZE: Roman Holý na své první sólovce příjemně překvapuje i jako zpěvák

Roman Holý

Strážce klidu Vol. 1

Skladby:
Playboy, Asi si pořídím pejska, Uvnitř mý tlamy, Když se všechno pokadí, Soulož je zázrak ft. Necrocock, Zánik Západu ft. MC Gey, Krásné je dětství fr. Dan Bárta, Namaž mě máslem ft. Mucha, Hezký den v hezké zemi, Odletěl kakadu, Lov je má love, Buran ze Sušice ft. Ewa Farna, Jestli se můžeme vidět, V bublinách.

14 skladeb / 61:05 min

Vydavatel: Warner Music

Sám Holý se svým typickým nadhledem svůj debut řadí do kategorie "teplý bolestínský folk", vedle různých kláves obsluhuje i kytaru, bicí nebo basu a já žasnu, kolik krásných zvuků dokázal na hodinové nahrávce vykouzlit. Holý je sice autorem hudby a většiny textů, ale rozhodně se nedá říct, že by na to byl sám.

LIVE: Monkey Business ve strhující show pokřtili sólové album Romana Holého, na pódiu se objevili i Adam Mišík a Ondřej Pivec

Naopak, hostů si pozval více než dost, ale rozhodně ne proto, aby ukázal, s kým vším se zná. Hudební hosté neexhibují, Holý jejich účast pečlivě dávkuje, a o to výrazněji pak vyzní třeba basa a kytara Zdeňka Bíny v Asi si pořídím pejska, pozoun Filipa Jelínka (Hezký den v hezké zemi), piano Ondřeje Pivce (Uvnitř mý tlamy), trubka Oscara Töröka (Když se všechno pokadí), flétny Ondřeje Klímka (Jestli se můžeme vidět) nebo na více místech kytarová sóla Miroslava Chyšky.

Holý neměl zapotřebí ani napsat všechny texty, proto si ke spolupráci vedle Pastrňáka přizval autory, kteří se přesně trefili do jeho hořkosladké nálady, nadhledu a zvláštního humoru, ať už to byl Martin Kyšperský, Ota Klempíř, Dan Bárta, Nikola Muchová, Tomáš Hanák nebo David Hlaváček. A slova Strážce klidu opravdu stojí za pozornost. Doporučuju Kyšperského text Uvnitř mý tlamy, ve kterém se interpret Holý stylizuje do pocitu kočky, čímž mi připomněl svoji Písničku o psovi a kočce s Vítem Pokorným z roku 1992. Skvělé jsou také popkulturní odkazy v Hanákově Odletěl kakadu („...míval jsi možná vyšší cíl, Forever Young, jenomže nejsi Neil.") a úplně chápu, že takový Tomio Okamura nebude nadšený ze zlehčování tématu migrace Klempířem v Zániku Západu.

Příjemný a překvapivě proměnlivý Holého vokál dobře vyzní i v nápaditých duetech. Soulož je zázrak je opravdu nečekaným spojením s Necrocockem ze stylově vzdálených Master's Hammer. V Zániku Západu rapuje Jakub Rafael vystupující pod pseudonymem MC Gey, v Krásné je dětství se Holý klidně může postavit vedle takového pěveckého esa, jakým je Dan Bárta, Namaž mě máslem s ním zpívá svým nenapodobitelným způsobem Mucha a ukázkou Holého sebeshazovačského pohledu je Buran ze Sušice, ve kterém ho doprovází buranka z Vendryně Ewa Farna.

Tahle deska má prostě nadhled a ironii, neskrblí humorem, ale nabízí i výrazně posmutnělé barvy. Určitě nejsem sám, v kom název Strážce klidu Vol. 1 vzbuzuje naděje v pokračování. I když laťka je tedy položena sakramentsky vysoko!

Text: Roman Jireš, foto: Veronika Matějková, Petr Tibi
Témata: Roman Holý, Strážce klidu Vol. 1, album, recenze

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít