Vydáno 15.11.2025 | autor: Andrea Hupková
Moře černé barvy dláždilo cestu před Sonem dlouho před otevřením bran. Ať už byla na tričkách, kabátech nebo alespoň v srdcích čekajících ve frontě, bylo jasné že se všichni sešli za jediným cílem. Po třech letech se do Česka vrátila nejznámnější finská kapela The Rasmus, tentokrát se zcela novým materiálem a beznadějně vyprodanou show. Naplnil rockový band očekávání? Přestože by se mohlo zdát, že publikum přišlo pouze na In the Shadows, šlo o nezapomenutelný večer.
LIVE: The Rasmus smetli Sono svou pozitivní energií. V jeho ruinách rozpoutali divokou párty
Koncert otevřeli nováčci Block Of Flats. Publikum je přijalo s více než otevřenou náručí, ale také s jistou schovívavostí. Mimo jiné lákali na dosud nevydaný singl, jehož kvality však šlo přes velmi hlasitou kytaru těžko posoudit.
Přestože dvě předkapely a hodina a půl čekání potěší málokoho, srdce sebevětšího drsňáka muselo zjihnout při pohledu na šťastný úsměv kytaristy následující kapely. Po dvanáctileté kariéře se The Funeral Portrait konečně dostali do Evropy a musím říct, Evropa má opravdu štěstí. Přestože My Chemical Romance ani Panic! at the Disco do Brna nejspíš nikdy nezavítají, sestava se jim dostatečně přiblížila. Díky charismatické sestavě a smyslu pro drama jí brzy fandil celý klub. Skákání, headbanging a především řvaní "hell" ( to když zpěvák ukázal pravou polovinu) a "yeah" (pokřik levé strany) naznačili, že se kapela dostala pod kůži většině diváků.
Nyní už zbýval jen zlatý hřeb večera. Ze všech stran se ozývaly nadšené hlasy a manifestace oblíbených písniček.
Od prvního náznaku, že by se něco mohlo začít dít, hleděli všichni v tichém očekávání na pódium. A když se na něm The Rasmus konečně ukázali? Bylo to jako shodit bombu na Šmoulí vesničku. Snad nikdo nečekal tak energický start. Nedalo se dělat nic jiného než zvednout ruce a rozjet to.
The Rasmus rozpálili Forum Karlín, předskakovali jim We Are Domi a Icon For Hire
Koncert The Rasmus odstartovali novinkou Rest in Pieces. Jak se ukázalo, sešli se v brněnském Sonu opravdoví fandové, ne pouzí vyznavači jednoho hitu. Atmosféra v klubu pulsovala životem. Kamkoliv jsem se podívala, viděla jsem vlnící se moře rukou, některé mávaly, jiné hrozily, ale všechny dávaly najevo sílu, kterou kapela na pódiu předávala.
Přes melancholickou náturu své hudby jsou členové The Rasmus skuteční sympaťáci. Frontman a zpěvák Lauri Ylönen prokazoval jedinečný, mírně nervózní šarm, se kterým mimo jiné označil Brno za jedno z nejhezčích českých měst. Publikum mu přitakávalo. V daném okamžiku by však mohl říct cokoliv a fanoušci by mu přitakali.
Že šlo o večer opravdu zaměřený na fanoušky, dokazuje i setlist - příjemný průřez různými alby a obdobími, včetně méně hraných songů jako Bullet. Všem skladbámse dostalo podobné recepce, absolutního nadšení.
Finští The Rasmus řádili v Lucerně, vystoupili také Eddie Stoilow
Jedinou výjímkou byl song October and April, podbarvený modrým světlem. Na něj jsme se povinně alespoň houpali do rytmu a na pódium přitom vzhlíželi se smutnýma očima. Pomalý ploužák přišel tak akorát, aby si publikum oddechlo před hitem First Day Of My Life, který následně téměř a capella odzpívalo. Na závěr zařadili megahit In the Shadows.
Slangem generace Z, The Rasmus naservírovali, snědli a nenechali ani drobek.
Text: Andrea Hupková, foto: archiv The Rasmus/@bobby_kingstar, @venlashalinphotography (ilustrační)
Témata: The Rasmus, In the Shadows, Sono, rock, metal, alternative
0,00
čtenáři
hlasuj
