James Harries interview: Díky mým písničkám lidi začali nové vztahy

Uběhly dva roky, kdy jsi představoval album Until The Sky Bends Down. Nemáš pocit, že to uteklo hrozně rychle?
Čím je člověk starší, letí to víc a víc. Tím spíš, když máš děti. Ale člověk je všeho plný. Nová deska, spousta koncertů. Dva roky jsou jako nic.

LIVE: James Harries a Maella - uhrančivý kytarový pop s mezinárodním přesahem

Stihl jsi zaznamenat změnu v tom, že si s písničkami z posledního alba vešel v širší známost? Hraje tě Evropa 2.
Nikdy jsem nebyl a myslím, že ani teď nejsem známý široké veřejnosti. I když mám pocit, že třeba moji písničku ze Snowboarďáků (Don't Pinch Me, pozn. red.) znají skoro všichni. Ale nemají ji spojenou se mnou. Fungovala tak i Salvation. Byl to tady pro mě relativně velký úspěch, ale je to pořád spíš ta písnička.

Na ulici tě lidé ještě nezastavují?
Často se mi to nestává, ale párkrát už mě někdo oslovil. Vždycky je to moc milé. Přijdou a řeknou: "Díky moc za písničku, díky ní mám přítelkyni." To se mi stalo v poslední době dvakrát. Naposledy nedávno, když jsem šel po Letné.

Na tvém novém EP je pět písniček a údajně vznikaly ve čtyřech zemích, je to tak?
(směje se) Ještě to zkomplikuju. Číslo tři jsem napsal v Německu, v Berlíně. Irské spojení je můj kamarád Paul McMahon. Znám ho dvacet let, možná víc. Je to skvělý básník, píše i divadelní dny. Dokonce mi před pár týdny řekl, že dokončil román. Konečně. Dělal na tom strašně dlouho. Je skvělý společník na posezení u piva nebo vína. Má krásné historky a je to živel. Jednou, asi před dvěma roky, jsem mu po několika pivech, možná trochu drze, navrhnul, aby mi napsal text. Že mu pošlu nějaké melodie. Měl jsem zrovna krizi v psaní textů. Poslal jsem mu demo a příběh - kde jsem napsal, na co jsem při tom myslel, jak to cítím. Myslím, že ještě ten samý den mi poslal zpátky text.

A líbil se ti hned?
Ano. Nakonec mám od něj texty dva. Ale nemyslel jsem, že písničku Don´t Close Your Eyes budu teď točit. Bylo to úplně ke konci nahrávání. Měli jsme jen jeden den ve studiu a věděl jsem, že v pět odpoledne musíme skončit. V půl páté jsem si vzpomněl, že mi Paul napsal tenhle text. Noty mi ale ležely doma na klavíru. Zavolal jsem manželce, aby mi to vyfotila. A písničku jsme za poslední půl hodinu nahráli.

Co další země vzniku?
Točili jsme to na Slovensku. V bývalém televizním studiu. Byla tam krásná akustika. Jednu písničku jsem napsal u ségry v Manchesteru a zbytek tady v Čechách.

DOSTAL JSEM K DISPOZICI STUDIO A MOHL SI NATOČIT COKOLIV

Říkal jsi, že jste měli na natáčení jen jeden den. Věděl jsi od začátku, že to bude live session?
To byl plán. Nabídka přišla od člověka, kterého jsem znal jen trochu, ale teď ho znám mnohem lépe. Jmenuje se Ižďo Ižďinský. Řekl, že mi dá k dispozici na jeden den studio a můžu si natočit, co chci. Až později jsem se dozvěděl, že to je celý projekt. Robert Pospíš a Martin Sillay, kteří mají v Bratislavě nahrávací studio, s tím spolu s Ižděm přišli. Jmenuje se to Supernova Sessions. Pět kapel z pěti různých zemí mělo natáčet. Zapojeno bylo Polsko, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Česko. A já, trochu paradoxně, zastupoval právě Českou republiku.

VIDEO: James Harries představuje berlínský singl a slibuje nové EP i podzimní turné

Jedna z nových písniček se prý objeví v polském filmu Plan B.
Ano. Myslím, že premiéra by měla být někdy v lednu. Polský film moc neznám, ale producenti mi po telefonu tvrdili, že to natáčí úspěšná režisérka a scénáristka, a žánrově to bude drama.

A jak k tomuto spojení vůbec došlo?
Úplnou náhodou. Robert a Martin písničky míchali ve svém studiu. Sídlí v budově, kde jsou ateliéry a snad i další studia, a měli otevřené dveře. Tu mou písničku slyšel člověk, který měl dělat hudbu k celému filmu, a šel se zeptat, co to je a zda to může použít do filmu. Zavolali mi a já se nebránil.

 Myslíš, že nevadí, když je písnička takto "vypůjčená"? Není lepší, pokud je vytvořená přímo pro film?
Jsou to různé způsoby práce. Přímo pro film se dělá více instrumentální hudba. S písničkami je to jiné. Pokud má někdo pocit, že se k filmu hodí, proč ji nepoužít. Možná se potom střihačům lépe pracuje, když už mají hudbu. V případě polského filmu můžu říct, že tam mám písničku, ale nemůžu to prezentovat tak, že jsem dělal pro ten film hudbu.

Nemáš strach, že by mohlo tvé písniček ublížit, kdyby ten film nebyl dobrý?
Musím věřit lidem, se kterými jsem se domlouval, že mi ručí za to, že to nebude brak.

Už 15. listopadu EP pokřtíš v Praze v multižánrovém kulturním prostoru NoD. Zahraješ tam s kapelou?
Ne. Bude tam se mnou jen Pepa Štěpánek. Turné, které jedu od září a skončím 16. prosince, hraju, až na pár výjimek, celé sólo. I na křtu zahraju asi půlku sám a půlku s Pepou. Ještě nevím. Kouzlo, když hraje člověk sám, je v tom, že nemusí vymýšlet program moc dopředu.

Do půlky prosince budeš koncertovat, máš plán i na další období?
V lednu s koncerty pokračuju. Ale už ne tady v Čechách. Myslím, že začnu v Polsku. Možná budu mít nový singl. Třeba přijde i nová deska.

text: Jitka Fialková, foto: Julie Vrabelová, Tranzistor

Témata: James Harries, Supernova Sessions, Don't Close Your Eyes